<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>železnice &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/zeleznice/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 06 Oct 2026 08:58:04 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>železnice &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kafemlejnek u Lipna bručí jako kávový mlýnek. Motor řady M131 klepe kvůli konstrukci válců, kterou už nikdo nevyrábí</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/kafemlejnek-u-lipna-bruci-jako-kavovy-mlynek-motor-rady-m131-klepe-kvuli-konstrukci-valcu-kterou-uz-nikdo-nevyrabi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 07 Oct 2026 02:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[vlak]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=219007</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vzduchem chlazený dvanáctiválec Tatra a mechanická převodovka Mylius. Tahle dvojice dala motorovému vozu M 131.1 hlas, který si pletete s kávovým mlýnkem, a v létě 2026 ho můžete slyšet na šumavských kolejích u Lipna.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se v roce 1948 rozjel po českých lokálkách první sériový kus řady M 131.1, nikdo netušil, že jeho charakteristický projev jednou přitáhne turisty víc než samotná jízdenka. Dnes je „Kafemlejnek&#8220;, přezdívka, kterou si vysloužil právě díky svému drsnému bručení, technickou raritou, která přežila konec pravidelného nasazení o víc než čtyřicet let. A stále jezdí. V létě 2026 se s ním počítá na trase mezi Novým Údolím, Horní Planou a Černou v Pošumaví, kde šumavské lesy fungují jako přirozená ozvučnice pro zvuk, jaký žádný moderní vlak nevydá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tatrovácký V12 pod podlahou: odkud se bere ten „mlýnkový&#8220; rachot</h2>



<p>Srdcem vozu M 131.1 je naftový dvanáctiválec z kopřivnické konstrukční rodiny Tatra. Motor o výkonu 155 koní (114 kW) sdílí klíčový princip s legendární Tatrou 111: samostatné válcové jednotky s oddělenými hlavami a žebrováním, uspořádané do vidlice. Právě tato architektura stojí za zvukovým otiskem celého stroje.</p>



<p>Vzduchové chlazení odstraňuje vodní plášť kolem válců, takže kov rezonuje volněji a ostřeji. Každý válec pracuje jako samostatná akustická komora, dvanáct takových komor v součinnosti produkuje kovově klepavý, rytmicky nepravidelný projev, který se zásadně odlišuje od tlumeného hukotu kapalinou chlazených motorů pozdějších generací. K tomu připočtěte čtyřstupňovou synchronizovanou mechanickou převodovku Mylius, jejíž ozubená kola přidávají do směsi vlastní vrstvu mechanického šumu. Výsledek? Zvuková kulisa, kterou cestující vnímají přímo pod nohama, motor sedí v útrobách vozu, oddělen od kabiny jen tenkou podlahou a plechovým krytem.</p>



<p>Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.vagonarske-muzeum.cz/download/vagonka-vyroba/motorovevozy/06m131-1.pdf" target="_blank">Vagonářského muzea Studénka</a> šlo o čistě mechanický přenos výkonu bez hydraulických nebo elektrických mezičlánků. Každé otočení klikového hřídele se přenáší přímo na nápravu. Žádný tlumicí polštář, žádná elektronická korekce. Syrový kontakt řidiče i cestujících s chodem motoru.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="125 let od výroby první lokomotivy v Česku - 310.0 „Kafemlejnek“ | Z metropole | ČT1" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/kDPkUiWBDBE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Od poválečné lokálky k nostalgické raritě: jak M 131.1 přežil vlastní zánik</h2>



<p>Příběh Kafemlejnku začíná v poválečném Československu, kdy železnice zoufale potřebovaly levný a spolehlivý motorový vůz pro místní tratě. Vagónka Studénka dodala řešení: kompaktní dvounápravový vůz s tatrováckým dvanáctiválcem, schopný operovat na úzkých i běžně rozchodných kolejích bez nutnosti otáčení, kabiny měl na obou koncích.</p>



<p>Výroba běžela od konce čtyřicátých let a Hurvínky, jak se jim také říkalo, se rozlezly po celé síti. Jejich éra v pravidelném provozu skončila v březnu 1984. Třicet šest let služby. Jenže tam, kde končí provozní životopis, začíná druhý akt. České dráhy dodnes udržují dílenské kapacity pro historická vozidla této řady; v muzejních dílnách v Lužné u Rakovníka se podle <a rel="nofollow noopener" href="https://ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/v-muzeu-cd-v-luzne-zije-i-pres-zimu-pracuje-se-v-dilnach-0" target="_blank">tiskových materiálů ČD</a> repasoval spalovací motor pro jednoho z Hurvínků. Provoz takového veterána stojí na kusové výrobě náhradních součástí, ruční práci specialistů a trpělivosti, která se v moderním strojírenství hledá těžko.</p>



<p>A nejde o ojedinělý exemplář. Rezervační platformy pro rok 2026 evidují další provozuschopné kusy, například M 131.1228 nebo M 131.1133 v akcích pardubického železničního spolku. Kafemlejnek tedy přežívá jako druh, byť v počtech, které se vejdou na prsty obou rukou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Šumavské koleje u Lipna: kde a kdy Kafemlejnek v létě 2026 uslyšíte</h2>



<p>Letní sezona 2026 přináší historické vlaky na trasu Nové Údolí, Stožec, Černý Kříž, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví. Oficiálně vypsané termíny připadají na 18., 19., 25. a 26. července. Z Nového Údolí odjíždí souprava ve 12:20 a do Horní Plané dorazí v 13:07, necelá hodina jízdy podél lipenské přehrady lesním údolím, kde se zvuk motoru odráží od smrkových stěn.</p>



<p><strong>Jednosměrné jízdné (léto 2026):</strong></p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Úsek</th><th>Cena</th></tr></thead><tbody><tr><td>Nové Údolí → Stožec</td><td>150 Kč</td></tr><tr><td>Nové Údolí → Černý Kříž</td><td>200 Kč</td></tr><tr><td>Nové Údolí → Nová Pec</td><td>250 Kč</td></tr><tr><td>Nové Údolí → Horní Planá</td><td>300 Kč</td></tr><tr><td>Nové Údolí → Černá v Pošumaví</td><td>350 Kč</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Děti do šesti let cestují zdarma (bez nároku na místo), pro děti do patnácti let a studenty do šestadvaceti platí 50% sleva, držitelé průkazů ZTP a ZTP-P ušetří sedmdesát pět procent. Jízdenky se prodávají v <a rel="nofollow noopener" href="https://www.cd.cz/cd-nostalgie/jizdenky-pro-historicke-vlaky/-29671/" target="_blank">e-shopu Českých drah</a>, u pokladen i přímo ve vlaku; předprodej ovšem garantuje místo k sezení, což u limitované kapacity historického vozu dává smysl.</p>



<p>Bez automobilu se na výchozí stanici dostanete pohodlně: z Českých Budějovic vedou pravidelné spoje po tratích 197 a 194 přes Volary a Černý Kříž až do Nového Údolí. V hlavním denním okně nabízí jízdní řád pět použitelných návazností.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co podniknout kolem trati: drezína, Klostermann i Soumarské rašeliniště</h2>



<p>Samotná jízda Kafemlejnkem zabere necelou hodinu. Celý den ale zaplníte snadno. Přímo v Novém Údolí čeká <a rel="nofollow noopener" href="https://www.noveudoli.eu/co-u-nas-najdete/" target="_blank">drezína na nejkratší mezinárodní železnici</a>, expozice o historii osady ve starém vagonu, Krčma Vagon s regionální kuchyní a výstava Klostermannova pohádková Šumava. Poutnická základna poslouží jako výchozí bod pro pěší túry do okolí.</p>



<p>Podél trasy stojí za zastávku Stožecká kaple, Soumarské rašeliniště (jedno z nejzachovalejších vrchovištních rašelinišť v Čechách) a samozřejmě vodní nádrž Lipno s plážemi a půjčovnami lodí v Horní Plané i Černé v Pošumaví. Kombinace historického vlaku a šumavské přírody vytváří výletní formát, který funguje pro rodiny s dětmi stejně dobře jako pro železniční nadšence.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Konstrukční DNA, která dodnes žije v kopřivnických motorech</h2>



<p>Princip, na němž stojí zvukový projev Kafemlejnku, v Kopřivnici nikdy úplně nezanikl. Tatra Trucks i v roce 2026 nabízí vzduchem chlazené osmiválce a dvanáctiválce se samostatnými válcovými jednotkami a oddělenými hlavami, stejná konstrukční logika, modernizovaná pro emisní normy a výkonové požadavky dnešních speciálních nákladních vozidel. V roce 2025 kopřivnická automobilka <a rel="nofollow noopener" href="https://www.tatra.cz/blog/koprivnicka-automobilka-tatra-trucks-behem-roku-2025-navysila-vyrobni-vykon-a-zaroven-ji-vzrostly-trzby-1/" target="_blank">navýšila výrobu vlastních motorů o 150 %</a> a na veletrhu MSPO 2026 představila vůz s modernizovaným vzduchem chlazeným V12.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/kafemlejnek-u-lipna-bruci-jako-kavovy-mlynek-motor-rady-m131-klepe-kvuli-konstrukci-valcu-kterou-uz-nikdo-nevyrabi/">Kafemlejnek u Lipna bručí jako kávový mlýnek. Motor řady M131 klepe kvůli konstrukci válců, kterou už nikdo nevyrábí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/kDPkUiWBDBE" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/kDPkUiWBDBE" />
			<media:title type="plain">125 let od výroby první lokomotivy v Česku - 310.0 „Kafemlejnek“ | Z metropole | ČT1</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Před 125 lety vyjela z bran Českomoravské továrny na stroje v Praze první parní lokomotiva vyrobená na území zemí Koruny české. Byla z řady 310.0 a přezdíval...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/10/125-let-od-vyroby-prvni-lokomoti.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Výhledy jako ve Švýcarsku, ovšem s jízdenkou za pár korun. Tahle železniční trasa je opravdu ta nej</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejkrasnejsi-trat-polsko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 27 Jan 2026 04:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=198777</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zatáčky mezi lesy, horské potoky těsně pod okny vlaku a viadukty nad hlubokými údolími. Kolej izerská připomíná švýcarské horské tratě.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se řekne dechberoucí železniční trať, většina lidí si vybaví Alpy nebo Švýcarsko. Tunely, viadukty, hluboká údolí a hory na dosah ruky dokážou překvapit i ty, co už mají něco nacestováno. Jenže málokdo ví, že podobný zážitek nabízí i Polsko.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kolej-kter-se-vine-krajinou-jako-had">Kolej, která se vine krajinou jako had</h2>



<p>A co víc, najdeme ji doslova pár kilometrů od českých hranic. Řeč je o takzvané izerské železnici, tedy trati nacházející se mezi stanicemi Jelenia Góra a Szklarska Poręba. <strong>Pro Čechy je to ideální tip na jednodenní výlet</strong>. Objevíte se přitom bez dlouhého plánování, bez drahých lístků a bez davů, které tak důvěrně (leckdy až příliš) známe z oblíbených alpských letovisek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dostanete-v-c-ne-ek-te">Dostanete víc, než čekáte</h2>



<p>Izerská trať patří k nejvýše položeným a zároveň nejmalebnějším železničním linkám v Polsku. Vede přes Góry Izerskie na polsko-českém pomezí a nabízí dechberoucí pohledy na horské lesy, meandrující potoky, hluboká údolí i strmé svahy. A nudit se tu rozhodně nebudete. Vlak totiž<strong> projíždí desítkami mostů, propustků a tunelů </strong>a výhledy se za okny mění bez nadsázky opravdu každou chvíli. Jednu minutu jedete lesem a během té další se před vámi otevře majestátní panorama hor… na něco takového se opravdu zapomenout nedá.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-historie-pln-ambic-i-p-d">Historie plná ambicí i pádů</h2>



<p>Trať vznikala mezi lety 1888 a 1902 a původně spojovala dolnoslezská města s českým Libercem. Nejdříve sloužila hlavně k přepravě uhlí, dřeva a sklářských výrobků, ale <strong>brzy se po ní rozjeli i první cestující</strong>. Její začátky ale opravdu nebyly jednoduché, protože už tehdy šlo o technicky mimořádně náročné dílo. Stavitelé museli řešit přemokřená rašeliniště, prudká stoupání a také mnohdy velmi nestabilní podloží. Výsledkem bylo přes třicet viaduktů a také desítky menších mostů, z nichž mnohé stojí za pohled i samy o sobě.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Kolej Izerska" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/yxH3Gf5xufM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Po druhé světové válce ale přišel na zdejší trati značný útlum. Kvůli změnám hranic a chybějícím dohodám byla trať postupně uzavírána a některá místa byla dokonce i částečně rozebrána. <strong>Až v roce 2010 se po více než šedesáti letech začala znovu probouzet k životu</strong> – a to především kvůli lidem, kteří hledali jedinečné zážitky, jimiž by si obohatili běžné výlety. Dnes je izerská železnice znovu plně funkční a láká nejen milovníky vlaků, ale i turisty a výletníky. A máte ji jen kousek za hranicemi – byla by tedy škoda toho nevyužít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kr-sn-v-hledy-za-cenu-ob-da">Krásné výhledy za cenu oběda</h2>



<p>A teď to nejpříjemnější. Lístky jsou opravdu za pár korun. Za jízdu z Jelení Hory do Szklarské Poręby zaplatíte v přepočtu zhruba deset korun, do nejvzdálenější stanice se pak dostanete asi za sedmdesát. Za to byste si u nás pomalu nekoupili ani kávu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejkrasnejsi-trat-polsko/">Výhledy jako ve Švýcarsku, ovšem s jízdenkou za pár korun. Tahle železniční trasa je opravdu ta nej</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/yxH3Gf5xufM" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/yxH3Gf5xufM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma železnice - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Proč vlaky nemají bezpečnostní pásy? Prý je to bezpečnější</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/vlak-bezpecnostni-pasy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Apr 2023 02:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[testování]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=149039</guid>

					<description><![CDATA[<p>Bezpečnostní pásy jsou v autech všeho druhu naprostou samozřejmostí. Nabízí se tedy otázka, proč to samé nefiguruje ve vlacích coby prostředku veřejné hromadné dopravy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Úřady navíc zcela pravidelně využívají veškerou svou přísnost ke kontrolám a všem provinilcům neváhají udělit vysoké pokuty. Ještě větší význam mají pásy v&nbsp;letadlech, kde je jejich obsluha <strong>základem každé úvodní přednášky</strong> o bezpečnosti letu. A nedávné tragické události v&nbsp;Tempe jsou připomínkou, že právě ve vagonech vlaků není tento bezpečnostní prvek vůbec k&nbsp;dispozici. Co tedy stojí za tím, že jsou vlakové sedačky ochuzeny?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ot-zka-bezpe-nosti-naruby">Otázka bezpečnosti naruby</h2>



<p>Při prvním vyslechnutí této skutečnosti vyvstanou nejspíš rozumné otázky. Pravdou však je, že reálný důvod opatření – respektive jeho nepřítomnosti – je jednodušší, než se může zdát. Dosavadní výzkumy bezpečnosti vlaků totiž<strong> vedly k&nbsp;naprosto jasnému závěru</strong>. V&nbsp;případě srážky, vykolejení nebo jiného druhu nehody bezpečnostní pásy cestující vůbec neochrání. Ba co víc, vedly by naopak k&nbsp;dalším zraněním, škodám i ztrátám na životech. Jak je to možné?</p>



<p>Mnohá šetření docházejí k&nbsp;závěru, že cestující by byli sice připoutáni k&nbsp;sedačkám, výrazně by to však zmenšilo potřebný prostor. Simulaci havárie vlaku za takových podmínek podnikl například <a href="https://www.carandmotor.gr/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">carandmotor.gr</a> za použití figurín<strong> s&nbsp;pásy kolem pasu, tedy jako v&nbsp;letadle</strong>. Ukázalo se, že se figuríny během havárie otáčely takovou silou, že vážná poranění krku byla prakticky nevyhnutelná. Jasně tedy vyplynulo, že by nejen neposkytly ochranu, ale přinesly další <a href="/tag/riziko/">riziko</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-modelov-n-mluv-jasn">Modelování mluví jasně</h2>



<p>Odpověď na původní otázku snadno nabídne i celkem jednoduchý příklad. Pochází ze systému počítačového modelování britské rady pro bezpečnost a standardy železnice Rail Safety and Sandard Boards. <strong>Tato simulace ukázala</strong>, že pokud by všichni cestující při 66 nehodách, během nichž zemřelo 11 lidí, byli připoutáni, stoupl by počet obětí na 88. Zavedení bezpečnostních pásů by samozřejmě bylo možné, vyžadovalo by to však další opatření.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/nadrazi-vlak-lide.jpg" alt="" class="wp-image-149040 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/nadrazi-vlak-lide.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/nadrazi-vlak-lide-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/nadrazi-vlak-lide-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/nadrazi-vlak-lide-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/nadrazi-vlak-lide-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;první řadě jde o celkovou změnu konstrukce sedaček. Ty by musely být výrazně pevnější, což by se nejspíš odrazilo v&nbsp;dalších faktorech. Aby tedy byly pásy efektivní a měly nějaký bezpečnostní přínos, <strong>musela by se změnit celá řada dalších věcí</strong>. Na druhé straně se však pevné sedadlo může stát také rizikem, hlavně při nárazu nepřipoutaného cestujícího. Vlaky se kvůli hmotnosti a konstrukci zapojení jeden do druhého chovají během jízdy odlišně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vlak-se-chov-naprosto-odli-n">Vlak se chová naprosto odlišně</h2>



<p>To se projevuje také na jiném způsobu zrychlování a brzdění. V&nbsp;rychlostech zkrátka vlak funguje zcela jinak než <strong>ostatní silniční vozidla</strong>. Ostatně pohybuje se po kolejích, nikoli po silnici. V&nbsp;případě nouzového brždění se tak cestující nepohnou ze svého místa s&nbsp;tak velkou dynamikou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/vlak-bezpecnostni-pasy/">Proč vlaky nemají bezpečnostní pásy? Prý je to bezpečnější</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nejmodernější i bláznivé modely vlaků: Třetí říše stavěla giganty, v roce 1930 vzešel prototyp „vlakoletadla“</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/blaznive-modely-vlaku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Mar 2023 03:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[technika]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=144444</guid>

					<description><![CDATA[<p>Železnice je něco jako dopravní klasika. Současnost přináší elegantní vlaky, ale i zcela bláznivé kreace inženýrů. U těch si člověk kolikrát říká, jak to vlastně může jezdit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>První železnice zahájila svůj provoz na lince ze Stockholmu do anglického Darlingtonu v&nbsp;roce 1825. Kromě zboží šlo také poprvé v&nbsp;historii o přepravu osob. V&nbsp;19. století vytvořila železnice během pouhých několika dekád <strong>hustou dopravní síť, což významně zkrátilo cestování</strong> jak v&nbsp;Evropě, tak i po Severní Americe. Ukázala se také jako obrovská strategická výhoda během veškerých válek. Dle CIA je dnes na světě 1,37 milionů kilometrů železnic.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ern-brouk">Černý brouk</h2>



<p>Jedním ze zvláštních vlaků byl M-497 Black Beetle, tedy experimentální proudový vlak. Vznikl v&nbsp;USA v&nbsp;roce 1966, vybaven byl dvěma proudovými motory General Electric J47-19. <strong>Tento</strong> <strong>pohon využívaly původně</strong> mezikontinentální bombardéry Canvair B-36 Peacemaker. Vozidlo testovali na tratích mezi Ohiem, Butlerem a Indianou. Během zkoušky dosáhl Beetle rychlosti 295,6 km/h, což byl na dalších 40 let rekord všech amerických <a href="/tag/zeleznice/">železnic</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/jedouci-vlak.jpg" alt="" class="wp-image-144447 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/jedouci-vlak.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/jedouci-vlak-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/jedouci-vlak-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/jedouci-vlak-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/jedouci-vlak-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Trať vyhovovala pro svůj dobrý stav, a hlavně jednoduché uspořádání. Prototyp byl dle zpráv postaven za použití existujících dílů poměrně lacino. Jen samotná lokomotiva přitom vážila 51 tun. Experti však záhy <strong>dospěli k&nbsp;závěru, že není komerčně životaschopný</strong>. Existovalo množství testů na obrovskou námahu součástek všeho druhu. Tyto údaje byly však z&nbsp;velké části ignorovány. Černý brouk tak zůstal jen kuriozitou železniční historie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-gigantick-vlaky-t-et-e">Gigantické vlaky Třetí říše</h2>



<p>Monstrozita nacistických projektů už nepřekvapí, ani vlaky nestály bokem. Dle předpokladů měla železnice otevřít Říši světu a Hitlerově diktátu, tedy spojit Německo a celou Evropu. Průřez patrových vagonů <strong>odpovídal velikosti</strong> <strong>rodinného domu</strong> – byly 6 metrů široké, 7 vysoké a 42 dlouhé. Rozchod kolejí byl 3 metry a cílená rychlost přes 200 km/h. Lokomotiva o délce víc jak 120 metrů by utáhla 52 vagonů, takže celý vlak by měl 500 metrů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vlak-rychlost.jpg" alt="" class="wp-image-99976 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vlak-rychlost.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vlak-rychlost-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vlak-rychlost-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vlak-rychlost-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Projekt superželeznice pokračoval po celou dobu <a href="/tag/valka/">války</a>, znovuobjevení se pak dočkal v&nbsp;roce 1980. V&nbsp;nové verzi měly být i bary, pošta nebo restaurace. Také speciální kupé pro psy i kina. Vnitřek poskytoval <strong>velká křesla, tlusté závěsy</strong> a pro „obyčejné lidi“ z&nbsp;Říše i luxus zcela mimo jejich dosah. Vlaky měly pojmout 2&nbsp;000 – 4&nbsp;000 cestujících na jednu cestu. Problémem zprovoznění se ovšem nepřekvapivě staly finance, projekt se tedy nikdy nerozjel.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bennieho-vlakoletadlo">Bennieho vlakoletadlo</h2>



<p>Model Bennie Raiplane vzešel z&nbsp;rukou George Bennieho v&nbsp;roce 1930. Proháněl se tehdy na speciálních zkušebních kolejích, které měly ležet nad běžnou železnicí. Připomíná tak trochu momentální fungování lanovky. <strong>Odlišovaly ho ovšem dvě vrtule</strong>, a to na čumáku a na konci. Prototyp postavený v&nbsp;letech 1929–1930 se projel na zkušebním úseku o délce 119 metrů. Bylo to v&nbsp;Milngavie poblíž Glasgow, kde vozidlo jezdilo po „horní jednokolejce“.</p>



<p>Vůz poháněly právě ony vrtule, které roztáčel palubní motor. Dle autora konstrukce měly dosáhnout až 193 km/h a mělo jít o prostředek na <em>„rychlé odbavení cestujících, pošty a zboží podléhajícího rychlé zkáze“</em>. <strong>Do vagonu se vešlo</strong> <strong>nejvýše 48 osob</strong>, Bennie však nikdy na realizaci nezískal finance. Většinu projektu si financoval sám a v&nbsp;roce 1937 zkrachoval. Vznikl tak pouze jediný prototyp, který zůstal opuštěn na poli v&nbsp;místě testování.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Real Life Snowpiercer -  The Insane Giant Nazi Railway - Breitspurbahn" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/zkuEP5iMRiM?start=1&#038;feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/blaznive-modely-vlaku/">Nejmodernější i bláznivé modely vlaků: Třetí říše stavěla giganty, v roce 1930 vzešel prototyp „vlakoletadla“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/zkuEP5iMRiM" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/zkuEP5iMRiM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma železnice - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cesky-vlak-zlutozeleny.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vypadá jako obyčejný vlak 2. třídy. Kupé ale připomíná spíš hotel a lidé si z jízdy odnáší celoživotní zážitek</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/uroven-japonske-zeleznice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 21 Jan 2023 03:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[doprava]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=134523</guid>

					<description><![CDATA[<p>Země vycházejícího slunce nepřestává zbytek světa udivovat jak svým přístupem, tak technologickou vyspělostí. A stačí i obyčejný vlak, aby jeden žasl.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;Japonsku jsou udiveni především turisté, protože místní obyvatelé jsou na všechny technické vychytávky samozřejmě zvyklí. A není divu, že právě japonské dráhy jsou brány za jedny z&nbsp;<strong>nejlepších na celém světě</strong>. Základem je vysoká rychlost a absolutní časová přesnost. Najdete tu také noční vlaky, které cestovatele udivují. Konkrétně tu cestující mají na výběr hned ze tří tříd, ovšem už v&nbsp;té druhé to bude pro mnohé asi celoživotní zážitek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jako-v-kr-sn-m-hot-lku">Jako v&nbsp;krásném hotýlku</h2>



<p>Jednolůžkový Deluxe vypadá jako útulný pokoj v&nbsp;malém hotýlku. Máte tu vše potřebné, kromě postele stůl s&nbsp;židlí, televizi, jasné světlo a klimatizaci. Každý apartmán zahrnuje ručník, župan i pantofle. Z&nbsp;postele pak <strong>můžete celou noc pozorovat hvězdnou oblohu</strong>. Rozhodnete-li se pro 2. třídu, setkáte se s&nbsp;o něco horším ubytováním. Stále budete mít ale klid od ostatních lidí, protože na „pokoji“ budete jen dva.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak.jpg" alt="" class="wp-image-134524 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vyhrazené místo má dvě pevná lůžka o délce 220 centimetrů. Každá postel je také oddělena malou dřevěnou přepážkou začínající hned u okna. Za touto bariérou vám ostatní cestující nevidí na hlavu. <strong>Protože jsou Japonci posedlí</strong> <strong>hygienou </strong>(ale zároveň velmi hospodární), je v&nbsp;každém voze placená sprcha. Voda tu začne téct 6 minut po uhrazení a nechybí ani časovač. Veškeré úkony vaší osobní <a href="/tag/hygiena/">hygieny</a> si tak můžete přesně naplánovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zcela-samostatn-eleznice">Zcela samostatná železnice</h2>



<p>Jakmile dokončíte potřebné úkony, je nutné stisknout tlačítko pro celkovou dezinfekci. Cesta nočním vlakem „Sunrise Izumo/Seto“ trvá 12 hodin. Denně pendluje mezi Tokiem a prefekturou Shimame, jeho<strong> cesta je dlouhá přibližně 953,6 kilometrů</strong>. Souprava se skládá ze 14 vagonů, vyráží z&nbsp;Tokia a zastavuje v&nbsp;Jokohamě, Numazu, Fuji, Shizuoku a Hamamatsu, která je konečnou stanicí. Celá síť japonských vysokorychlostních železnic se jmenuje Šinkanzen a skládá se z&nbsp;osmi tratí, které obsluhují většinu japonských velkoměst.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama.jpg" alt="" class="wp-image-134527 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejvyšší <a href="/tag/rychlost/">rychlost</a> je dosahována na trati Tóhoku, konkrétně 320 kilometrů v&nbsp;hodině. Japonsko vlastně vybudovalo historicky první železnici určenou výhradně pro rychlou osobní dopravu. Jednalo se <strong>především o důsledek tristního stavu</strong> po 2. světové válce. Místní úzkorozchodné tratě zdaleka nestačily rychle stoupající poptávce po spolehlivé přepravě. Původní plány ze 40. let počítaly s&nbsp;kompletní přestavbou, to však rychle narazilo na nedostatek financí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zrod-vynikaj-c-elezni-n-s-t">Zrod vynikající železniční sítě</h2>



<p>O dekádu později vznikl projekt na samostatné železnice pro dopravu na bázi tramvají. Prvním výsledkem bylo rychlé spojení dvou klíčových velkoměst, Tokia a Ósaky, otevřené 1. října roku 1964. <strong>Také 10 dní před začátkem letní olympiády</strong> v&nbsp;Tokiu. Maximální rychlost byla tehdy 210 kilometrů v&nbsp;hodině. Trať se okamžitě stala hitem a už za 3 roky provozu přepravila více jak 100 milionů cestujících. Stavba proto okamžitě pokračovala.</p>



<p>Došlo k&nbsp;rozšiřování dále na západ, roku 1975 dosáhla do města Fukuoka na ostrově Kjúšú. V&nbsp;roce 2014 započala výstavba druhé vysokorychlostní spojnice mezi Tokiem, Nagojou a Ósakou. Trať bude využívat<strong> novou technologii a soupravy mají dosahovat rychlosti až 505 km/h</strong>. K&nbsp;zahájení provozu na této síti by mělo dojít v&nbsp;roce 2029. Za zmínku také stojí, že Japonci zapojují roboty, a to včetně samotného řízení vlakových souprav.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Japan&#039;s Night Train: The Sleeper Car Adventure 寝台列車サンライズ出雲" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wEY-CbBaSD4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/uroven-japonske-zeleznice/">Vypadá jako obyčejný vlak 2. třídy. Kupé ale připomíná spíš hotel a lidé si z jízdy odnáší celoživotní zážitek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wEY-CbBaSD4" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wEY-CbBaSD4" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma železnice - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/vlakove-nadrazi-cekani.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Čína chce postavit podmořskou vysokorychlostní železniční trať do USA</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/cina-podmorska-zeleznicni-trat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Jun 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Moře]]></category>
		<category><![CDATA[spojení]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=12999</guid>

					<description><![CDATA[<p>Čína přišla s úmyslem postavit železniční linku v délce skoro 13 000 kilometrů vedoucí až do Spojených států. Její součástí by měl být i podmořský úsek.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Čína v&nbsp;současné době disponuje jednou z&nbsp;nejdražších a nejrychlejších železničních sítí na této planetě. Navíc to nevypadá, že by měla v&nbsp;úmyslu v&nbsp;této oblasti jakkoli zpomalovat. <strong>Peking dokonce pohlíží na projekty, které prostou kvalitní železnici ještě překračují.</strong> Podle nových zpráv si Čína přeje postavit vysokorychlostní 13&nbsp;000 kilometrů dlouhou trať. To by nebylo tak zvláštní, kdyby trať neměla vést také pod vodou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-es-hory-a-pod-mo-em">Přes hory a pod mořem</h2>



<p>Plánovaná linka má vést z&nbsp;pevninské Číny nahoru přes Sibiř na východě Ruska, pod vodou skrze Beringův průliv na Aljašku. Dále skrze kanadský hřeben Yukon a Britskou kolumbii až do USA. <strong>Jakmile by toto spojení bylo vytvořeno, může se samotná čínská železniční síť rozšířit na celé území Spojených států</strong>, tedy doslova do každého koutu Ameriky. Jaká je odhadovaná cena takového projektu? Velmi působivých 4,3 bilionů korun.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vlak-stanice-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-13009 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Cenovka projektu je tím pádem tak vysoko, že by na ni nedosáhly nejspíš ani osoby typu Jeffa Bezose. První úvahy o projektu se vynořily roku 2014. Tehdy se objevilo několik zpráv o plánech<strong> Číny na stavbu unikátního rychlovlaku, který má spojit čtyři národy – Čínu, Rusko, Kanadu, Ameriku.</strong> Spojení bylo v&nbsp;zájmu turismu, obchodu a ekonomické spolupráce. Natažení skrze Beringův průliv by však vyžadovalo konstrukci pod vodou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pl-n-s-pochybn-m-u-itkem">Plán s&nbsp;pochybným užitkem</h2>



<p>Jenže přesto, jak megalomansky takový projekt zní, je současně perfektně proveditelný. Čína povolila první podmořský rychlovlak roku 2018. Ten měl vést od Ningba u Šanghaje k&nbsp;Zhoushanu, výběžku ostrovů na východě.<strong> Pokrýval by tak 77 kilometrů a trasa by zahrnovala podvodní část v&nbsp;délce 16,2 kilometrů. </strong>Jednalo by se o Maglev, vlak levitující na magnetickém polštáři, což umožňuje dosažení požadované rychlosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/rychlovlak-1-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-13004 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Pokud jde o USA, ty by mohly být trochu pozadu. Roku 2020 povolila vláda obrovskou trať o délce 2&nbsp;570 kilometrů spojující USA a Kanadu od Aljašky po Albertu. <strong>S&nbsp;cenou 22 miliard se pro americkou železnici jedná o obrovský skok.</strong> Ať zní čínský plán jakkoli působivě, setkává se také s&nbsp;kritickými rozbory ohledně výnosnosti. Skutečností je, že veškeré dosavadní trasy pro obchodní spolupráci jsou zkrátka jednodušší a levnější něž stavba něčeho takto komplexního.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-ifl-science">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/technology/china-wants-to-build-an-8000mile-underwater-train-line-to-the-usa/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFL Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/cina-podmorska-zeleznicni-trat/">Čína chce postavit podmořskou vysokorychlostní železniční trať do USA</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
