Stálý monitoring ledových změn

Flotila satelitů vypuštěná v březnu 2002 měří změny v gravitaci po celém světě. To ukazuje, jak je během času po celé planetě rozmístěna hmota. Což je velmi užitečné právě při odhadu změn v ledových masách, podotýkají vědci. Data systému GRACE ukazují, že ztráty Grónska jsou nejhorší na pobřeží. Tady se led neustále ztenčuje a odpadává do oceánu. Nejvýraznější je jeho ztráta na západním pobřeží, kde se vody ohřívají zvlášť prudce.

Podle NASA je jeden z hlavních faktorů zvýšení mořských hladin právě tání grónských ledovců coby reakce na globální oteplování. Aktuálně je tak Grónsko na dobré cestě k tomu, aby se do roku 2100 podílelo na nárustu hladin oceánů o 7–13 centimetrů. To by mohlo mít zcela devastující následky i podle studie v magazínu Nature z roku 2019. „V zásadě je za každý centimetr hladiny navíc ohroženo záplavami dalších 6 milionů lidí podél pobřeží.“

Neblahé vyhlídky pro největší ledové oblasti

Při současném trendu způsobí koncem století tání grónského ledu každý rok záplavy pro 100 milionů lidí. Celkově jich bude zvýšením hladin moří a oceánů ohroženo 4krát tolik. Grónsko obsahuje nejvíce stálého ledu na světě mimo Antarktidu. Společně obsahují tyto dvě oblasti 99 % veškerých světových zásob čisté vody. Pokud roztaje celá ledová pokrývka Grónska, zvedne to hladiny světových vodstev o ohromujících 7,4 metru.

Antarktida ovšem obsahuje dost ledu na to, aby zvýšila ty samé hladiny o více jak 60 metrů. Opět v případě, že její ledová pokrývka roztaje celá. Mohlo by se tedy zdát, že toto tání je jen lokálním problémem, jenže pravdou je naprostý opak. Právě tato dvě místa ovlivňují kompletně celou hydrosféru planety. Právě to je důvod, proč je nutné podniknout adekvátní kroky s reálným dopadem, jinak se bude s následky potýkat celé lidstvo.

Pozorujete nějakým způsobem měnící se klima i ve vašem regionu?

Zdroj: LiveScience

Článek Největší ostrov světa se rychle ztrácí: Grónsko ztratilo za posledních 20 let tolik ledu, že by pokryl USA vrstvou vody o síle 0,5 metru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ledovec věštící zkázu

Právě kontakt s mořským dnem by znamenal setkávání se znatelně teplejšími vodními masami. Jenže nová studie ukázala znatelný příliv tepla z vrstev Země pod ledovcem. Tento příkon nejspíš posuny ledovců ovlivňuje už miliony let. Celý ledovec sedí v tektonickém příkopu, kde je zemská kůra znatelně tenčí než na východě Antarktidy – tam dosahuje tloušťky až 40 kilometrů. Západní část je geologicky mnohem mladší a nesestává z jednoho kusu pevniny.

Tento region je něco jako rozbitá dlaždice složená z několika dílů o tloušťce jen 17–25 kilometrů. Na základě dosavadních dat ovšem nejsou vědci schopni stanovit přesnou míru, jakou termální proud ohřívá právě Thwaitesův ledovec. Tahle teplota totiž záleží na složení horniny či na tom, jestli jde o metry vodního sedimentu. Každé složení vede teplo zcela odlišným způsobem, tento proud je ale každopádně klíčový pro budoucnost celého ledovce.

Postupné rozboření giganta

Vysoká míra spodního tepla tohoto typu může postupně pronikat do těla ledovce, ten už pak nebude promrzat tak důkladně. Stejně tak může na jeho povrchu být neustále přítomna vrstva tekuté vody místo ledu. Obojí bude mít za následek mnohem jednodušší odpadání masivních bloků ledu. V budoucnu může také zmizet izolující funkce ledovce a zmíněný proud se dostane ještě dál. Jeho projevy tak budou pozorovatelné i na dalších částech Antarktidy.

Nové geotermální mapy vychází z několika souborů dat pocházejících ze západní Antarktidy. Tyto údaje analytici seskládali a propojili použitím dalších algoritmů. Momentálně se mezinárodní tým polárníků chystá zjistit přesný stav zmíněného proudu. Půjde o sběr vzorků přímo z tektonických hřbetů a místního měření tepelných proudů. Aktualizované údaje pak pomohou sestavit nové tepelné mapy západní Antarktidy a zjistit přesná rizika.

Zdroj: ScienceDaily

Článek Enormní tání antarktických ledovců odborníci přisuzovali klimatickým změnám. Může za to však něco zcela jiného se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.