Potrava, léky a palivo

Lesy planety jsou kromě toho také zdrojem paliva, potravy i léčiv asi pro miliardu lidí. Celosvětově pak správa těchto oblastí zaměstnává 13,4 milionů lidí v sektoru lesního hospodářství. Dalších 41 milionů lidí pak pracuje v profesích, které s lesy nějak souvisí. Přes důležitost tohoto zdroje ho lidé značně likvidují. Mezi 16.–19. stoletím bylo podle National Geographic v Severní Americe vymýcena polovina východní části kontinentu.

K většině odlesňování nyní dochází v tropických oblastech, které dříve nebyly na dosah. Dnes lidé staví skrze husté lesy nové cesty. Podle New York Times ztratil svět od roku 2000 asi 10 % veškerého tropického porostu. Jen během roku 2019 došlo k vykácení asi 121 000 kilometrů čtverečních lesní půdy. Dle odhadů Světové banky to od začátku 20. století bylo na 10 milionů čtverečních kilometrů. Za posledních 25 let více než rozloha Jižní Afriky.

Důvody likvidace porostů

Podle UCS je každoročně vykácena oblast o velikosti Švýcarska, tedy 38 300 kilometrů čtverečních. V drtivé většině za tím stojí produkce 4 komodit: sójových bobů, palmového oleje, hovězího masa a dřevěných produktů. Dělníci nejdříve vytěží cenné dřevo a následně spálí zbytky vegetace. Tím je uvolněno místo pro plodiny jako je sója, případně pastviny pro dobytek. V Amazonii došlo k srpnu 2019 k více než 80 000 požárů.

To je oproti předchozímu roku nárůst o asi 80 %. Mnoho lesů také padne kvůli palmovému oleji – nejběžnějšímu rostlinnému oleji světa. Ten najdete asi v polovině všech výrobků v sortimentu běžného supermarketu. Jeho produkce vyžaduje mýcení přirozených porostů i ničení místních rašelinišť. Tím se jen násobí dopad na ekosystémy, což potvrdil ve zprávě z roku 2020 i Business Wire. Místo variabilního systému tak zůstává unifikace.

Ekosystémy a sladká voda

Lesy najdete ve všech pásmech od tropů až po vysokohorské oblasti. Jde vždy o široké spektrum stromů, rostlin, hub, zvířat i mikrobů, hlavně deštné pralesy jsou velmi rozmanité. Například ty v Nové Guineji zahrnují více jak 6 % veškerých světových druhů rostlin a živočichů. Když jsou lesy ničeny, toto vše se hroutí a trpí i lidé v okolí. Například v Ugandě používají stromy na dřevo a výrobu dřevěného uhlí.

Ze zalesněných povodí pochází také tři čtvrtiny světového objemu sladké vody. Likvidace stromů tak zhoršuje její kvalitu. Více než polovina světové populace přitom využívá jako zdroj pitné vody právě lesní povodí. Stejná aktivita v tropických oblastech pak ovlivňuje pohyby vodní páry nad povrchem. To snižuje srážky, a v částech amazonského pralesa – ze kterých je teď zemědělská půda – má povrch i vzduch vyšší teplotu.

Jak dlouho myslíte, že nám při tomto tempu likvidace lesy vydrží?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Nezastavitelné odlesňování má hrozný dopad na každého. Proč nám mizí před očima jeden les za druhým a kdy to skončí? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plíce Země mají rakovinu

Skutečnost, že původní lapač uhlíku ho teď mnohem víc produkuje, mají na svědomí hlavně požáry. Nejde o nehody, ale o cílené vypalování porostu v zájmu rozšiřování zemědělské půdy. Má se zde hlavně pěstovat sója a pást dobytek. Během posledních 40 let vedla změna přirozené krajiny na užitnou půdu k poklesu plochy pralesů o 17 %. To způsobilo postupné vyschnutí celého „organismu“ a oslabilo také schopnost pohlcovat škodliviny ze vzduchu.

Vysušení porostů znamená zároveň vyšší náchylnost na požáry. Tyto pralesy přitom nejsou důležité jen pro čistění vzduchu celé planety, ale jsou i místem obrovské biodiversity, které nelze jinde dosáhnout. Po celé planetě bylo zničeno tolik přirozeného porostu, že se to projevuje už i na pralesech. To není dobré znamení pro budoucnost. Lidská činnost rozhodně nevede k pozitivnímu vývoji těchto oblastí.

Podrobné zkoumání terénu

Tým badatelů použil četné přelety přímo nad pralesem, aby změřil přesné hodnoty oxidu uhličitého ve vzduchu. Analýza se týkala několika oblastí v Brazílii, a to mezi lety 2010 a 2018. Měření prokázala, že místní ohně mají v průměru na svědomí 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého za jeden rok. Nový přírůstek pralesa je přitom schopen pohltit jen asi 0,5 miliardy tun těchto emisí. Jasně z toho plyne, že místo pročištění vzduchu tu máme naopak miliardu tun CO2 navíc.

Vědci ovšem uvádí, že přes veškerou ponurost těchto zjištění je stále možnost zvrácení trendu. „Řekl bych, že je rozhodně načase přestat s podporou jakýchkoli produktů, které pocházejí právě z těchto zničených lesů,“ uvedl profesor Emanuel Gloor z univerzity v Leedsu, jeden z autorů studie. Sám věří, že vývoj lze ještě zastavit. Ovšem nevypadá to, že by se ve zničených oblastech pralesní porost znovuzrodil kdykoli v blízké době.

Zdroj: ScienceFocus

Článek Plíce Země mají rakovinu, pralesy v Amazonii momentálně vydávají více emisí oxidu uhličitého, než kolik ho dokáží pojmout. Co to pro nás znamená? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proměna pustiny v přírodní ráj

Výsledkem jeho snah bylo, že se region proměnil z holé pastviny pro dobytek v hustě zalesněné útočiště pro divokou zvěř. Teď je domovem stovek druhů od lenochodů po jedovaté žáby. Garcia také pěstuje mnohé plodiny jako pepřovník a organické ananasy. Zatímco si zbytek světa začíná stále více uvědomovat klimatickou krizi a důležitost lesních porostů v bitvě s klimatickými efekty, Kostarika je vedoucím příkladem přerodu.

Ve 40. letech bylo území pokryté deštnými pralesy, ovšem s příchodem dřevorubců byla většina území vyčištěna kvůli zemědělství a živobytí. Není zcela jasné, kolik půdy bylo ztraceno, ale do roku 1987 bylo nejspíš ztraceno něco mezi třetinou a polovinou lesního pokrytí. Následně musela zasáhnout místní vláda, aby nekontrolovatelná devastace skončila. Roku 1996 se stalo trestným jakékoli poražení stromu neschválené úředníky.

Světla výjimka v pustých tropech

Dneska je skoro 60 % země opět zalesněno a krajina se stala opět domovem pro nejméně půl milionu rostlinných a zvířecích druhů. Stav krajiny dosažený touto zemí je jasným rozdílem oproti dalším tropickým lokalitám, kde kácení lesů pokračuje stále větším tempem. Podle dat z univerzity v Marylandu ztratily v roce 2019 tropické oblasti skoro 12 milionů hektarů, což je tempo 30 fotbalových hřišť za minutu.

Skoro třetina tohoto ztraceného území se navíc týká skutečně starých pralesů. Úspěch Kostariky byl ekonomickou otázkou, konkrétně kombinace zákazu těžby dřeva a přestavení finanční pobídky pro farmáře za ochranu prostředí. Místní autority se naučily, že ekonomická stimulace je cestou k srdci. Lidé se rádi starají o přírodu, pokud to pro ně znamená taky nějaký příjem. Tvrdá pravda spojuje přátelství k prostředí a finanční pobídky.

Zdroj: Earth

Článek Kostarika jde příkladem celému světu aneb jak překonat krizi odlesňování a stát se mistrem v udržitelnosti životního prostředí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.