Mohli by lidé být jedovatí? Výzkumy ukazují, že by stačila jedna malá změna

Že by se lidé stali jedovatým druhem není moc pravděpodobná možnost. Máme však v sobě nástroje, které by se teoreticky v jedový systém vyvinout mohly.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Nové výzkumy ukazují, že lidé jako druh mají prostředky na produkci jedu, přesněji řečeno mají je všichni plazi a savci. Soustava velmi flexibilních genů spojených u lidí se slinnými žlázami ukazuje způsob, jak se jedová výbava vyvinula nezávisle na sobě u více jak stovky druhů, které měly předky bez tohoto aparátu.

Všechno je na místě, stačila by malá změna

V zásadě máme všechny stavební bloky, které jsou k tvorbě jedového ústrojí třeba. Byla by tedy potřeba jen evoluce, která je spojí dohromady. Jed v ústech je ve zvířecí říši docela běžný, známe ho od tak rozdílných zvířat, jako jsou pavouci, hadi i outloňové, kteří jsou jediným známým druhem jedovatých primátů. A ústní jedové žlázy jsou jen pozměněné žlázy slinné. Nová studie pak odhaluje molekulární mechanismus stojící za touto změnou.

Zdroj fotografie: Pixabay

Jed je perfektní příklad přírodní flexibility, protože mnoho v něm použitých toxinů je běžně dostupných v nejrůznějších zvířecích kruzích. Například složky jedu stonožky najdeme i u hadů. Nová studie se soustředí na geny, které jsou důležité pro jedové strojí, ale nejsou přímo odpovědné za produkci toxinů. Jedná se o regulační geny, bez kterých by jedový systém nefungoval.

Podobné varianty napříč více druhy

Vědci našli skupinu genů, které jsou přítomné u různých druhů plazů, ptáků a některých savců. Většina těchto genů je zodpovědná za správné skládání proteinů. To dává smysl, protože jedovatá zvířata produkují hodně toxinů, které jsou tvořeny právě proteiny. A ty musí být opravdu velmi kvalitní, aby správně fungovaly. Není překvapivé, že podobné geny byly nalezeny také v lidských slinných žlázách, které rovněž vyrábí důležitou směsici proteinů, jež se nachází ve slinách.

Zdroj fotografie: Pixabay

Jinými slovy má každý plaz nebo savec genetické lešení, podle kterého lze postavit jedový systém. A lidé – podobně jako třeba myši – už také produkují klíčový protein použitý v mnoha jedových ústrojích. Kallikrein, druh proteinu trávící jiné proteiny, je vylučovaný ve slinách. Zároveň tvoří klíčovou složku mnoha jedů, což je dáno jeho vysokou stabilitou. Tento protein tak může být teoreticky základem pro případný budoucí vývoj jedového aparátu u lidí.

Zdroj: Live Science