<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Prstenec &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/prstenec/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 30 Apr 2025 13:44:16 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Prstenec &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Skvrny na Saturnově měsíci Titan mohou být pozůstatky starověkých jezerních lůžek</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/skvrny-na-saturnove-mesici-titan-mohou-byt-pozustatky-starovekych-jezernich-luzek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 30 Apr 2025 18:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[měsíc]]></category>
		<category><![CDATA[Prstenec]]></category>
		<category><![CDATA[Saturn]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=187</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vesmír je úžasné místo, na které se většina z nás asi nikdo nepodívá. To ovšem nevadí, protože naštěstí existuje o vesmíru celá řada zajímavých informací, které nám moou tento prostor přiblížit. Každý den se vědci a astronomové snaží přijít na nové vesmírné poznatky a rozluštit záhady vesmíru.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vesmír je obrovský prostor, plný hvězd, planet, galaxií, supergalaxií, černých a červích děr a mnoho dalšího. Nám jsou zřejmě nejbližší planety naší sluneční soustavy, z&nbsp;nichž jednou je Saturn. Nedávno bylo zjištěno, že ploché skvrny, které se vyskytují na Saturnově měsíci Titan, by mohly být podlahy starověkých jezerních lůžek.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-205 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999-1200x675.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/space-54999.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Saturn je charakteristickou planetou pro svůj prstenec</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Ploché skvrny na měsíci</h2>



<p>Vědci přišli s&nbsp;novou teorií, která se týká největšího satelitního předmětu planety Saturn. Ano, jde o měsíc Titan, který je největším měsícem této obrovské plynné planety, kterou jistě všichni dobře známe. Saturn je pro nás charakteristický tím, že kolem něj je možné spatřit obrovský prstenec z&nbsp;prachu, ledu a kamení. Na povrchu jeho měsíce Titan byly objeveny ploché skvrny. Zvláštní rovinné oblasti na Saturnově měsíci Titan by mohly být vyschlá podloží starověkých jezer a moří, které se zde kdysi vyskytovaly. Tento vědecký návrh byl publikovaný 16.června v&nbsp;magazín Nature Communications a mohl by pomoci vyřešit dvacetileté tajemství těchto skvrn.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zrcadlové odrazy z Titanu</h2>



<p>Od roku 2000 astronomové používají radioteleskopy ze Země, aby viděli jasné rádiové signály, které přicházejí z&nbsp;rovníku Titanu. K&nbsp;těmto signálům, které se nazývají zrcadlové odrazy, dochází, když se elektromagnetické vlny odrazí od rovného povrchu ve stejném úhlu, do kterého směřovaly jako světlo ze zrcadla. Nejpřirozenější vysvětlení pro odrazy bylo, že Titan měl ve svých rovníkových tropech velké množství tekutiny. Když v&nbsp;roce 2004 dorazila na Saturn kosmická loď Cassini společnosti NASA, bylo zjištěno, že Titan je skvrnitý díky jezerům a mořím, ačkoliv kapalinou byl spíše ethan a methan než voda.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Další místo s vodou</h2>



<p>Titan je v&nbsp;současné době jediným místem ve vesmíru, o kterém se ví, že má na svém povrchu kapalinu, stejně jako Země, tvrdí planetární odborník Hofgartner z&nbsp;NASA Jet Propulsion Laboratory v&nbsp;Pasadeně v&nbsp;Kalifornii. Jezera a moře jsou ovšem více soustředěna poblíž pólů Titanu, a nikoli v&nbsp;tropech. Oblasti, ve kterých se objevují zrcadlové odrazy, jsou nepochopitelně suché. K&nbsp;vyřešení hádanky se tak výše jmenovaný vědec spolu se svými kolegy pustil do revize kosmické lodi, která Saturn navštívila.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="516" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958-1024x516.png" alt="" class="wp-image-202 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958-1024x516.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958-300x151.png 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958-768x387.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958-720x363.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958-1200x605.png 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/saturn-55958.png 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Saturn je charakteristický svým vzhledem</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Za signály mohou jezera</h2>



<p>Po důkladné revizi materiálů bylo zjištěno, že zrcadlové odrazy pocházejí z&nbsp;několika specifických míst. Vědci také zvažovali, zda za odrazy mohou být zodpovědné deště, duny nebo suchá jezera. Zjistili, že načasování a umístění signálů vysvětlují pouze jezera.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/skvrny-na-saturnove-mesici-titan-mohou-byt-pozustatky-starovekych-jezernich-luzek/">Skvrny na Saturnově měsíci Titan mohou být pozůstatky starověkých jezerních lůžek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Astronomové již několik let nacházejí na obloze kruhy, které nedokázali vysvětlit. Teď jim však pomáhá k rozluštění gigantický dalekohled</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/astronomove-jiz-nekolik-let-nachazeji-na-obloze-kruhy-ktere-nedokazali-vysvetlit-ted-jim-vsak-pomaha-k-rozlusteni-giganticky-dalekohled/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 31 May 2021 03:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Černá díra]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Prstenec]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=9963</guid>

					<description><![CDATA[<p>Astronomové se opakovaně setkávají s podivnými kulatými prstenci, jejichž výskyt ani podstatu zatím neumí vysvětlit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Během posledních několika let spatřili vědci na obloze hrstku gigantických a téměř dokonale kruhových radioobjektů nacházejících se ve vzdáleném vesmíru. Ačkoli žádný z&nbsp;vědeckých týmů zatím nemá způsob, jak je spolehlivě vysvětlit, nedávno do možností přibyla další, <strong>která možná tento hlavolam posune ke konečnému rozluštění. </strong>Záhada začala krátce poté, co ohromný dalekohled na západě Austrálie skenoval nebe kvůli podrobné mapě.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mapov-n-oblohy-v-roce-2019">Mapování oblohy v&nbsp;roce 2019</h2>



<p>Tento přístroj jménem ASKAP pátral hlavně po jasných zdrojích světla, které by mohly značit přítomnost černých děr nebo velkých galaxií. <strong>Ovšem týmy tohoto typu vždycky bokem pátrají po něčem podivném</strong>, novém a něčem odlišném od všeho známého. Pozorovatelé z&nbsp;Nového Mexika pak spatřili čtyři jasné radiové kruhy, ačkoli je původně zařadili mezi další údaje jako „jiný typ známého jevu“.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-9961 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-1024x683.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/satelit-litva.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Jenže když se na ně podívali v&nbsp;jiných vlnových délkách, neukázalo se pro změnu vůbec nic. Ještě podivnější bylo, že <strong>každý z&nbsp;těchto kruhů měl jednu z&nbsp;galaxií téměř dokonale uprostřed, jako terč</strong>. Každý z&nbsp;těchto kruhů byl tudíž několik miliard světelných let daleko a několik milionů světelných let veliký. Nikdo ze zúčastněných vědců dosud nic takového neviděl a v&nbsp;následující zprávě poskytli dokonce 11 možností, o co by se mohlo jednat.</p>



<div class="wp-block-group"><div class="wp-block-group__inner-container is-layout-flow wp-block-group-is-layout-flow">
<h2 class="wp-block-heading" id="h-od-chyby-sn-m-n-po-einsteinovy-kruhy">Od chyby snímání po Einsteinovy kruhy</h2>
</div></div>



<p>Kruhy mohly být všechno možné od klasické chyby v&nbsp;technice přes zkroucení časoprostoru známé jako Einsteinovy kruhy až po nový typ pozůstatků po supernově. <strong>Od té doby skenoval ASKAP oblohu ještě několikrát a našel další kruh, entitu velikou asi milion světelných let</strong> a vzdálenou asi 3 miliardy světelných let od Země. Možnosti původu tohoto úkazu se zúžily na tři varianty, z&nbsp;nichž první je kroucení světlého materiálu do podoby kruhu během formování více galaxií.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-9955 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-1024x683.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/hubbluv-teleskop.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Zbytek procesu je možná aktuálně příliš tmavý pro naše teleskopy. <strong>Další možností je, že uprostřed kruhu je supermasivní černá díra</strong>, která pohlcuje prach a plyny a vytváří rovnoměrný proud částic a energie. Třetí možnost nabízí něco zcela nového, nejspíš vzdálenou kosmickou událost, v níž se projevuje spousta energie, jež vytváří vlnu připomínající kouli. Díky ní pak vidíme takto obrovský a jasný kruh.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/odd-radio-circle.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/astronomove-jiz-nekolik-let-nachazeji-na-obloze-kruhy-ktere-nedokazali-vysvetlit-ted-jim-vsak-pomaha-k-rozlusteni-giganticky-dalekohled/">Astronomové již několik let nacházejí na obloze kruhy, které nedokázali vysvětlit. Teď jim však pomáhá k rozluštění gigantický dalekohled</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
