<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>skafandr &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/skafandr/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 07 Nov 2021 15:23:45 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>skafandr &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Co se stane s vaším tělem ve vesmíru? Sci-fi filmy vzduchoprázdno těžce přeceňují</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/preziti-cloveka-ve-vzduchoprazdnu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 08 Nov 2021 01:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[skafandr]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=39210</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pobyt člověka ve volném vesmíru je častou rekvizitou sci-fi filmů a postaral se o několik kultovních smrtí. Jenže ve skutečnosti to jako obvykle funguje přece jen trošku jinak.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Filmová produkce mívá, zvláště v&nbsp;některých situacích, s&nbsp;realitou jen máloco společného. Týká se to v&nbsp;první řadě akčních filmů a pak scén ve vesmíru. A pokud jste si chování kosmu zafixovali právě podle sci-fi trháků, <strong>vyvedou vás následující informace z&nbsp;omylu</strong>. Nekoná se totiž žádné praskání očních bulv ani okamžitá změna těla v&nbsp;kus ledu. Stejně tak není člověk opálen kosmickým zářením. Skutečnost bude pro mnoho z vás nejspíš docela nudná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-ty-skafandry-p-nov">Nač ty skafandry, pánové?</h2>



<p>Skafandry poskytují svým nositelům dostatek kyslíku a také několik vrstev ochrany. V&nbsp;první řadě před UV zářením, nízkým tlakem a taky tepelným zářením. Několik lidí se už venku<strong> bez této vrstvy ocitlo, takže dobře víme, jak to vypadá</strong>. Co tedy provede s&nbsp;lidským tělem přímý kontakt s&nbsp;vakuem v&nbsp;mezihvězdném prostoru? Smrt bude zcela neodvratná, poměrně rychlá a ne zrovna příjemná. Ovšem dramatické záběry ze sci-fi snímků jsou přece jen mimo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr.jpg" alt="" class="wp-image-39239 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Náhlý pokles tlaku má dle filmových tvůrců tlačit ven tekutiny a následně protrhnout kůži. Jenže tlak je spíše nulový a nejde zase o tak zásadní problém. Veškeré tekutiny našeho těla, hlavně tedy krev a<strong> náplň očí, jsou v&nbsp;docela pružném prostředí. </strong>Tlak na nule je tudíž neponičí a setrvají i v&nbsp;tekutém stavu. Něco jiného jsou ovšem tekutiny na povrchu lidského těla. Roku 1965 došlo k&nbsp;nehodě, kdy oblek jednoho technika přišel o přívodní trubici.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bezv-dom-bez-v-n-ch-n-sledk">Bezvědomí bez vážných následků</h2>



<p>Tento muž byl ve svém obleku vystaven téměř čistému vakuu. Než ztratil vědomí, slyšel vzduch unikající ze svého těla, na jazyku se mu dle jeho slov vařila a odpařovala voda. Taky mu vysychaly oči i další sliznice. <strong>Mnohem větším problémem pro tělo jsou ale plyny, </strong>které se mohou roztahovat, hlavně vzduch přítomný v&nbsp;plicích. Při zadrženém dechu jsou tak plíce roztrženy, což vede k&nbsp;úmrtí. Právě snaha zadržet dech je tedy receptem na rychlý konec.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-39238 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept-768x461.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept-720x432.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Přesně tento reflex stál život jednoho Američana v&nbsp;roce 1953. Jeho tělo bylo tlaku odpovídajícímu výšce 10 kilometrů vystaveno asi sekundu. Ostatní účastníci pokusu to přestáli v&nbsp;pořádku, on se však místo toho během <strong>návratu do normálního režimu doktorům doslova udusil pod rukama</strong>. Jeho hrudní koš byl plný krve a obě plíce zhroucené. Na každý pád je tedy výdrž nechráněného člověka ve vakuu velmi omezená, smrt přichází zhruba během 10 vteřin.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kolik-vte-in-a-zv-ec-pokusy">Několik vteřin a zvířecí pokusy</h2>



<p>Během dekomprese nelze zadržet dech a tělo – hlavně tedy mozek – se velmi rychle ocitají bez kyslíku. Dle doktorů letectva má každý asi 10 vteřin na orientaci i vlastní záchranu. Většina případů ukazuje, že při rychlém dodání kyslíku se <strong>kdokoli po pobytu ve vakuu zotaví celkem rychle.</strong> Činnost srdce se sice bez kyslíku zpomaluje, nějakou dobu však ještě bije. I po 30 vteřinách se pak člověk může probrat naprosto bez následků.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh.jpg" alt="" class="wp-image-39242 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Z&nbsp;toho plyne, že čas pro možnou záchranu je zcela individuální. Poválečná doba zahrnovala v&nbsp;tomto ohledu také pokusy na zvířatech. Vědci tak zjistili, že většina přežije nedostatek kyslíku i více jak 1 minutu. <strong>Dokud je srdce ještě aktivní, vyvázne dotyčný bez následků.</strong> Jakmile však k&nbsp;jeho zástavě dojde, jakékoli další pokusy o oživení jsou již marné. Z&nbsp;toho plyne, že pobyt ve vakuu nemusí být konečná, jde ale o velmi zrádnou situaci.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Zažili jste někdy dekompresi, například při potápění?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-cnet">Zdroj: <a href="https://www.cnet.com/news/what-happens-to-the-unprotected-human-body-in-space/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Cnet</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/preziti-cloveka-ve-vzduchoprazdnu/">Co se stane s vaším tělem ve vesmíru? Sci-fi filmy vzduchoprázdno těžce přeceňují</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Obejít celý Měsíc dokola by trvalo kratší dobu, než se původně myslelo</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/obejit-cely-mesic-dokola-by-trvalo-kratsi-dobu-nez-se-puvodne-myslelo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Apr 2021 11:29:21 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[astronaut]]></category>
		<category><![CDATA[měsíc]]></category>
		<category><![CDATA[skafandr]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6849</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jak dlouho by trvalo obejít těleso, které často sledujeme z našich oken? Bylo by to rychlejší, než myslíte, ale je to logistická noční můra.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Z&nbsp;našeho výhodného místa na Zemi se Měsíc jeví velmi malý. Ale pokud byste měli skočit do vesmírné lodi, vzít si na sebe skafandr a vypravit se na velkou hvězdnou cestu, jak dlouho by vám trvalo ho celý obejít? Odpověď na tento problém <strong>závisí na myriádě faktorů</strong> – rychlosti vaší chůze, kolik času denně jí strávíte a jak moc si zajdete, abyste se vyhnuli nástrahám měsíční topografie. Cesta kolem Měsíce může trvat klidně přes rok, ale je tu opravdu hodně nástrah.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-ro-n-ter-n-kter-rozhodn-nen-proch-zkou">Náročný terén, který rozhodně není procházkou</h2>



<p>Podle NASA vstoupilo na povrch Měsíce celkem 12 lidí, z&nbsp;nichž všichni byli členové posádek misí Apollo mezi lety 1969 až 1972. Záznamy odvysílané na Zemi ukazují, jak náročná (a podle všeho zábavná) je chůze po jeho povrchu, respektive poskakování po Měsíci, protože gravitace je <strong>proti Zemi šestkrát menší</strong>. Výzkumy NASA ovšem také ukázaly, že lidé mohou na Měsíci manévrovat mnohem rychleji, než právě astronauti Apolla.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="618" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/astronaut-1664814-1280-1024x618.jpg" alt="" class="wp-image-6851 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Teoreticky by tak i přechod po obvodu Měsíce mohl být proveden rychleji, než se původně odhadovalo. Během NASA misí poskakovali astronauti po povrchu <strong>neformálním tempem 2,2 kilometrů za hodinu</strong>. Tohle pomalé tempo bylo hlavně způsobeno neohrabanými a natlakovanými skafandry, které nebyly navrhované s&nbsp;ohledem na mobilitu. Pokud by chodci po měsíci měli sportovní kombinézy, ve kterých se pohybuje snadno, mohli by se dostat opravdu do tempa.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-revize-pro-rychlej-pohyblivost">Revize pro rychlejší pohyblivost</h2>



<p>V&nbsp;roce 2014 otestovala NASA možnou rychlost člověka při chůzi a běhu v&nbsp;simulaci lunární gravitace. Experiment odhalil, že účastnici mohli chodit rychlostí až 5 kilometrů za hodinu, než se dostali do běhu. Nejen, že je to víc jak dvojnásobek rychlosti Apollo astronautů, ale je to docela blízko normální rychlosti chůze na Zemi, <strong>která je asi 7,2 kilometrů v&nbsp;hodině</strong>. Účastníci studie dokázali takovou rychlost vyvinout díky volně pohyblivým pažím.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/astronaut-1840936-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6854 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Pohyblivé paže vytváří kyvadlový pohyb, který vytváří sílu směrem dolů a dopředu, která částečně kompenzuje nedostatek gravitace. Právě tohoto hybného <strong>momentu původní astronauti nedosáhli</strong>, protože jejich skafandry na to nebyly navržené. Při tomto hypotetickém maximálním tempu by člověk urazil obvod měsíce asi za 91 dní. Samozřejmě není možné to ujít v kuse, takže reálná doba by byla mnohem delší.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: Livescience</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/obejit-cely-mesic-dokola-by-trvalo-kratsi-dobu-nez-se-puvodne-myslelo/">Obejít celý Měsíc dokola by trvalo kratší dobu, než se původně myslelo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
