Studená fronta jako blesk z čistého nebe

Během noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 se přihnala tak náhlá studená fronta, že teplotní rekordy padaly po celé republice. Některá místa dosáhla mezi silvestrovským polednem a prvním lednovým ránem rozdílu neuvěřitelných 34 stupňů Celsia. Jednalo se navíc o rok 1979, kdy byla většina průmyslu stále odkázána na uhlí a ve stejné situaci se nacházely i mnohé domácnosti. Hlavně v menších městech bylo ústřední topení jen snem.

A při do té doby teplé zimě byly domácí zásoby uhlí dosti chabé. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že právě uhelné sklady budou mít v této situaci skutečné žně, ale situace tak jednoduchá zase nebyla. Ano, uhlí byly plné sklady i vagony na železnici. Jenže ty černé hrudky prostě zamrzly. Vzhledem k dřívějšímu teplému počasí a vydatným dešťům bylo uhlí silně nasáklé vodou a před příchodem mrazů nestihlo proschnout. Jednotlivé kusy se tak spojily v nerozbitné tmavé skály.

Bylo potřeba skutečně všude

Na uhlí nezávisely jen domácnosti a průmysl, používalo se naprosto všude. Topilo se jím v hotelech, školách i na úřadech. Nedalo se tudíž nic dělat a děti do škol zkrátka nemohly. Stejná situace potkala i řadu dospělých, protože kde to bylo jen trochu možné, uzavřely se provozy, obchody a kanceláře. Už tehdy tedy děti prožily „distanční výuku“, i když pouze na jeden měsíc. Byly vyhlášený tzv. uhelné prázdniny, jen bez internetu.

No jo, ale když neexistoval YouTube, Facebook ani e-maily, jak to celé vyřešit? Jednou za týden si děti došly do školy pro úkoly, které jim učitelé jednoduše dali na papírech. Vypracovaná látka se pak stejně nosila i zpátky. Ačkoli nebyla vyhlášena karanténa jako dneska, televize i rozhlas přece jen nabádaly obyvatele k opatrnosti. Hlavně pro děti totiž nebyl pohyb venku – kde bylo mínus 20 stupňů Celsia – rozhodně vhodný.

Zastavila se celá republika

Doma zůstala také část dělníků, protože zamrzla většina strojů. Studená fronta tak zmrazila celou republiku, pokud něco jezdilo, mělo to obrovské zpoždění. Ledové řeky zcela paralyzovaly lodní dopravu a stát se na měsíc prakticky zastavil. Přestože se v dalších dnech počasí trochu umoudřilo, rtuť teploměrů byla stále pod nulou. Co tedy dostalo prvotní teplotní šok, to ve stejném stavu zůstalo i nadále. Všichni tak museli počkat, až se příroda smiluje.

To se postupně stalo v druhé polovině měsíce, kdy bylo možné zprovoznit některá zařízení. Následně se život pomalu vracel k normálu včetně jízdních řádů. Dnes si přitom stěžujeme na to, když pár dní opravdu mrzne a napadne trochu sněhu. Jak bychom se s takovou situací dnes vyrovnali? Dříve narození staré způsoby ještě nezapomněli, ale pokud by zima narušila i bezdrátové technologie, takoví mileniálové by naprosto neuměli fungovat.

Jakou nejhorší zimu si pamatujete? Kolik vám tehdy bylo?

Zdroj: Wikipedia

Článek Kdo pamatuje mrazivý počátek roku 1979? Bez uhlí, bez vlaků a s distanční výukou bez internetu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pro skladování energie

Dehet je každodenní materiál, který používáme už pravidelně a ani si to neuvědomujeme. Utěsňuje švy na našich střechách a příjezdových cestách. Podle výzkumného týmu MIT má tento každodenní materiál neočekávanou a neocenitelnou složitost, protože by mohl být užitečný i jiným směrem. Podle všeho by tento materiál mohl být užitečný jako surovina pro řadu špičkových zařízení, včetně systémů pro skladování energie, tepelných aktivních povlaků nebo elektronických senzorů.

Uhlí a další fosilní paliva

Podle výzkumného týmu MIT se nejedná jen o uhlí a dehet, ale také o další fosilní paliva. Tento pohled alespoň vyjádřil profesor Jeffrey Grossman. Spíše než použití těchto materiálů jako levných komodit na spalování, utěsňování trhlin nebo likvidaci, vidí profesor potenciál pro celou řadu aplikací, které využívají vysoce komplexní chemii zabudovanou do těchto starobylých směsí uhlíkových sloučenin, které jsou odvozené z biomasy.

Opětovné použití

Významnou výhodou takových aplikací je to, že poskytují způsob opětovného použití materiálů, které by jinak byly spáleny, čímž by zvyšovaly emise skleníkových plynů a byly likvidovány na skládkách. Tato použití by mohla vést k tzv. ekologizaci uhlí a dalších materiálů na bázi uhlíku, které jinak poškozují klima planety. Ve svém nejnovějším výzkumu profesor Grossman spolu s dalšími vědci našel způsoby, jak používat uhlí, dehet a smůlu k výrobě tenkých povlaků s vysoce kontrolovatelnou a reprodukovatelnou elektrickou vodivostí, porozitou a dalšími vlastnostmi.

Objev díky laseru

Tento vědecký tým dokázal pomocí laseru vyrobit prototypová zařízení z levných a všudypřítomných materiálů, včetně super kondenzátoru pro ukládání elektřiny, flexibilního tenzometru a průhledného ohřívače. Tato zajímavá práce zkoumá alternativní způsoby využití těžkých uhlovodíků, které obsahují uhlík. Tyto uhlovodíky se po miliony let geologicky zpracovávaly z rozpadlé rostlinné hmoty za působení tepla a tlaku. Podle profesora poskytují tyto materiály širokou škálu atomových konfigurací s různými chemickými a strukturálními vlastnostmi, jež nejsou srovnatelné s žádnými syntetickými nanomateriály na bázi uhlíku.

Článek Podle nového výzkumu MIT by uhlí mohlo být použito k výrobě užitečných zařízení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.