Když Rožmberkové dělali na Malši pořádek

Hrad založili páni ze Strakonic už na začátku čtrnáctého století, ale tu pravou „divočinu“ zažil až později. Víte, jak to tehdy chodilo. Když se mocní sousedé nepohodli, šlo to ráz na ráz. V roce 1434 tak hrad získal slavný rod Rožmberků. Jenže místo aby si v něm páni z Růže udělali letní sídlo, raději ho nechali srovnat se zemí. Měli totiž nahnáno z toho, aby se v něm neusadili husité a nedělali jim z hradu neplechu v revíru. Z Pořešína tak zbyla troska, která ale i po stovkách let vypadá majestátně. Opravdu. Když na mě před vrcholem vykoukl krásně zachovalý vstupní oblouk, byla jsem překvapená. A mile.

Krutá paní a řezbářova dcera

K Pořešínu ovšem patří také strašidla. Nejslavnější je pověst o hradní paní, která byla tak zlá, že by vedle ní i čert vypadal jako lidumil. Prý ze srdce nenáviděla všechno mladé a krásné. Takže když se v podhradí ztratila dcera místního řezbáře, všichni tušili, odkud vítr fouká. Za pár dní našli její hlavu u hradeb a od té doby se prý z trosek ozývá pláč.

A pokud při své návštěvě potkáte obrovského černého psa, raději se mu kliďte z cesty. Hlídá poklad, a i když ho můžete zkusit „přetáhnout“ proutkem a vysvobodit tak zakletou paní, za ten risk to asi nestojí. Raději si užijte všudypřítomný klid a nádherný výhled na řeku.

Krvavou mísu nepřehlédnete

Pokud jste ale milovníci tajemných příběhů, vyplatí se vám zajít ještě kousek od hradu směrem k řece. Nejsou tu žádné směrovky, ale podle charakteristické prohlubně ho spolehlivě poznáte. Říká se mu totiž Krvavá mísa a pověst praví, že tam skončila hlava loupeživého rytíře, co přepadal kupce. Geologové vám sice budou tvrdit, že jde o takzvaný obří hrnec vymletý vodou, ale my víme své, že?

A třešničkou na dortu, kterou si rozhodně nesmíte nechat ujít, je i zdejší muzeum. Najdete v něm třeba funkční kovářskou dílnu, kde to voní železem a dřevem, funkční prevét a také model hradu v jeho největší slávě. A teprve tady si uděláte představu o jeho tehdejší majestátnosti, to mi věřte.

Článek Hrad Pořešín Češi téměř neznají. A je to škoda. Za jeho krvavou historii by se nemusela stydět ani Čachtická paní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stromem oběšenců to teprve začíná

Jedna z nejznámějších legend mluví o takzvaném stromě oběšenců. Podle vyprávění šlo o místo, které působilo na lidi tak negativně, že tu mnohdy dobrovolně ukončovali svůj život – a to na jedné konkrétní větvi. Prý se tu objevoval i manželský pár, který odešel ze světa společně.

Místní se údajně pokusili „zlou energii“ zlomit a větev uřízli. Jenže nepříjemné pocity prý zůstaly. Esoterici by řekli, že větev byla ve skutečnosti jen symbolem nebo vysílačem něčeho v okolí. Někteří návštěvníci dodnes tvrdí, že slyší hlasy nebo mají pocit, jako by je něco nutilo myslet na temné věci.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Paranormal tým z.s. (@paranormaltym)

Rudé oči a divné úkazy

Někteří návštěvníci pak popisují i rudě svítící oči, které se objevují mezi stromy. Někdy jsou blízko, jindy jen zablikají někde v dálce a zmizí. Nikdo nikdy nespatřil, komu patří (a pokud ano, už o tom nikomu nevyprávěl), ale někteří přísahají, že je oči sledují, a dokonce pronásledují, dokud les neopustí.

Černý rytíř: ochránce, nebo další hrozba?

Ovšem Branišovský les má i svého „strážce“. Podle legend se tu totiž zjevuje černý rytíř, postava v plášti a širokém klobouku, která se pohybuje téměř beze zvuku. Najednou ho tedy můžete mít vedle sebe, ani nebudete vědět jak. Zajímavé je, že lidé, kteří ho údajně viděli, často nemluvili o strachu. Spíš o zvláštním klidu, který je zaplavil. Pověsti říkají, že tento rytíř má prý dohlížet na to, aby zlo nepřekročilo určitou hranici. Otázka ale zní, jestli to naopak není ještě děsivější, než cokoli výše řečené.

Článek Spousta negativní energie a zástup tajemných úkazů. Skoro neznámý český les teď fascinuje ezoteriky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.