Badatelé nad letitým problémem

Spolu se svými kolegy Davem Goldbergem a Bobem Vanderbeiem – vynálezcem „Purpurové Ameriky“, mapy pro ukázku volebních výsledků – vytvořili to, co je nejspíš nejpřesnější plochá mapa Země, jaká kdy byla vytvořena. Zobrazení zakřiveného povrchu Země bylo pro klasické kartografy po staletí problémem. Pro upřesnění – žádná plochá mapa Země nemůže být naprosto dokonalá.

Jenže ploché mapy se snadno skladují, pro jejich výrobce i uživatele je to tedy vytoužený formát. Badatelé nejdříve společně určili šest kritických problémů, které u ploché mapy mohou nastat: místní tvary, vzdálenosti, zakřivení, šikmost a oříznutí hranic. Tyhle problémy dobře ilustruje slavná Mercatorova projekce, základní šablona pro Google Mapy. Má perfektní místní tvary, ale je mizerná v zobrazení velkých oblastí, např. Jižní Ameriky.

Nikdo a nic není dokonalé

Člověk nemůže udělat všechno dokonalé. Úkolem je proto vytvořit mapu s minimem chybné konverze. Badatelé se snažili využít techniku používanou matematikem Carlem Gaussem. Merkatorova projekce má na jejich škále skóre 8,296. Čím míň, tím lepší mapa je. Glóbus má 0. Nejlepší předchozí mapa byla z produkce National Geographic Society s polovičním skóre. Cíl vylepšit jejich model „Winkel tripel“ vyžadoval průlom v metodice vytváření map.

Klíčem se ukázala technika podobná starému fonografickému zápisu. Jedna strana mapy tak ukazuje severní polokouli, druhá jižní polokouli, zatímco rovník běží podél okraje. Nemá tak žádné hraniční problémy a zároveň ukazuje správnou topologii koule. Jde zkrátka o přenesení koule do ploché podoby. Celkem jasnou nevýhodou této mapy je nemožnost vidět celou Zemi najednou, ovšem stejný problém existuje i u glóbusu. Chybové skóre této mapy je nižší než jedna.

Zdroj: Scientific American

Článek Kosmolog se svými kolegy konečně vyřešil staletí starou hádanku aneb Jak vznikla nejpřesnější plochá mapa světa se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Změna ve hře s depresemi

Metoda staví na již dobře známé a schválené léčbě pomocí stimulace zvané iTBS (intermittent theta-burst stimulation). Během tohoto procesu jsou do konkrétní části mozku cíleny magnetické pulsy. Nicméně tento zákrok je třeba provádět každý den po dobu šesti týdnů, léčba tedy trvá dlouho a výsledky se velmi liší případ od případu. Tým ze Stanfordu chtěl tuto metodu vylepšit a rozhodl se pulsy cílit mnohem přesněji podle konkrétních potřeb pacienta.

Zároveň došlo k navýšení počtu pulsů v jednotlivé „dávce“. Dochází tak k mnohem kratší léčbě, která zahrnuje 10 desetiminutových sezení s přestávkou v délce 50 minut. Tohle se děje po dobu 5 dní. Celkem 29 pacientů bylo rozděleno na dvě skupiny, kdy jedna dostávala přesně tyto pulsy (SNT), druhá placebo. Po pouhých 5 dnech léčení splňovalo 79 % pacientů, kteří obdrželi SNT, kritéria pro remisi, a tedy absenci deprese jako diagnózy.

Prakticky bleskové zlepšení

Ze 14 léčených pacientů jich 12 zaznamenalo zlepšení symptomů během 4 týdnů a 11 mohlo být dle standardů FDA vyhodnoceno jako bez projevů choroby. Stejného výsledku dosáhli pouze 2 pacienti (z celkových 15) z placebo skupiny. Objevilo se několik vedlejších efektů jako dočasná únava a bolesti hlavy. I tohle se však počítá jako vylepšení celkové terapie, jakmile se výsledky vztáhnou na větší skupinu případných pacientů.

Jeden z pacientů uvedl, že tato terapie je obrovským úspěchem, na jaký čekal po desítky let. „V roce 1975 neměli léky ani stupeň pochopení, jaký mají dnes,“ uvedl 60letý Tommy Van Brocklin. „Bylo mi řečeno, že se dost nesnažím. Fungoval jsem po celé ty roky, ale bylo to často opravdu složité.“ Během léčby zaznamenal Tommy obrovské zlepšení. „Třetí den se to zlomilo, cítil jsem se o moc lépe a už mi to vydrželo. Dokonce i lépe spím.“

Jak moc jste se během života setkali s depresemi?

Zdroj: IFLScience

Článek Naděje pro lidi trpící depresemi: Nová léčba spočívá v posílání magnetických pulsů do mozku. Byla úspěšná u 80 % účastníků se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.