<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>uštknutí &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/ustknuti/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 15 Jun 2026 12:25:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>uštknutí &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Vysávání jedu a zaškrcování rány po uštknutí zmijí je mýtus. Moderní první pomoc vyžaduje pravý opak</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vysavani-jedu-a-zaskrcovani-rany-po-ustknuti-zmiji-je-mytus-moderni-prvni-pomoc-vyzaduje-pravy-opak/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 03:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[uštknutí]]></category>
		<category><![CDATA[zmije obecná]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=208666</guid>

					<description><![CDATA[<p>Česká data za 15 let ukazují 191 uštknutí zmijí obecnou a nulovou úmrtnost, ale jen tehdy, když se v prvních minutách neudělá nic zbytečného.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si scénu, kterou zná každý, kdo viděl westernový film: kovboj přiloží ústa k ráně a vysaje jed. Případně zaškrtí končetinu nad kousnutím, aby se jed nešířil. Obojí vypadá logicky, obojí vypadá hrdinsky, a obojí je podle současné medicíny nejen zbytečné, ale přímo škodlivé. Platí to pro lidi i pro psy. A právě psi, kteří čenichají v trávě a mezi kameny, patří v české krajině k nejčastějším obětem zmije obecné.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč vysávání a škrtidlo škodí víc, než pomáhají</h2>



<p>Mechanismus je prostý. Hadí jed se po kousnutí rychle vstřebává do hlubších tkání. <a href="https://journals.sagepub.com/doi/10.1016/j.wem.2015.05.007" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wilderness Medical Society ve svých doporučeních uvádí</a>, že i při okamžitém použití mechanické odsávačky se podaří odstranit pouhých 0,04 až 2 % vstříknuté dávky, tedy klinicky zanedbatelné množství. Ústní vysávání je ještě horší: zanáší do rány bakterie z dutiny ústní a vystavuje zachránce riziku vstřebání jedu přes sliznici.</p>



<p>Zaškrcení končetiny nad ránou pak není „zpomalovač jedu&#8220;, ale past. <a href="https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/snakebite-envenoming" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WHO</a> ho výslovně označuje za neúčinné a nebezpečné. Škrtidlo blokuje krevní oběh v celé končetině, což vede k ischemii tkání, zvyšuje riziko gangrény a paradoxně zhoršuje lokální nález; jed se koncentruje v jednom místě a působí intenzivnější poškození. Výsledkem může být větší potřeba antiséra, delší hojení, v extrémních případech amputace.</p>



<p>Stejně problematické je rozřezávání rány, vypalování, přikládání ledu nebo podávání alkoholu. Všechny tyto „lidové rady&#8220; mají společného jmenovatele: zdržují od jediného, co skutečně pomáhá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co funguje, a proč je to tak jednoduché</h2>



<p>Správná první pomoc po uštknutí zmijí je paradoxně pasivní. Žádný aktivní zákrok, žádné hrdinství. Jen čtyři kroky:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Odstup</strong>&nbsp;– dostat sebe i psa mimo dosah hada.</li>



<li><strong>Klid</strong>&nbsp;– omezit pohyb na absolutní minimum. Psa ideálně nést, nebo vést velmi pomalu. Pohyb urychluje šíření jedu krevním oběhem.</li>



<li><strong>Imobilizace</strong>&nbsp;– znehybnit postiženou končetinu, pokud je to možné.</li>



<li><strong>Transport</strong>&nbsp;– volat veterinární pohotovost a bez prodlení vyrazit.</li>
</ul>



<p><a href="https://www.msdvetmanual.com/special-pet-topics/poisoning/snakebite" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MSD Veterinary Manual to shrnuje jednoznačně</a>: majitel nemá ztrácet čas žádnou první pomocí kromě udržení zvířete v klidu a omezení aktivity. Každá minuta strávená domácími pokusy je minuta ztracená pro odbornou péči.</p>



<p>U psů je situace navíc komplikovanější než u lidí. Malý pes dostane relativně větší dávku jedu na kilogram hmotnosti. Kousnutí do hlavy nebo krku, časté, protože pes čenichá, může způsobit rychlý otok dýchacích cest. A srst zakrývá typické dvě ranky po jedových zubech, takže majitel nemusí kousnutí vůbec vidět.</p>



<p>Silné vodítko je náhlý, bolestivý otok po procházce v rizikovém terénu. Když je otok rychlý a bez jiného vysvětlení, je bezpečnější jednat jako při podezření na uštknutí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zmije v Česku: kde hrozí a jak vážné to je</h2>



<p>Zmije obecná je jediný jedovatý had v české přírodě. Podle <a href="https://portal.nature.cz/w/druh-40848" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AOPK</a> žije především ve středních a vyšších polohách mezi 600 a 1 200 metry nad mořem: podhorské lesy, paseky, kamenité svahy, ale i vlhké louky a rašeliniště. Vzácná je naopak v teplých nížinách jižní Moravy nebo středního Polabí. Aktivní sezóna trvá od března do října, maximum uštknutí připadá na červenec.</p>



<p>Česká epidemiologická <a href="https://pmr.lf1.cuni.cz/115/3/0120/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studie publikovaná v Prague Medical Report</a> analyzovala 191 případů uštknutí za období 1999–2013. Více než čtvrtina byla takzvaných suchých kousnutí, kdy zmije kousla, ale nevstříkla jed. Systémová intoxikace se rozvinula u necelých 26 % případů. Nezemřel nikdo.</p>



<p>To neznamená, že je uštknutí banální. Znamená to, že při správném postupu (klid, transport, odborná péče) je prognóza velmi dobrá. U psů ji zhoršuje malá velikost zvířete, velká dávka jedu a hlavně prodleva.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Antisérum existuje, ale nečekejte ho v každé ordinaci</h2>



<p>V Česku je zásobování antisérem centralizované. <a href="https://tis.vfn.cz/index.php/informace-pro-verejnost/zivocichove" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Toxikologické informační středisko</a> při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze spravuje zásobu neregistrovaných antisér a antidot; konsignační sklad funguje i ve Fakultní nemocnici Olomouc. Ministerská metodika počítá se zásobou pro současnou léčbu dvou až čtyř pacientů se stejnou indikací, nikoli s plošným předzásobením všech nemocnic.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="DVA DRUHY JEDOVATÝCH HADŮ V ČR??! Jedovatá není jen zmije obecná." width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/gVrkJ8UC0V8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Důvod je pragmatický: ročně TIS řeší odhadem 30 až 40 dotazů k uštknutí, ale antisérem se skutečně léčí jen dva až tři pacienti za rok. Výdej probíhá po telefonické domluvě, v akutních případech kdykoli, ale žádá o něj zdravotnické zařízení, ne pacient ani majitel psa. Pro veterinární pacienty je dostupnost antiséra nutné vždy ověřit telefonicky na konkrétní pohotovosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co si vzít na výlet místo hadího extraktoru</h2>



<p>Nejužitečnější vybavení proti uštknutí se vejde do kapsy: nabitý telefon s předem uloženým číslem veterinární pohotovosti. Aplikace Zvíře+ nabízí offline přístup ke kontaktům na nejbližší veterináře, návody první pomoci i GPS lokalizaci. Žádný komerční „venom extractor kit&#8220; nepřináší prokázaný přínos, a falešný pocit bezpečí, který dává, může stát kritické minuty.</p>



<p>Správná pomoc po uštknutí zmijí není o tom, co uděláte. Je o tom, co neuděláte, a jak rychle se dostanete k někomu, kdo ví víc.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vysavani-jedu-a-zaskrcovani-rany-po-ustknuti-zmiji-je-mytus-moderni-prvni-pomoc-vyzaduje-pravy-opak/">Vysávání jedu a zaškrcování rány po uštknutí zmijí je mýtus. Moderní první pomoc vyžaduje pravý opak</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/gVrkJ8UC0V8" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/gVrkJ8UC0V8" />
			<media:title type="plain">DVA DRUHY JEDOVATÝCH HADŮ V ČR??! Jedovatá není jen zmije obecná.</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Ahoj, v tomto videu si ukážeme naše jedovaté hady.Instagram: https://www.instagram.com/komardragons/]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/dva-druhy-jedovatych-hadu-v-cr-j.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Správná první pomoc při uštknutí zmijí: Vyvarujte se rozšířených lidových rad, které způsobují trvalé následky</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/ustknuti-zmiji-prvni-pomoc/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Sep 2025 04:29:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[první pomoc]]></category>
		<category><![CDATA[uštknutí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=71955</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zdravého člověka uštknutí ohrozit nemusí a přežije ho bez větších potíží. Ale dětem a lidem s nízkou hmotností je potřeba poskytnout okamžitou pomoc.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podobně rizikovou skupinou jsou pak alergici. Vyskytuje-li se u vás alergie na bodnutí hmyzem (vosou či včelou), pak máte nejspíš stejnou reakci i na jed hadí. V&nbsp;případě zmijího uštknutí se projeví <strong>lokální příznaky, případně lehčí reakce celého organismu</strong>. Prvním projevem je výrazná bolest v&nbsp;místě samotného zranění. Během jednotek minut se přidá silný místní otok a také zduření regionálních lymfatických uzlin.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-projevuje-tzv-syst-mov-otrava">Jak se projevuje tzv. systémová otrava?</h2>



<p>Otok dosáhne maxima do 48 hodin od uštknutí, projevuje se bolestí a pocitem lokálního napětí. V&nbsp;některých případech dojde i k&nbsp;rozšíření z&nbsp;končetiny na trup. Ustupuje nejdříve za 3–4 dny. Enzymy obsažené ve zmijím jedu obecně <strong>nevyvolávají nekrózu, tedy odumírání buněk</strong> a následně tkání. U zdravého dospělého jedince se systémová otrava projevuje jen velmi vzácně. Tělo dostane jedu jen velmi málo, objem tedy nedosahuje smrtící hladiny.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska.jpg" alt="" class="wp-image-71958 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Střední či závažnější otravu poznáte podle nevolnosti, bolesti břicha, průjmu či zvracení. Může se vyskytnout i lehká horečka, silné pocení nebo zimnice. Tyto projevy mohou trvat i 48 hodin po kousnutí. <strong>Nejnebezpečnějším symptomem otravy je vazomotorický kolaps</strong> a pokles systémového krevního tlaku. Ten provází poruchy <a href="/tag/vedomi/">vědomí</a>, studený pot a zmodrání kůže. Nejhoršími projevy jsou také šok a bezvědomí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spr-vn-poskytnut-prvn-pomoci">Správné poskytnutí první pomoci</h2>



<p>V&nbsp;případě alergiků se objevují otoky rtů, tváře a jazyka, což způsobuje dýchací potíže. V&nbsp;první řadě vždy znehybněte postiženou končetinu a pacienta uklidněte. Následně se co nejrychleji dostaňte do nemocnice. <strong>Končetinu nikdy nezaškrcujte,</strong> <strong>postiženému tak jen ublížíte</strong> a šíření jedu to reálně neovlivní. Stejně tak zranění nerozřezávejte, jed nevysávejte ani nic nevyplachujte. Pokud nenastane celková otrava, lze podat nealkoholické nápoje.</p>



<p>V&nbsp;<a href="/tag/nemocnice/">nemocnici</a> je zahájena symptomatická terapie, zraněný je stabilizován infuzemi na tlak a dalšími léky. Kompletní uzdravení ovšem trvá 1–3 týdny. Končetina bolí i několik měsíců a otok se může vracet. <strong>Antisérum se podává jen ve vážnějších případech</strong> právě oné systémové otravy. Tedy pokud tělo nereaguje na léčbu symptomů. Řídí se totiž pečlivou indikací a právě antisérum může být někdy kontraproduktivní.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Na jaké nebezpečné hady jste v&nbsp;životě narazili a za jakých okolností?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="První pomoc pro děti - Hadí uštknutí" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/kKAIhHyHHvM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/ustknuti-zmiji-prvni-pomoc/">Správná první pomoc při uštknutí zmijí: Vyvarujte se rozšířených lidových rad, které způsobují trvalé následky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/kKAIhHyHHvM" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/kKAIhHyHHvM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma uštknutí - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-na-kameni.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jak si zachránit život, když vás uštkne had: Široká veřejnost má zafixovaný špatný postup – jediná chyba přitom bývá osudnou</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prvni-pomoc-ustknuti-zmiji/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 06 Aug 2025 05:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[had]]></category>
		<category><![CDATA[první pomoc]]></category>
		<category><![CDATA[uštknutí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=85791</guid>

					<description><![CDATA[<p>Filmy velmi zkreslily pohled na první pomoc při uštknutí hadem. Buďte připraveni a při uštknutí se držte těchto zásad.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jediný u nás žijící jedovatý druh je zmije obecná. Ta je velmi plachá, takže není důvod se bát jejího útoku, pokud na ni ovšem nešlápnete, nebo nesednete. Je třeba mít na vědomí, že zmije <strong>vyhledává vlhké louky, paseky, lesní mýtiny</strong>, nelze na to však plně spoléhat. Většina setkání s&nbsp;hady bývá plně dílem náhody a zmiji potkáte i tam, kde byste ji naprosto nečekali. Často může dlouhou dobu žít skryta v&nbsp;těsné blízkosti člověka.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-neubli-ovat-nelikvidovat-jak-se-vyhnout">Neubližovat, nelikvidovat, jak se vyhnout</h2>



<p>Za žádnou cenu zmijím neubližujte. Kromě toho, že likvidují četné škůdce, jsou vzácné a chráněné. Zmije je zavalitější <a href="/tag/had/">had</a> s&nbsp;hranatou hlavou, oči mají svislé zorničky jako kočka. Většinou má had <strong>šedohnědé zbarvení a na hřbetu tmavé skvrny</strong>, takže vzniká pověstná klikatá čára. Ne pokaždé je však možné ji jasně rozeznat, ale vždy se můžete podívat, kam šlapete a kam si sedáte. Dlouhé kalhoty a pevné boty vychytají i případná varovná kousnutí.</p>



<p>Pokud jdete vysokou trávou, je ideální před sebou „šťourat“ klackem a také dupat. Hadi nejvíce vnímají vibrace a budou tedy vědět o vaší přítomnosti. Neslyší, proto je zbytečné dělat hluk. <strong>Čím dříve vás zachytí, tím spíše utečou a ukryjí se.</strong> Na zemi je bezpečná vzdálenost asi 2 metry, zmije totiž uštkne až na polovinu vzdálenosti svého těla. Když ji v&nbsp;přírodě zaskočíte, nepanikařte a nechte jí v&nbsp;klidu únikový prostor i čas, ať ho v&nbsp;klidu využije.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-sady-prvn-pomoci-a-emu-se-vyhnout">Zásady první pomoci a čemu se vyhnout</h2>



<p>Zajistěte naprostý klid uštknutého, žádné pohyby. Místo kousnutí dezinfikujte a sterilně zakryjte. Od rány k&nbsp;tělu končetinu ovažte elastickým obinadlem, znehybněte ji a ideálně chlaďte. <strong>Volejte záchranku, případně zraněného dopravte k&nbsp;lékaři</strong>. Ránu nijak nemačkejte, neřežte do ní, jed nevysávejte, končetinu nezaškrcujte. Jed lze bezpečně vysát jen speciální odsávačkou na hadí jed, ústy to nezkoušejte, poraní vám sliznici.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/zmije-obecna.jpg" alt="" class="wp-image-85795 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/zmije-obecna.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/zmije-obecna-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/zmije-obecna-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/zmije-obecna-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/zmije-obecna-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pro zdravého dospělého není zmijí jed smrtící, komplikace mohou ale přijít u jedinců se slabým srdcem nebo nemocnými plícemi. Stejně tak jsou ohroženi starší lidé. Působení jedu se odvíjí od váhy a <strong>malé děti a domácí zvířata jsou tak extrémně zranitelná</strong>. Znakem otravy je otok v&nbsp;místě kousnutí, může se projevit i nadměrné pocení, průjem, zvracení či otok obličeje. Nejtěžší případy provází šok a selhání srdce, ledvin a plic spolu s&nbsp;celkovým krvácením.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tok-je-pouze-obranou">Útok je pouze obranou</h2>



<p>Zmije obecná <a href="/tag/utok/">útočí</a> sama pouze v&nbsp;případě, že je překvapena a nemá možnost úniku. Na přelomu srpna a září rodí samice mláďata a v&nbsp;této době může být tudíž agresivnější.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>S&nbsp;jakými hady jste se v&nbsp;přírodě setkali?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="//www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prvni-pomoc-ustknuti-zmiji/">Jak si zachránit život, když vás uštkne had: Široká veřejnost má zafixovaný špatný postup – jediná chyba přitom bývá osudnou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hadích uštknutí stále přibývá. Víte, co máte dělat, když na vás zaútočí zmije?</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/hadich-ustknuti-stale-pribyva-vite-co-mate-delat-kdyz-na-vas-zautoci-zmije/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 13 Jul 2021 10:15:14 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[had]]></category>
		<category><![CDATA[první pomoc]]></category>
		<category><![CDATA[uštknutí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=15894</guid>

					<description><![CDATA[<p>Bez ohledu na to, v jaké lokalitě se nacházíte a jak často se s hady setkáváte, není od věci vědět, jak v případě uštknutí postupovat.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je v&nbsp;zásadě jedno, jestli se hadů bojíte, nebo aplikujete filosofii: „Když je nechám být, nebudou mě otravovat.“ Povědomí o tom, co dělat v&nbsp;případě <strong>uštknutí například zmijí, patří do základní informační výbavy.</strong> Hadi většinou neútočí z&nbsp;vlastní iniciativy, spíše odpovídají na podráždění a brání se, pokud se dostanete do jejich blízkosti a chováte se nepředloženě. Tak si pojďme projít základní postup při takové události.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-chranka-a-chladn-hlava">Záchranka a chladná hlava</h2>



<p>Každé uštknutí hadem je nouzový stav bez ohledu na to, jestli je, nebo není jedovatý. Mnoho hadů navíc vypadá podobně, <strong>a pokud budete čekat na příznaky jedu, bude už nejspíš pozdě na shánění pomoci</strong>. V&nbsp;první řadě je nutné setrvat co nejvíce v&nbsp;klidu, protože jed se šíří tělem a každý pohyb tomu pomáhá. Záchranku ať zavolá někdo další, případně můžete použít aplikaci, které vás najde podle GPS údajů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/prvni-pomoc-pomucky-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-15899 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Základem je nehýbat se a nepanikařit – tento přístup vám může zachránit život. Jed se nedostává hned do vaší krve, nejprve se šíří do lymfatického systému.<strong> Lymfa je tekutina tvořící část imunitního systému a zajímavé je na ní to, že se hýbe jen při našem pohybu</strong>. Jestli had někam zmizel, zůstaňte přímo na místě a starosti nechte na ostatních, pokud tedy nejste sami. Zhluboka dýchejte a snažte se co nejvíc uklidnit, pokud dodržíte tento postup, riziko úmrtí je poměrně nízké.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-za-krtit-nevys-vat-ne-ezat">Zaškrtit, nevysávat, neřezat</h2>



<p>Nechte hada hadem, ten vás teď nezajímá. Záchranné složky mají dostatek testů na identifikaci jedu přímo ze zranění. Nejčastěji <strong>vás had uštkne do nohy, proto je třeba ji zaškrtit v&nbsp;několika stupních. </strong>Ideální jsou obvazy nebo třeba pásek, případně elastické bandáže. První z nich oviňte co nejpevněji hned přes ránu, druhou jen několik centimetrů nad ní. Následně nějak označte místo samotného kousnutí – fixou, propiskou, čímkoli.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/had2-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-15897 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Na nohu vyrobte dlahu, aby byla v&nbsp;klidu. Existují staré „recepty“ jako umývání, vysávání rány a podobně, které ale působí víc škody než užitku.<strong> Vymývání navíc znemožní lékařům identifikovat konkrétní jed, takže jen zkomplikujete jejich práci.</strong> Klíčové je proto nepanikařit, zpomalit šíření jedu tělem a sehnat co nejdříve odbornou pomoc. A taky se v&nbsp;přírodě pohybovat s&nbsp;rozvahou, nikoli jako stádo slonů.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-health">Zdroj: <a href="https://www.health.qld.gov.au/news-events/news/what-to-do-if-you-get-bitten-by-a-snake" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Health</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/hadich-ustknuti-stale-pribyva-vite-co-mate-delat-kdyz-na-vas-zautoci-zmije/">Hadích uštknutí stále přibývá. Víte, co máte dělat, když na vás zaútočí zmije?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak postupovat, když psa uštkne jedovatá zmije. Každá minuta je drahá</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-postupovat-kdyz-psa-ustkne-jedovata-zmije-kazda-minuta-je-draha/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 10 Jul 2021 09:11:34 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[had]]></category>
		<category><![CDATA[Pes]]></category>
		<category><![CDATA[uštknutí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=15915</guid>

					<description><![CDATA[<p>Psům hrozí uštknutí hadem, protože bez ohledu na věk jsou zvědaví, hraví a zkoumají všechno ve svém okolí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Psi, kteří žijí ve vesnických oblastech, se s&nbsp;hadem mohou venku setkat naprosto běžně. Je pak jedno, jestli je váš čtyřnohý miláček tvrdohlavý nebo zvědavý, <strong>bude mu nejspíš dělat potíže nechat tento lákavý objekt zájmu na pokoji.</strong> To může bohužel vést k&nbsp;uštknutí. Kousnutí nejedovatého hada bývá velmi bolestivé, ovšem pokud se bude jednat o jedovatý druh plaza, pak může psa zabít za méně než hodinu. Pes v takovém případě potřebuje správný zákrok profesionálního veterináře, který podá protilátku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-symptomy-u-tknut-psa">Symptomy uštknutí psa</h2>



<p>Huňatá srst chrání psa od mnoha zranění, ovšem had mu obvykle zaútočí na oči a čenich, jelikož pes se snaží zvíře očichat, případně vzít do tlamy. Útok nejedovatého hada zanechá stopu ve tvaru podkovy. Závažnost jedovatého kousnutí<strong> záleží na druhu hada, velikosti psa, počtu kousnutí a způsobu, jak byl jed vpraven do těla.</strong> Některé druhy jedů ovlivňují centrální nervovou soustavu a pes působí jako opilý, má záchvaty nebo přestává dýchat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/pes-clovek-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-15920 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Prvními příznaky bývají rozrušení, výrazné lapání po dechu, slinění a také slabost. Může následovat zvracení, průjem, kolaps, záchvat, šok a někdy paralýza.<strong> Ta vede obvykle ke kómatu a následně smrti.</strong> Nejčastějším příznakem je značný otok přímo v&nbsp;místě kousnutí, které se dá ovšem snadno zaměnit s&nbsp;kousnutím od pavouka nebo jiného hmyzu. Pokud je oblast uštknutí odkrvená, vypravte se okamžitě za doktorem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-asn-z-krok-m-e-zachr-nit-ivot">Včasný zákrok může zachránit život</h2>



<p>Pokud máte u psa podezření na uštknutí hadem, okamžitě ho dostaňte na veterinární kliniku, a pokud je to možné, doneste i hada. <strong>Uštknutí se identifikuje podle druhu plaza, tvaru kousnutí a příznaků.</strong> Léčba se provádí správným antisérem podaným v&nbsp;rozmezí 4–8 hodin po samotném kousnutí. Jed může způsobit potíže s&nbsp;dýcháním, takže odstraňte obojek, vodítko či postroj, aby otoky komplikovaly dýchání co nejméně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/pes-v-dece-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-15923 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Držte psa co nejvíce v&nbsp;klidu, každý pohyb znamená rychlejší šíření jedu jeho tělem. V&nbsp;autě zapněte klimatizaci a přímo na ránu přiložte něco chladivého, ideálně led. <strong>Pokud najdete místo kousnutí, umyjte ho vodou, abyste dostali pryč zbytky jedu. </strong>Bohužel na venkově není snadné uštknutí psa předcházet, nejlepší metodou je stálý dohled – zvláště tehdy, pokud už se v okolí někomu něco podobného přihodilo a výskyt hada zde tedy opravdu hrozí.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thesprucepets">Zdroj: <a href="https://www.thesprucepets.com/snake-bite-2804649" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheSprucePets</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-postupovat-kdyz-psa-ustkne-jedovata-zmije-kazda-minuta-je-draha/">Jak postupovat, když psa uštkne jedovatá zmije. Každá minuta je drahá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
