rozhodování – VědaŽivě.cz

Nejpodivnější triky, kterými si s námi náš mozek hraje, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Čím se vás snaží obalamutit?

Redakce VědaŽivě — Fri, 27 Aug 2021 03:38:00 +0000

Možná jste slyšeli to, že přece využíváme jen 10 % naší mozkové kapacity. Pravdou je, že se jedná o mýtus a celý nás mozek je neustále aktivní. A ve spánku dokonce ještě víc, než během celého dne. Kromě toho s námi často nehraje čistou hru a umí nás dokonale oklamat. Prvním takovým klamem je tzv. Forefův nebo také Barnumův efekt. Je pojmenován po majiteli cirkusu a mistru manipulace, často ho také využívají jasnovidci.

Osobní, ale zcela obecné

K tomuto efektu dochází v momentě, kdy slyšíme naprosto obecnou informaci, ale máme tendenci vztahovat ji na sebe. Tohoto efektu velmi využívají horoskopy, vykladači karet a další osoby, vyskytuje se také v online testech osobností. Dalším projevem je tzv. iluze průhlednosti. Cítíme například hněv nebo jiné silné emoce a máme sklon si myslet, že to musí každý poznat. Třeba úzkostní lidé si během veřejného projevu myslí, že jejich nervozitu vidí všichni.

Realita je ovšem taková, že naše vnitřní pochody nikdo nepostřehne. Velmi zrádným fenoménem je „freudovské přeřeknutí“. Stalo se vám někdy, že jste chtěli říct něco naprosto normálního, ale do proslovu se vám přimotalo něco, co jste vůbec nechtěli vyslovit? Ideálně něco spojeného se sexem? Tyto myšlenky máme v podvědomí všichni, jenže občas podvědomí pronikne do skutečného projevu. Pak se to často projeví během řeči nebo psaní.

Heuristika dostupnosti

Náš mozek si rád věci usnadňuje a toto je jedna z myšlenkových zkratek. Vyskytuje se hlavně tehdy, když zkoumáme nějakou skutečnost, událost nebo jev, a ovlivňuje naše rozhodování. Dáváme totiž přednost informacím, které si dobře vybavujeme, a tudíž k nim máme silnější vztah. Například módní věci vídáme častěji, takže v nich můžeme nalézt zalíbení bez ohledu na reálnou výhodnost. Tento proces přitom ohrožuje skutečné racionální rozhodování.

Velmi vyčerpávajícím jevem je tzv. zbytková pozornost. Máte někdy pocit, že váš mozek „mele“ z posledního už během dne, i když jste toho ještě moc neudělali? Problém je, pokud když věci reálně nedokončíme, má náš mozek tendenci se k nim neustále vracet. To ho nutí do neustálého multitaskingu, který ho vyčerpává. Pokud máte na den naplánovány nějaké úkoly, zpracujte je postupně a skutečně je dokončete. Pak si mozek oddychne.

Zdroj: BrightSide

Článek Nejpodivnější triky, kterými si s námi náš mozek hraje, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Čím se vás snaží obalamutit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Reklamy s vámi manipulují, ať chcete, nebo ne. Jak se před nimi účinně chránit a mít nad nimi nadvládu? Řekněte Alzákovi ne

Redakce VědaŽivě — Sun, 08 Aug 2021 03:05:00 +0000

Valná většina lidí je více či méně spolehlivým cílem psychologie reklamy. Ta má zcela pevné zákonitosti a náš mozek ji zpracovává, ať už jsme si toho vědomi, či nikoli. Kolikrát se dokonce stává, že lidé, kteří o sobě tvrdí, že na ně taková reklama nemá efekt, jsou jí přístupnější než zbytek populace. Psychologie prodeje je dnes denním chlebem reklamních agentur, konzultantů a celých firemních oddělení. Něco o ní vědět se ale rozhodně hodí každému z nás.

Máte zájem o tuhle super nabídku?

Hlavním cílem reklamy je ovlivnění chování jedince směrem k naplnění zájmu prodejce. Ideálním výsledkem je tedy přesvědčit zákazníka ke koupi produktu. Významnou složkou je dnes tzv. neuromarketing. To je disciplína zkoumající funkce mozku, které pak napojuje právě na prodejní strategie. Samotná psychologie má za cíl popsat chování člověka a najít v něm zákonitosti. To vede k možnosti jeho předvídání, schopnosti odstranit problémy a zvýšit tak duševní zdraví.

Možnosti ovlivnit lidské chování se nevyhnutelně chopili marketingoví experti a využívají tyto poznatky k tomu, aby spojili vhodné zboží se správným zákazníkem. Základem je prostá funkce řešení problému – zákazník má problém, který konkrétní výrobek nebo služba může vyřešit. Faktem ovšem je, že lidé dovedou reklamě velmi sofistikovaně nadbíhat a následně si svoje rozhodnutí obhájit. Není tedy úplně pravda, že by marketing byl bezohledný a zákazník oběť.

Potřeba vypadat dobře před zbytkem světa

Jedním z nejsilnějších faktorů je totiž u člověka potřeba vypadat dobře před ostatními – přáteli, rodinou, kolegy z práce. Tohle je hodně patrné v momentě, kdy přichází nějaký trend, který se ujme napříč populací. V reklamě se tomu říká efekt skupiny, který v zásadě říká, že „když to dělají nebo mají ostatní, já musím taky“. Je přitom zcela lhostejno, zda má člověk k aktivitě nebo výrobku nějaký vztah či ho reálně potřebuje.

Dalšími klíčovými postupy jsou nedostatek, vyvolenost a omezená nabídka. Zboží, které je stále dostupné v plném množství a za stejnou cenu, není nijak zajímavé. Pokud však máte šanci získat něco se slevou, ale tato možnost končí za několik hodin, okamžitě zpozorníte. Jakékoli omezení nebo forma nedostupnosti zvyšuje váš zájem, i když jste až doteď o výrobku vůbec neuvažovali.

Zdroj: Manipulative Marketing

Článek Reklamy s vámi manipulují, ať chcete, nebo ne. Jak se před nimi účinně chránit a mít nad nimi nadvládu? Řekněte Alzákovi ne se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Už jsou skoro za dveřmi. Jak politické strany vyhrávají volby? Jde o emoce, ne argumenty

Redakce VědaŽivě — Fri, 18 Jun 2021 03:38:00 +0000

Zajímáte se o nezaměstnané, nemocné nebo o životní prostředí? Ať už to máte jakkoli, nejspíš o podobných tématech hodně uslyšíte, protože se pomalu blížíme k volbám do parlamentu. Pokud vás však tyto oblasti zajímají, neznamená to nutně, že budou mít vliv na vaše volební rozhodnutí. Každopádně se připravte na to, že bude hodně těžké nenarazit na názorového oponenta, který vaše hodnoty nebude ani v nejmenším sdílet.

Letité studie politických rozhodnutí

Struktura politických rozhodnutí je letitý obor, který se postupně dopracoval k mnoha objevům ohledně voličského myšlení, které odporují zdravému rozumu. Kupříkladu takové žaloby na bývalého prezidenta Spojených států Billa Clintona. Ukázalo se, že o přesvědčení o jeho vině nebo nevině nerozhodovala ani znalost Ústavy, ani jeho minulé činy. Rozhodovaly tři věci, vlastně tři druhy pocitů – ohledně politické strany, jeho osoby a feminismu.

Pozdější neurologické průzkumy potvrdily absenci racionality, když si lidé obhajovali existenci nelichotivých informací o preferovaném politikovi. Mozkové synapse, které se starají o skutečně racionální zdůvodnění, nebyly vůbec aktivovány. Rozsvítily se naopak okruhy negativních emocí a snahy utéct. Lidé se zkrátka vyhnuli nutnosti určitých úvah a obhájili si sami pro sebe negativa způsobem, který se jim zdál rozumný.

Mozek nás pochválí za vlastní hloupost

Pak se stalo něco ještě neuvěřitelnějšího. Mozek sám takové lidi obrazně poplácal po zádech a pochválil za jejich námahu. Vyplavil totiž spoustu dopaminu, po kterém se cítili velmi spokojeně. Takto nastavený mozek je velmi těžké změnit, protože se odměňuje za to, že lže sám sobě. Pro lidi je obecně velmi obtížné uznat racionální pravdu. Jenže pro kohokoli, komu na volbách záleží, je to velmi důležitá okolnost.

Myslíme z nějakého důvodu a naše důvody mají vždycky nějaký emocionální náboj. Přemýšlíme hlavně o věcech, na kterých nám nějakým způsobem záleží. A tyto pocity pak vedou naše akce. Racionalita nám nabízí mapu, kudy se vydat, ale nejdříve tím směrem musíme chtít jít. V politice, stejně jako kdekoli jinde, myslíme, protože cítíme. A politika je – bohudík, nebo bohužel – mnohem víc tržiště emocí než tržiště myšlenek.

Zdroj: Psychology Today

Článek Už jsou skoro za dveřmi. Jak politické strany vyhrávají volby? Jde o emoce, ne argumenty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.