<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>spermie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/spermie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 06 Nov 2025 19:34:41 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>spermie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Život spermie v kostce: Co vše ovlivňuje existenci mikro „pulce“, a jak to může ovlivnit přímo muž</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/zajimavosti-muzskeho-spermatu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 06 Apr 2022 02:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[reprodukce]]></category>
		<category><![CDATA[spermie]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=79149</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle Světové zdravotnické organizace vyprodukuje průměrný muž v jedné ejakulaci 39 až 929 milionů jednobuněčných „pulců“. Jenže ve spermatu se skrývá mnoho dalšího.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jaká je například šance, že se v&nbsp;daných podmínkách narodíte zrovna vy? Kolik užitečných nebo zbytečný látek sperma obsahuje? Proč tam vlastně jsou, a jak souvisí plodnost s velikostí prádla? <strong>Závisí taková kvalita spermatu na národnosti</strong>, a co je vlastně v „hlavě“ spermie? Že se samotná spermie skládá ze dvou částí, není žádné tajemství. Jedna anekdota také říká, že mají bičíky proto, aby se snadněji vytahovaly ze zubů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podrobn-slo-en-b-l-ho-pulce">Podrobné složení bílého pulce</h2>



<p>Jeden takový „pulec“ se skládá z&nbsp;hlavy, která obsahuje 23 chromozomů, dále krku a ocasu, které slouží k&nbsp;pohybu. Zajímavá je přitom skutečnost, že více jak 80 % vytvořených spermií je vadných. Jednou z&nbsp;příčin je obezita mužů, <strong>některé mají například dva bičíky</strong> nebo také žádný, jiné zase dvě hlavy. Takoví pulci nemají šanci na <a href="/tag/reprodukce/">reprodukční</a> úspěch, skupina rakouských biologů ale v&nbsp;roce 2002 uspořádala výstavu snímků těchto kuriozit.</p>



<p>Druhou složkou spermatu je pak tzv. semenná tekutina. Ta plní roli chemické ochrany před lokální poševní imunitou, kromě toho je pro sperma také zdrojem živin. Samotná spermie <strong>obsahuje 85–97 % vody a jen 3–15 % pevných látek</strong>. Suchý zbytek sestává z&nbsp;90 % z&nbsp;proteinů a lipidů. Ve spermiích jsou také velmi bohatě zastoupeny biologicky aktivní látky jako enzymy, antagglutininy, prostaglandiny a hormony.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-soba-miner-l-a-pot-ebn-mno-stv">Zásoba minerálů a potřebné množství</h2>



<p>Sušina semene obsahuje asi 1 % popela, a tato sekce obsahuje fosfor, vápník, hořčík, draslík, sodík, chlór, zinek, železo i měď a další prvky. K&nbsp;samotnému oplodnění stačí asi 10 milionů spermií, <strong>ačkoli každá ejakulace jich obsahuje mnohem více</strong>. Pokud byste seřadili do linie všechny spermie z&nbsp;jedné dávky, dostanete řetěz dlouhý 10 kilometrů. Pravdou je, že tento údaj bere v&nbsp;úvahu jak kvalitní, tak i ony zmíněné znetvořené, a tedy nefunkční spermie.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-kalisek-plodnost.jpg" alt="" class="wp-image-79153 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-kalisek-plodnost.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-kalisek-plodnost-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-kalisek-plodnost-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-kalisek-plodnost-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-kalisek-plodnost-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;roce 2014 se badatelé zabývali potenciální souvislostí národnosti a kvality spermatu. Ano, je to tak – nejaktivnější spermie mají Skotové. Následují Turci a Finové, dále pak Francouzi a Dáni. Prokázala se také skutečnost, že <strong>mužská abstinence kvalitu spermií nezlepší</strong> a příznivý vliv na jejich stav má pravidelná ejakulace. Stejný proces přispívá k&nbsp;celkově dobré funkci mužské prostaty. S&nbsp;přínosem pro dámskou část populace je to ovšem zavádějící.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pozitiva-spermatu-pro-d-my-a-cestovn-taktika">Pozitiva spermatu pro dámy a cestovní taktika</h2>



<p>Aby žena pocítila z&nbsp;orálního přijetí spermií nějaký přínos pro organismus, musela by dávek pozřít alespoň 100. Denní dávka vitaminu C se nachází asi ve 2 litrech spermií. Externí aplikace je ovšem výnosný byznys, a <strong>sklenka krému na obličej s&nbsp;obsahem spermií</strong> dosahuje i ceny 1 000 dolarů. Rychlost spermií při ejakulaci je až 70 km/h, ale zdaleka se nepohybují stejně či jedním směrem. Některé putují k&nbsp;vajíčku, jiné se točí v&nbsp;kruhu a další stojí úplně na místě.</p>



<p>Jde spíše o vojenskou překážkovou dráhu než usměrněný maraton a motorickou práci konají více děložní svaly. Průměrná rychlost pohybu spermie je 1–4 milimetry za minutu, <strong>její velikost je však 0,055 mm</strong>. Potřebuje urazit 175 mm, takže i s&nbsp;pauzami by to měla zvládnout za méně než hodinu. Reálná doba je ale cca 4 dny. Střet s&nbsp;vajíčkem pak pro ženské tělo znamená jadernou explozi <a href="/tag/hormony/">hormonu</a> progesteronu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdy-dojde-na-osudov-setk-n">Když dojde na osudové setkání</h2>



<p>Samotný střet spermie povzbuzuje vrtěním ocáskem, což pomáhá překonat membránu vajíčka. Vstup více spermií, tedy polyspermie, je velmi špatný jev. Hrozí totiž vyšší počet mutací DNA a <strong>onemocnění mozku jako třeba Downův syndrom</strong>. Chuť spermatu se odvíjí od stravy muže a dalších návyků. Při smažené a slané stravě, pití a kouření je velmi pravděpodobná silně hořká chuť. Samotná tvorba je nekonečný proces, ale kvalita a pohyblivost klesá s&nbsp;věkem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="615" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/houf-spermii-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-79152 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/houf-spermii-koncept.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/houf-spermii-koncept-320x197.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/houf-spermii-koncept-768x473.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/houf-spermii-koncept-720x443.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>A spodní prádlo? <a href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2136041/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Řada studií</a> ukázala jen malé rozdíly v&nbsp;počtu aktivních spermií podle výběru spodního prádla. Optimální teplota pro spermie je 31–35 stupňů Celsia, a tvrdilo se, že těsnější prádlo<strong> přitlačuje šourek k</strong>&nbsp;<strong>tělu</strong>, <strong>a tedy spermie více zahřívá</strong>. <a href="https://www.hsph.harvard.edu/news/press-releases/does-underwear-style-affect-sperm-production/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Studie Harvardské univerzity z&nbsp;roku 2018</a> zase zjistila, že muži s&nbsp;boxerkami mají o 17 % více aktivních spermií. Nebyly ovšem vzaty v&nbsp;úvahu další faktory, jako třeba typ kalhot nebo materiál, či další okolnosti.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Napadají vás další zajímavosti spojené se spermatem?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/zajimavosti-muzskeho-spermatu/">Život spermie v kostce: Co vše ovlivňuje existenci mikro „pulce“, a jak to může ovlivnit přímo muž</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Některé spermie umí zneškodnit ostatní, a doplavat tak do cíle jako první. Je to doslova boj o život</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/nektere-spermie-umi-zneskodnit-ostatni-a-doplavat-tak-do-cile-jako-prvni-je-to-doslova-boj-o-zivot/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 29 May 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[reprodukce]]></category>
		<category><![CDATA[rivalita]]></category>
		<category><![CDATA[spermie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=5825</guid>

					<description><![CDATA[<p>Spermie dovedou být bezohlednými závodníky a nezaleknou se ani „otrávení“ svých „bratrů“, kteří se také snaží dostat k vajíčku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Že mezi sebou spermie závodí, to je docela známá skutečnost. Jenže spermie haplotypu T jdou ještě dál a dokonce „otravují“ své soupeře do té míry, že postižené spermie jen <strong>bezcílně plavou v&nbsp;kruzích, dokud nezemřou</strong>. Tyhle skutečnosti podrobněji odhaluje nová studie, která poskytuje celkem nový pohled na dosud známé skutečnosti. Mají ji na svědomí výzkumníci z&nbsp;Institutu Molekulární biologie Maxe Plancka v&nbsp;Berlíně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zr-dn-spermie-z-ke-n-to">Zrádné spermie zákeřně útočí</h2>



<p>Vědci z&nbsp;tohoto ústavu studovali spermie pod mikroskopem, aby lépe porozuměli chování konkrétní sekvence DNA známé jako haplotyp. Z&nbsp;předchozích výzkumů bylo známo, že buňky spermií, které nesou tuto sekvenci, mají <strong>sklon plavat přímější cestou</strong> (a ne v&nbsp;mrtvých kruzích) a navíc rychleji než běžná závodící spermie bez této informace. Postupně ale zjistili, že taktiky těchto rychlíků nejsou zrovna sportovní.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="724" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280-1024x724.jpg" alt="" class="wp-image-5830 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280-1024x724.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280-300x212.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280-768x543.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280-720x509.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280-450x318.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperium-326157-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Spermie s&nbsp;haplotypem T dovedli vypnout ostatní spermie. Trik je v&nbsp;tom, že právě tato sekvence otráví všechny spermie, jenže současně vytvoří protilátku, která je ovšem funkční jen na spermiích s&nbsp;touto sekvencí a tudíž je ochrání. Výsledek <strong>pak vypadá jako maratonský běh</strong>, na kterém se všichni běžci otráví vodou, ale někteří z&nbsp;běžců mají přístup k&nbsp;protilátce. Z&nbsp;toho také plyne, že poctivé a ohleduplné spermie dorazí poslední.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-m-cesta-bez-odbo-ek">Přímá cesta bez odboček</h2>



<p>Haplotyp T je série propojených&nbsp; genů, které jsou přítomny v&nbsp;chromozomu 17 domácích myší po celém světě. Na rozdíl od lidí, kteří mají chromozomů 23 párů, myši mají jen 20. Vědci to nazvali „sobecký gen“ – genetický materiál s&nbsp;jednoduchým posláním: <strong>kopírovat sebe sama</strong>. Protože je tento haplotyp bezohledně efektivní v&nbsp;přenosu na další generace, dosahuje míra jeho kopírování v&nbsp;generacích myší až 99% úspěšnosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="709" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280-1024x709.png" alt="" class="wp-image-5833 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280-1024x709.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280-300x208.png 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280-768x532.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280-720x498.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280-450x311.png 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-34808-1280.png 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Po prozkoumání více než stoky vzorků myších spermií toho vědci o taktikách tohoto genu zjistili více. Tento haplotyp otráví při počátečních fázích produkce všechny spermie a do každé vpraví konkrétní geny ovlivňující <strong>schopnost regulovat vlastní pohyb</strong>. To se pak projeví v konečné fázi, která spermie rozděluje. Polovina buněk zdědí geny haplotypu, šťastlivci získají novou variantu, která zvrátí předchozí ochromení, které měly předtím všechny buňky.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/mouse-sperm-poison-t-haplotype.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/nektere-spermie-umi-zneskodnit-ostatni-a-doplavat-tak-do-cile-jako-prvni-je-to-doslova-boj-o-zivot/">Některé spermie umí zneškodnit ostatní, a doplavat tak do cíle jako první. Je to doslova boj o život</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nepříjemná vzpomínka na covid-19 u mužů. Onemocnění může mít vliv na potenci</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/neprijemna-vzpominka-na-covid-19-u-muzu-onemocneni-muze-mit-vliv-na-potenci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 27 Apr 2021 08:15:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Koronavirus]]></category>
		<category><![CDATA[plodnost]]></category>
		<category><![CDATA[spermie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=5792</guid>

					<description><![CDATA[<p>Muži, kteří se zotavili z nákazy covidem, mohou mít nižší počet spermii. I když může jít pouze o dočasný stav, vyhlídka to není nijak lákavá.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Studie vědců z&nbsp;univerzity ve Florencii analyzovala vzorky spermatu od 43 mužů ve věku od 30ti do 65ti let, kteří se měsíc předtím zotavili z&nbsp;koronavirové nákazy. Zjistili, že 25 % těchto mužů mělo nižší počet spermií a skoro <strong>20 % trpělo azoospermií</strong>, tedy celkovou absencí spermií v&nbsp;semenu. To je mnohem větší převaha tohoto postižení, než v&nbsp;celosvětové populaci, kde touto vadou trpí přibližně 1 % mužů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-radik-ln-ni-mno-stv">Radikálně nižší množství</h2>



<p>Kromě toho účastníci studie s vážným průběhem covidu, tedy ti, kteří byli přijati na jednotkách intenzivní péče, měli větší šanci na azoospermii po zotavení z infekce, ve srovnání s těmi, kteří prošli mírnějším průběhem nemoci. Nicméně <strong>výzkumníci zdůrazňují, že studie nedokazuje</strong>, že by koronavirus poškozoval sperma. Neví totiž, jaké byly počty spermií těchto mužů před jejich infekčním stavem, tudíž není možné stanovit, zda vůbec nastal pokles.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="850" height="536" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/spermie-e1619511014589.jpg" alt="" class="wp-image-7971 transfer-szn-utm"/></figure></div>



<p>Všichni muži, u nichž byla zjištěna absence spermií, předtím zplodili děti, takže měli v minulosti aspoň nějaké aktivní spermie. Kromě toho není vyloučeno, že konkrétní medikamenty užívané během nákazy covidem-19 mohly mít také dopad na množství spermií – antivirotika, antibiotika nebo kortikosteroidy. Stejně tak <strong>mohla mít efekt předchozí nemocnost</strong>, ke které se covid jen přidal. Čím více nemocí, tím logicky větší dopad na tělesnou kondici.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nemus-to-souviset-p-mo-s-covidem">Nemusí to souviset přímo s covidem</h2>



<p>Vědci se shodují v tom, že tento fenomén nemusí být nutně spojený přímo s nemocí covid-19. Je větší pravděpodobnost, že za nízký počet spermií mohou předchozí choroby či intenzivní péče během infekce koronavirem. Dotyční musí být <strong>sledováni minimálně po dobu 90ti dnů</strong> od zotavení z infekce kvůli zjištění, zda tento fenomén trvá delší dobu, protože spermiím trvá několik měsíců, než plně dospějí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-5796 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280-1024x768.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280-450x338.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-956480-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Existuje ovšem důvod pro domněnku, že covid může ovlivnit produkci spermií. Buňky ve varlatech mají totiž vysoký podíl ACE2 receptoru, který koronaviru dovoluje do buněk vstoupit. Nicméně jen několik studií se věnovalo právě <strong>jeho výskytu ve spermatu od mužů</strong>, kteří byli na virus pozitivně testováni. Někde byl koronavirus nalezen, ale ne u všech takových pacientů, ať už během infekce nebo rekonvalescence.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/covid-19-may-lower-sperm-counts.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Livescience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/neprijemna-vzpominka-na-covid-19-u-muzu-onemocneni-muze-mit-vliv-na-potenci/">Nepříjemná vzpomínka na covid-19 u mužů. Onemocnění může mít vliv na potenci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
