Rizika pohybu proti přirozenosti

Rada o brzkém vstávání nestojí v první řadě na žádném profesionálně provedeném výzkumu a její slepé dodržování může mít i drastické následky. Jde v zásadě o podobné tvrzení, jako že rakovinu uzdraví krystaly nebo že se dá vyloučit na toaletě. Ačkoli jsou lidé naučení být vzhůru ve dne (jsme diurnální, tedy denní druh), tato preference má jasně patrné rozdíly, které jsou značně individuální. Právě tyto rozdíly tvoří chronotyp, tedy skřivany a sovy.

Geneticky jsme tedy každý nastaveni jako skřivan, sova nebo něco mezi. Rozdíly nastavení mohou přitom dosahovat 18 hodin. Snaha o přepsání vyústí nejspíš v denní ospalost a nesoustředění, večerní bdělost, neurózu, změnu tělesné váhy a další neduhy. Dlouhodobá snaha fungovat chronotypu navzdory může vést i ke smrti. Brzké vstávání vám zkrátka bude k ničemu, když nebudete schopni jakéhokoli rozhodování nebo soustředěné činnosti.

Bez odpočinku není žádný výkon

Motivační příručky bazírující na ranním vstávání jednoduše vynechávají skutečnost, že každé tělo potřebuje svých 7–9 hodin klidného spánku denně. Ano, existují lidé, kteří potřebují spánku minimum, jenže jde o velmi malé procento, na základě čehož nelze stanovovat obecné pravidlo. Obrovským problémem, který propagace těchto postupů způsobuje, je také absence brzkého uléhání, jež by době potřebného odpočinku odpovídalo.

Pokud by chtěl člověk vstávat skutečně kolem čtvrté, musel by jít spát už v devět večer, což nejspíš nehrozí. Do postele si navíc vezme ještě mobilní telefon, který klidný spánek oddálí. Úporná snaha usnout bude mít stejně rušivý účinek. Ráno tak nebude z postele vyskakovat spokojený skřivan, ale jen velmi utahaná zombie s kruhy pod očima. Pokud se bude chtít pustit do čehokoli, bude dělat chyby a bude jí to trvat mnohem déle. Tohle je úspěch?

Napasování úspěchu na přirozenost

Jde tedy nějak dosáhnout kýžené změny v souladu s vlastní přirozenosti? Ano. V první řadě je potřeba zjistit vlastní chronotyp. Budete na to potřebovat několik dní, kdy nebudete tlačeni naprosto ničím. Pointou je vstávat a chodit spát tehdy, kdy si vaše tělo řekne. Vyhněte se také alkoholu, cigaretám, kávě a jakýmkoli dalším prostředkům, které mají na rytmus spánku vliv. Po nějaké době si tělo zajede vlastní rozvrh, od kterého se můžete odrazit.

Když tohle zjistíte, je ideálním stavem možnost najít si práci, kterou si můžete právě na tento vzorec adaptovat. Jestli jste mezní typ, nejspíš to nebude problém, protože budete spánkově „pohyblivější“. Sova se nejlépe usadí v oboru, který dovoluje vlastní nastavení. Západní svět momentálně zažívá těžkou epidemii nespavosti, tudíž udržování mýtu o brzkém vstávání je velmi nebezpečné. Jeho striktní doporučení jako klíčové podmínky úspěchu je hazardem se zdravím.

Zkoušeli jste někdy fungovat navzdory svému chronotypu? Jak to dopadlo?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Snažíte se vstávat brzy ráno? Budete obézní, nemocní a neproduktivní, tvrdí špičkoví genetici se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vitamíny a pravidelná sprcha

Pro zdraví organismu je nutný pravidelný spánek v rozsahu asi 7–8 hodin a případný deficit nesrovnáte za víkend. Pokud chcete podobnou nerovnováhu dohnat vitamíny v pilulkách, zarazte se. Ani volně prodejné doplňky tohoto typu neužívejte bez konzultace se svým lékařem. Nemusí totiž automaticky zlepšit váš zdravotní stav. Zdravá strava sestává mimo jiné z čerstvé zeleniny a ovoce, ze kterých dostanete všechny potřebné látky v přirozené podobě.

Pokud se myjete bez přemýšlení zcela pravidelně, každý den, opět zpozorněte. Kombinace horké vody a mýdla zbavuje vaši kůži přirozené hydratace pomocí vlastních olejů. Při vyšší frekvenci to může vést k loupání i výskytu prasklinek a boláků. Těmi se může dovnitř dostat infekce. Pokud máte rádi denní sprchu, použijte vlažnou vodu a nepoužívejte denně mýdlo. To je potřeba jen na oblasti, kde u vás dochází k pocení, převážně tedy podpaží.

Přílišné čištění nejen zubů

Často se můžete setkat s radou, že si máte zuby čistit po každém jídle. Jenže tohle za žádných okolností není zdraví prospěšné. Zvláště škodlivé je to po pozření něčeho sladkého nebo kyselého. Tyto látky totiž změkčují sklovinu na zubech, kterou pak může paradoxně poškodit i složka obsažená v zubní pastě. Po jídle si tedy pusu pouze vypláchněte čistou vodou a na čištění počkejte minimálně půl hodiny. Kartáček na zuby obecně potřebujete jen ráno a večer.

To samé platí pro přílišnou čistotu vaší domácnosti. Ano, chcete se uchránit parazitů nebo infekcí. Jenže vaše imunita potřebuje trénink, aby si s vnějšími vetřelci poradila. Takže pobyt v naprosto čistém prostředí vás může k alergiím naopak dovést. Stejně tak moderní čisticí prostředky mohou v pravidelné vysoké koncentraci poškodit vaše zdraví. Nesnažte se měnit dům ve sterilní laboratoř, opravdu to není potřeba a chemii omezte na nutné minimum.

Zdroj: BrightSide

Článek Pozor, zvyky, které vám vtloukají do hlavy od narození, mohou být pro vás fatálně škodlivé. Nahraďte je těmi správnými se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hoří i základní složky toho, co dýcháme

Vodík je hořlavý a naštěstí je jedna pětina našeho vzduchu tvořena kyslíkem. Vodík a kyslík spolu velmi prudce reagují a jejich spalováním vzniká voda. Cesium je kromě hořlavosti ještě výbušné, takže kdykoli na něj narazíte, manipulovat velmi opatrně. Pokud je tento kovový prvek volně na vzduchu, chytá plamenem a pokud je ponořen do vody, okamžitě exploduje. Takže rozhodně hořící cesium nehasit vodou, protože si vůbec nepomůžete.

Chrom, který reagoval se vzduchem, je stabilní a lesklý, takže ho najdete v autosoučástkách. Ale pokud z něj odeberete šest elektronů, vznikne vám silně karcinogenní substance. Kadmium je skutečně těžký prvek a dovede ovlivnit, jak vápník vytváří kosti v našem těle. Thalium je podobné draslíku, který nás drží při životě. Jenže thalium se nechová stejně jako draslík, čímž zmate naše buňky a ty přestanou pracovat.

Jako by těch jedů nebylo už tak dost

Olov se používalo hodně v barvách a benzínu, poškozuje ovšem mozek a ledviny. Naše buňky poškozuje také arsen, který mate naše buňky. Jeho vlastnosti jsou hodně podobné životodárnému fosforu, který je jen kousek nad ním v tabulce. Atomová struktura atomu způsobuje, že tento prvek pase po elektronech z ostatních atomů a tudíž je velmi reaktivní. Koroduje a postupně likviduje skoro všechno kolem sebe, takže je velmi toxický.

Antimon je jen kousek pod arsenem a oba prvky mají podobné toxické efekty, protože se oba chovají podobně jako fosfor. Antimon poškozuje lidská játra a způsobuje zvracení. Na závěr tu máme plutonium, které dovoluje funkčnost jaderných zbraní a je vysoce radioaktivní. To znamená, že způsobuje rozpad atomů a uvolňuje přitom částice, které jsou vysoce škodlivé pro veškeré buňky v lidském těle.

Zdroj: How It Works

Článek Deset zcela běžně užívaných smrtících prvků z periodické soustavy, které jsou všude kolem nás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.