<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Ružbašský Kráter &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/ruzbassky-krater/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 09 Aug 2026 12:12:31 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Ružbašský Kráter &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Ružbašský Kráter vznikl propadem travertinové kupy kolem minerálního pramene</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/ruzbassky-krater-vznikl-propadem-travertinove-kupy-kolem-mineralniho-pramene/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 10 Aug 2026 12:23:22 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[geologie]]></category>
		<category><![CDATA[Ružbašský Kráter]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=215985</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kruhové jezírko s průměrem dvaceti metrů a celoročně teplou vodou nevytesala sopka ani meteorit. Vytvořil ho minerální pramen.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdo poprvé uslyší o „Kráteru&#8220; ve Vyšných Ružbachách, snadno si představí vulkanický jícen nebo aspoň dopadovou stopu z vesmíru. Realita je méně dramatická na první pohled, ale geologicky o to zajímavější. Na jihovýchodním úpatí Spišské Magury, v areálu lázní známých už od 16. století, leží travertinové jezírko, které si svůj kráterový tvar vyrobilo samo, pomalým ukládáním minerálů a následným propadem. A ten proces neskončil. Voda dál přitéká, oxid uhličitý bublá ze dna a okrajový val roste o nové vrstvičky. Návštěvník tu nestojí u mrtvé kuriozity, ale u živého geologického děje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak pramen postavil kopec a pak ho propadl</h2>



<p>Princip je překvapivě jednoduchý. Silně mineralizovaná voda vystupuje z hloubky k povrchu, a jakmile se dostane na vzduch, ztrácí rozpuštěný oxid uhličitý. Tím klesá její schopnost držet v roztoku uhličitan vápenatý – ten se vysráží a usadí jako travertin, tvrdý pramenný vápenec. Kolem vývěru se tak po tisíciletí vrstvil materiál do kupy, která rostla do výšky i do šířky.</p>



<p>Jenže kupa není masivní skála. Uvnitř zůstávají dutiny, kanálky, místa oslabená prouděním vody a únikem plynů. Když se strop takové dutiny zhroutí, vznikne prohlubeň, kráter. Ten ružbašský se zaplnil minerální vodou z téhož pramene, který ho stvořil. Dnes má hloubku kolem tří metrů, plochu přibližně 300 m² a vodu o stálé teplotě asi 23 °C, která kolísá jen o pár stupňů za celý rok. Proto jezírko nezamrzá ani v lednu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Voda z Belianských Tater, výstup na zlomu</h2>



<p>Odkud se bere pramen tak daleko od hor? Odpověď leží pod zemí, doslova. Podle slovenské&nbsp;<a href="https://www.zakonypreludi.sk/zz/2000-24" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vyhlášky o přírodních léčivých zdrojích</a>&nbsp;se srážková voda vsakuje do triasových vápenců a dolomitů v severovýchodní části Belianských Tater. Odtud putuje pod paleogenním souvrstvím Spišské Magury do hloubky 700 až 800 metrů, kde se ohřívá a sytí minerály. K povrchu ji pak vytlačí zlomový systém západně od lázeňského areálu.</p>



<p>Výsledek: voda s mineralizací přes 3 g/l, bohatá na oxid uhličitý, která zásobuje nejen Kráter, ale i lázeňský provoz. Přítok do jezírka dosahuje po pročištění vrtu v roce 1958, kdy byl prohlouben na devět metrů, až 8 litrů za sekundu. Lázně jezírko od té doby několikrát vypouštěly a čistily, naposledy v roce 2022.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kráter, Izabela a Smrtná jama, tři tváře jednoho areálu</h2>



<p>Ve Vyšných Ružbachách existují čtyři velké travertinové krátery a několik menších. Zavodněný je ale jen jeden, právě ten hlavní Kráter. Ostatní jsou suché prohlubně, z nichž nejpozoruhodnější je takzvaná Smrtná jama. Z jejího dna uniká oxid uhličitý, který se drží při zemi a vytváří neviditelnou past. Místní zdroje zmiňují uhynulé ptáky i drobné hlodavce a varují před rizikem udušení.</p>



<p>Kdo hledá koupání, zamíří jinam, doslova o pár kroků vedle.&nbsp;<a href="https://www.obecvysneruzbachy.sk/turista/tipy-na-vylety/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Koupaliště Izabela</a>&nbsp;nabízí čtyři venkovní a jeden krytý bazén napájený minerální vodou z téhož lázeňského systému. Kráter samotný je od roku 1967 zákonem chráněný přírodní útvar a koupání je v něm oficiálně zakázáno. Tabule se zákazem stojí na místě, ale reportáž TV Markíza z roku 2019 zaznamenala, že je část návštěvníků ignoruje. Ředitel lázní to tehdy komentoval s neskrývanou rezignací.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Evropský unikát, a přesto bez front</h2>



<p>Travertinové útvary najdete i jinde: bílé terasy Pamukkale v Turecku jsou na seznamu UNESCO, maďarský Egerszalók láká na „solný kopec&#8220; s vodou o teplotě 65 °C. Jenže v obou případech jde o terasovité svahy. Ružbašský Kráter je něco jiného: kruhové jezírko vzniklé kolapsem kupy, ne erozí svahu. V Česku sice existují travertinové lokality (<a href="https://lokality.geology.cz/52" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">reliktní kupa u Tuchořic</a> nebo kaskáda v Tiché), ale žádná z nich není aktivní zavodněný kráter s výrazným okrajovým valem. Oficiální lázeňský web proto Kráter označuje za největší travertinové jezírko na Slovensku a útvar středoevropsky unikátního typu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Ružbašský kráter" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Quxg8kKPANA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Pro české turisty pobývající na Spiši nebo v Tatrách jde o snadný jednodenní cíl; obec má autobusové spojení a nejbližší železniční stanice v Nižných Ružbachách leží čtyři kilometry odtud. Z většiny Česka je to ale spíš výlet na celý den autem, ideálně s přenocováním.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/ruzbassky-krater-vznikl-propadem-travertinove-kupy-kolem-mineralniho-pramene/">Ružbašský Kráter vznikl propadem travertinové kupy kolem minerálního pramene</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Quxg8kKPANA" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Quxg8kKPANA" />
			<media:title type="plain">Ružbašský kráter</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[&quot;kráter&quot; v kúpeľoch Ružbachy]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/ruzbassky-krater.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
