Starší a větší než rex

Nového dinosauru objevili badatelé z univerzity v Cukubě, zkamenělinu čelisti nalezli v Uzbekistánu. Nová studie publikovaná v Royal Society Open ukazuje, že Ulugh Beg měřil přes 8 metrů a vážil více jak tunu. To znamená, že se jednalo o predátora delšího než slon africký a těžšího než bizon. Jde tedy rozhodně o velkého ještěra. Jméno Ulughbegsaurusu uzbekinstanensis je inspirováno bývalým sultánem z oblasti, která je dnes Uzbekistánem.

Vědce v první řadě překvapilo, že tento dinosaurus byl nepochybně mnohem větší, než původní vrchol zkoumaného ekosystému. Ulugh má dvojnásobek délky tyranosaura a pětinásobek jeho váhy. Částečná zkamenělina čelisti ukazuje, že šlo o Carcharodontosaura, tedy „ještěra se žraločími zuby“. Tento druh pochází z čeledi žijící v období počátku pozdní křídy. Období odpovídá době přes asi 100 miliony let na severu afrického kontinentu.

Pád z vrcholné pozice

Podle badatelů je ovšem otázka, proč zrovna Ulughbegsaurus nezůstal na vrcholku potravního řetězce, když k tomu měl celkem jasné předpoklady. Je dosti nepravděpodobně, že by se Tyranosaurus dostal na vrchol jednoduše tím, že by bojoval s jeho druhem. Darla Zelenitsky, paleontolog z univerzity v Calgary k tomu podotkl, že šlo nejspíše o změnu v tehdejším prostředí. Ta pravděpodobně změnila podmínky pro život.

Badatelé neví jistě, proč právě tito dinosauři ztratili svoje místo nahoře jako největší predátoři, ovšem měnící se prostředí mohlo přivodit změnu chování býložravých komunit dinosaurů té doby. Typový exemplář Ulughbegsaura je ve sbírkách Státního geologického muzea v Uzbekistánu v Taškentu. Z toho plyne, že i ty největší a nejhrozivější ještěři pravěku mohli přijít o svou pozici, aniž by se s nimi kdokoli z protivníků střetl na zuby a drápy.

Kterého pravěkého ještěra máte nejraději?

Zdroj: Deseret

Článek Nejobávanější predátor všech dob: Dinosaurus se žraločími zuby byl prehistorickým králem. T-rex by neměl šanci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

S dítětem přes území plné hrozeb

Délka řetězu stop je skutečně mimořádná a dává nám lepší vhled do chování jednotlivců této doby. Ukazuje osobní a velmi intimní spojení s našimi předky, protože i mnoho lidí dnes se dokáže ztotožnit s pocitem držení dítěte v náručí. Vědci našli stopy v roce 2018, když narazili na linii tmavých skvrn podél toho, co bylo kdysi břehem dávného jezera Otero, které je momentálně vyschlé. Trocha kopání na místě pak odhalila zkamenělé lidské stopy.

Další kopání odhalilo také stopy mamutů a vyhynulých pravěkých lenochodů. Z celkového počtu 427 stop prozkoumali vědci podrobně 90 a podle jejich hloubky a velikosti se jednalo nejspíš o mladou ženu, uvádí archeologové. Nerovnoměrná hloubka a velikost naznačují, že povrch byl kluzký a že si cestující osoba přehodila ze strany na stranu těžký náklad. Šlo pravděpodobně o dítě – na několika místech se objevují i malé stopy.

Dítě většinu času nesené a občas jdoucí

Malé stopy vyskytující se na několika krátkých úsecích ukazují na dítě ve věku 3 let. Vypadá to, že osoba cestovala ve spěchu, i když nevíme proč. Jednalo se o rychlou chůzi, při které byla nejspíš unavená, ale neustále šla dál. Za spěchem stála nejspíš nebezpečnost území, protože přechozí nálezy stop na tomto území odpovídají vždy skupině lidí. Lidé se tu pohybovali ve skupinách při lovu zvířat jako mamutů, lenochodů a vlků.

V tomto případě stopy člověka kříží stopy mamuta i lenochoda a díky znalosti o přibližné době jejich vyhynutí to datuje tuto událost do pozdní doby ledové. Není jisté, zda si byl mamut vědom přítomnosti člověka, ovšem lenochod nejspíš ano, soudě dle pohybu v kruzích. Je ostatně docela možné, že lenochodi se s lidmi setkávali na denní bázi, díky své pomalosti nebyli pro člověka žádným nebezpečím.

Zdroj: ScienceNews

Článek Zkamenělé lidské otisky naznačují velmi riskantní ledovou cestu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.