Letošní změna na zimní čas přijde nejdříve za poslední roky. Posun hodin narušuje biorytmus i u zdravých lidí

Hodiny se letos vrátí o hodinu zpět už v noci na 25. října. Dřív to podle evropského pravidla nejde a organismus si posun stejně odnese.

Foto: Pixabay

V noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026 ukáže ručička ve tři hodiny ráno letního času opět dvě hodiny času středoevropského. Ráno bude o něco světleji a večer se setmí dřív. Kdo si v neděli přivstane, získá hodinu navíc. Termín přitom vychází na nejčasnější den, jaký dovoluje pravidlo poslední říjnové neděle. Prošli jsme české nařízení i nově schválené termíny do roku 2031 a dopočítali, kdy hodiny připadnou na takto brzké datum příště. Podívali jsme se také, proč šedesátiminutový skok dokáže na několik dní rozhodit spánek, soustředění i náladu, a to i lidem, kteří se změnou obvykle trápit nemusí.

Změna času 2026: proč 25. říjen znamená krajní mez kalendáře

Evropská směrnice 2000/84/ES stanoví jednoduchou zásadu. Letní čas začíná poslední březnovou nedělí a končí poslední nedělí v říjnu. Ta může připadnout jen na dny mezi 25. a 31. říjnem. Letos padla na úplný začátek tohoto okna.

Česká pravidla obsahuje nařízení vlády č. 348/2021 Sb., které pokrývá roky 2022 až 2026. Letošní termín v něm figuruje jako poslední položka a zároveň nejranější z celé pětiletky. Pokud se podíváme o kousek dál do minulosti, stejně brzy se hodiny posouvaly naposledy v roce 2020. Podle našeho propočtu kalendáře se 25. říjen vrátí až v roce 2037.

Srovnání s okolními roky ukazuje, jak výrazně se termín přesouvá:

• proti roku 2025 (26. října) přichází změna o den dříve,
• proti roku 2024 (27. října) o dva dny,
• proti roku 2023 (29. října) o čtyři dny,
• proti roku 2022 (30. října) o pět dní,
• proti roku 2027 (31. října) dokonce o šest dní.

Letošní datum tedy nevzniklo žádnou úřední výjimkou. Jde o kalendářní extrém pravidla, které Česko kvůli členství v Evropské unii dál dodržuje. Prakticky to znamená, že tma po páté odpoledni dorazí o necelý týden dřív, než si mnozí zvykli.

Posun se dotkne i pracujících v noci. Směna, do níž přetočení hodin spadne, se fakticky protáhne o hodinu a podle nařízení se zaměstnancům v daném týdnu pracovní doba prodlouží právě o tuto hodinu.

Termíny střídání času do roku 2031: Brusel slíbil konec, hodiny se točí dál

Kdo doufal, že letošní podzimní posun bude jedním z posledních, dočká se zklamání. Vláda 7. září 2026 na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky schválila nařízení pro roky 2027 až 2031. Účinné má být od 1. ledna 2027 a podle MPSV jím Česko plní povinnost vyplývající ze stále platné evropské směrnice.

Rok	Začátek letního času	Konec letního času
2022	27. března	30. října
2023	26. března	29. října
2024	31. března	27. října
2025	30. března	26. října
2026	29. března	25. října
2027	28. března	31. října
2028	26. března	29. října
2029	25. března	28. října
2030	31. března	27. října
2031	30. března	26. října

Termíny pro období 2027 až 2031 vycházejí z návrhu nařízení, který vláda odsouhlasila.

Proč se hodiny nepřestaly točit? Evropská komise v roce 2018 navrhla sezónní střídání zrušit. Veřejná konzultace tehdy přinesla 4,6 milionu odpovědí a 84 procent z nich se vyslovilo pro konec. Evropský parlament návrh podpořil s cílem skoncovat se změnami v roce 2021. Rada EU, tedy zástupci členských států, ale svou pozici nikdy nedotáhla. Česká předkládací zpráva uvádí, že se země neshodly, jaký čas si ponechat, a od prosince 2019 jednání stála. Loni se téma znovu otevřelo, státy však požádaly Komisi o dopadovou studii.

Samostatně Česko střídání zrušit nemůže. Komise varuje, že nekoordinovaný postup by rozdrobil vnitřní trh, dopravu i přeshraniční provoz. Původní argument o úsporách energie mezitím zeslábl a sama Komise přiznala, že úspory jsou podle výzkumů spíše okrajové.

Biorytmus pod tlakem: proč hodinový skok rozhodí spánek a náladu

Na první pohled jde o maličkost. Hodina navíc, v neděli se vyspíme déle. Jenže lidské tělo řídí vnitřní hodiny, které se seřizují podle světla, a ty se nedají přetočit kolečkem na zápěstí.

Neurolog Petr Geier, dnes primář pověřený vedením Neurologické kliniky Pardubické nemocnice, už dříve popsal střídání času jako náhlý zásah do biorytmů. Posun podle něj mění vztah mezi společenským časem, světlem, tmou a tvorbou melatoninu, hormonu, který tělu signalizuje, že nastává noc. Mezi důsledky řadí únavu, denní ospalost a horší kvalitu spánku. Ta se pak může projevit horším soustředěním, vyšší mírou stresu i rizikem nehod. Střídání časů podle Geiera zdraví přímo nepoškozuje, organismu však neprospívá.

Podobně to vidí americká Akademie spánkové medicíny (AASM). Ve svém odborném stanovisku vysvětluje, že světlo představuje hlavní vnější signál pro cirkadiánní rytmus. Posun hodin vytvoří nesoulad mezi biologickými hodinami, rozvrhem dne a světelným cyklem. Přechody do letního času i z něj akademie spojuje s narušeným spánkem, jehož dozvuky mohou trvat zhruba pět až sedm dní.

Mechanismus funguje u každého. Zdravý člověk se podle Geiera vyrovná rychle, citlivější lidé hůř. Výraznější obtíže hrozí těm, kdo do změny vstupují nevyspalí, žijí v nepravidelném režimu nebo jsou závislí na přesném denním rytmu. Patří sem směnaři, děti, senioři i lidé s poruchami spánku či nálady.

Vyplatí se odlišit dvě věci. Dřívější soumrak nese své vlastní břemeno, protože kratší dny mohou u citlivých jedinců zhoršovat náladu až k sezónní afektivní poruše. Zdravotní potíže prvních dnů po změně však vyvolává hlavně náhlé škubnutí režimu. Paradoxně přitom standardní, tedy „zimní“, čas podle AASM lépe odpovídá lidské biologii. Letní čas přidává světlo večer a bere ho ráno, čímž vnitřní rytmus odsouvá později. Odborníci jako mnohem více zatěžující vnímají jarní přechod, který ukrajuje hodinu spánku a souvisí s vyšším rizikem srdečních příhod i dopravních nehod. Podzimní návrat je mírnější, i on ale znamená skok, na který se tělo musí adaptovat.

Jak zvládnout posun hodin 25. října: návod na posledních pár dní

Úplně se změně vyhnout nelze. Zmírnit její dopad ovšem jde a recept stojí především na světle a pravidelnosti. Z doporučení AASM a amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) plyne:

• Posouvejte režim po krocích. Dva až tři dny předem jděte spát a vstávejte o 15 až 20 minut později, než jste zvyklí.
• Nepodceňte spánek. Dospělí by měli před změnou i po ní spát alespoň sedm hodin. Kdo vstupuje do víkendu vyčerpaný, odnese si posun hůř.
• Ráno ven. Denní světlo dopoledne je nejúčinnější signál pro vnitřní hodiny. Procházka nebo cesta do práce pěšky pomůže víc než káva navíc.
• Večer ztlumte. Silné umělé světlo a obrazovky před spaním oddalují usínání.
• Hýbejte se přes den a vynechejte pozdní kofein, alkohol i těžké večeře.

Opatrnost se hodí u doplňků. Hořčík je populární, ale americký institut NCCIH uvádí pro jeho účinek na nespavost jen málo kvalitních a navzájem rozporných důkazů. Vitamin D souvisí s náladou v tmavých měsících, rychlé řešení potíží po změně času v něm ovšem hledat nelze.