<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>savci &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/savci/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 11 Jun 2021 11:09:53 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>savci &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Mohli by lidé být jedovatí? Výzkumy ukazují, že by stačila jedna malá změna</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/mohli-by-lide-nekdy-byt-jedovati/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 13 Jun 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[jed]]></category>
		<category><![CDATA[savci]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6966</guid>

					<description><![CDATA[<p>Že by se lidé stali jedovatým druhem není moc pravděpodobná možnost. Máme však v sobě nástroje, které by se teoreticky v jedový systém vyvinout mohly.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nové výzkumy ukazují, že lidé jako druh mají prostředky na produkci jedu, přesněji řečeno mají je všichni plazi a savci. Soustava velmi flexibilních genů spojených<strong> u lidí se slinnými žlázami</strong> ukazuje způsob, jak se jedová výbava vyvinula nezávisle na sobě u více jak stovky druhů, které měly předky bez tohoto aparátu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-echno-je-na-m-st-sta-ila-by-mal-zm-na">Všechno je na místě, stačila by malá změna</h2>



<p>V&nbsp;zásadě máme všechny stavební bloky, které jsou k tvorbě jedového ústrojí třeba. Byla by tedy potřeba jen evoluce, která je spojí dohromady. Jed v&nbsp;ústech je ve zvířecí říši docela běžný, známe ho od tak rozdílných zvířat, jako jsou pavouci, hadi i <strong>outloňové, kteří jsou jediným známým druhem jedovatých primátů</strong>. A ústní jedové žlázy jsou jen pozměněné žlázy slinné. Nová studie pak odhaluje molekulární mechanismus stojící za touto změnou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6968 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/snake-1634293-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Jed je perfektní příklad přírodní flexibility, protože mnoho v&nbsp;něm použitých toxinů je běžně dostupných v&nbsp;nejrůznějších zvířecích kruzích. Například složky jedu stonožky najdeme i u hadů. Nová studie se soustředí na geny, které jsou důležité pro jedové strojí, ale nejsou přímo <strong>odpovědné za produkci toxinů</strong>. Jedná se o regulační geny, bez kterých by jedový systém nefungoval.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podobn-varianty-nap-v-ce-druhy">Podobné varianty napříč více druhy</h2>



<p>Vědci našli skupinu genů, které jsou přítomné u různých druhů plazů, ptáků a některých savců. Většina těchto genů je zodpovědná za správné skládání proteinů. To dává smysl, protože<strong> jedovatá zvířata produkují hodně toxinů, které jsou tvořeny právě proteiny</strong>. A ty musí být opravdu velmi kvalitní, aby správně fungovaly. Není překvapivé, že podobné geny byly nalezeny také v&nbsp;lidských slinných žlázách, které rovněž vyrábí důležitou směsici proteinů, jež se nachází ve slinách.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6961 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/funnel-web-spider-4865535-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Jinými slovy má každý plaz nebo savec genetické lešení, podle kterého lze postavit jedový systém. A lidé – podobně jako třeba myši – už také produkují klíčový protein použitý v mnoha jedových ústrojích. Kallikrein, druh proteinu trávící jiné proteiny, je vylučovaný ve slinách. Zároveň tvoří <strong>klíčovou složku mnoha jedů</strong>, což je dáno jeho vysokou stabilitou. Tento protein tak může být teoreticky základem pro případný budoucí vývoj jedového aparátu u lidí.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/could-humans-be-venomous.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/mohli-by-lide-nekdy-byt-jedovati/">Mohli by lidé být jedovatí? Výzkumy ukazují, že by stačila jedna malá změna</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Stovky druhů zvířat se mohou stát přístavem pro koronaviry</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/stovky-druhu-zvirat-se-mohou-stat-pristavem-pro-covid/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 10 May 2021 13:26:22 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Koronavirus]]></category>
		<category><![CDATA[mutace]]></category>
		<category><![CDATA[savci]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=5728</guid>

					<description><![CDATA[<p>O některých druzích savců je známo, že jsou potenciálním hostitelem pro koronaviry, které mohou v jejich buňkách nebezpečně mutovat.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zvířata se mohou v&nbsp;budoucnu stát „inkubátorem“ pro vznik nových virů a tedy palivem pro budoucí pandemie. Tyto druhy zahrnují divoká zvířata jako netopýry nebo opice, stejně tak ale <strong>ta domestikovaná jako kočky nebo prasata</strong>. Nová studie upozorňuje na schopnost koronavirů napadat velmi široké spektrum hostitelů a identifikuje stovky druhů, které mohou být nebezpečím, ačkoli takové nákazy zatím nebyly v&nbsp;přírodě prokázány.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mo-n-riziko-do-budoucna">Možné riziko do budoucna</h2>



<p>Koronaviry jsou rozsáhlou rodinou virů, které dovedou nakazit jak ptáky, tak i savce. Ten, který způsobuje nemoc COVID-19, je jen jeden člen tohoto spolku. Tým genetiků použil <strong>sekvence ze vzorků 411 koronavirů a složil je do mozaiky pomocí algoritmu</strong>. Sekvence reprezentují 92 rozdílných druhů koronavirů, přičemž některé druhy byly zastoupeny více než jedním kmen viru. Podle výsledků srovnání má každý virus potenciál k&nbsp;nakažení více jak 12 druhů savců.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="698" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280-1024x698.jpg" alt="" class="wp-image-5732 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280-1024x698.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280-300x205.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280-768x524.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280-720x491.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280-450x307.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/elephant-1822636-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Každý zvířecí druh je na druhé straně pravděpodobným terčem v&nbsp;průměru pro více jak 5 druhů koronaviru. Zvířata, která se mohou nakazit více kmeny, jsou větším rizikem. Jakmile se totiž několik kmenů koronaviru setká v&nbsp;jedné buňce, <strong>jejich geny se mohou promíchat, takže vytvoří zcela nový druh viru</strong>. Genetika dokáže takto zamíchat kartami v&nbsp;procesu zvaném rekombinace, což může být zvláště nebezpečné, dojde-li k několika mutacím koronaviru najednou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-t-odolnost-lep-naka-livost-a-tak-d-le">Větší odolnost, lepší nakažlivost a tak dále</h2>



<p>Rizikem je hlavně to, že nové mutace mohou být nakažlivé i pro člověka, mohou napadat další tkáně nebo způsobovat závažnější průběh nemoci a napadat tělo na více frontách. Model identifikoval <strong>126 druhů savců, kteří mohou být hostitelem pro „náš“ koronavirus</strong> a minimálně jeden další kmen, což by umožňovalo právě onen rizikový scénář. Šíře spektra předpovězených zvířecích druhů byla překvapením i pro samotné vědce.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="640" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280-1024x640.jpg" alt="" class="wp-image-5734 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280-1024x640.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280-300x188.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280-768x480.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280-720x450.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280-450x281.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/fox-1284512-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Všichni věděli, že rizikoví jsou netopýři, jenže vysoce riziková zvířata byla nalezena napříč celou říší savců včetně hlodavců, primátů a srstnatých zvířat. Vícenásobné nakažení ovšem neznamená automaticky rekombinaci. Ta vyžaduje větší souhru v čase, <strong>výskyt ve stejném typu buňky a další faktory</strong>. Byl však vytvořen užitečný seznam zvířat, která je potřeba v budoucnu pečlivě sledovat.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/mammal-species-next-coronavirus.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Livescience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/stovky-druhu-zvirat-se-mohou-stat-pristavem-pro-covid/">Stovky druhů zvířat se mohou stát přístavem pro koronaviry</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
