Které země budou změnou postiženy nejvíc?

V první řadě ty s malou nadmořskou výškou. Podle UCS jsou nejplošší zemí na světě Maledivy, nad mořem jsou jen 1 metr. Pokud se hladina zvedne jen o 45 cm, ztratí do roku 2100 77 % svého území. Podobně je na tom republika Kiribati v Pacifiku s výškou 2 m nad mořem. I minimálním zvednutím hladin bude postižen kdokoli, kdo žije na území Tichého oceánu. Do 10 km od břehů tu žijí cca 3 miliony lidí, proto je dle SDN nutno zvážit jejich přestěhování.

Zemí, kde bude nejspíš postiženo nejvíce lidí, je Čína – na pobřeží zde žije 43 milionů obyvatel. Podobně je na tom Bangladéš, kde bude do roku 2100 v ohrožení 27 milionů lidí. Zatímco mnoho zemí po celém světě bude čelit následkům z první ruky do konce století, nevypadá to, že by i ty velmi ploché zmizely celé. Nicméně jde nikoli o otázku zda, ale kdy a v jaké míře budou taková území pohlcena oceánem. Trend už je totiž nastaven.

Otázka a situace pobřežních měst

I když většina zemí nezanikne, hodně hlavních měst bude mít vážné problémy s povodněmi, hlavně Jakarta v Indonésii. Je domovem asi 10 milionů lidí a podle BBC jde o nejrychleji se potápějící město na světě. Podle Earth.org v Hongkongu je zaplavena o 5–10 cm každý rok a podle WEF bude většina Jakarty pod vodou do roku 2050. Situace je tak hrozivá, že byla jako hlavní město nahrazena městem Nusantara, které vzniká na Borneu asi 2 000 km od Jakarty.

Stoupání hladin zasáhne i USA – množství měst bude čelit potížím do roku 2050, kdy budou rozsáhlá území neobyvatelná. Podle výzkumu Climate Central se problémy týkají i New Yorku, do roku 2050 bude půl milionů obyvatel žít na ohrožené půdě. Hurikán Sandy tu v roce 2012 napáchal dle Politico škody za 32 miliard dolarů. Nejtěžší zásah utrží ovšem Florida, na území „Sunshine State“ se nachází 36 měst, která jsou nejohroženější záplavami na pobřeží.

Hrozí nám tedy skutečná zkáza?

Země investující do infrastruktury (Nizozemsko) se některým efektům mohou vyhnout, nicméně ne všechny postupy se dají aplikovat všude. „Jestli města nebo země zmizí, záleží na tom, zda proti této hrozbě budeme něco podnikat,“ říká Gerd Masselink, profesor pobřežní geomorfologie na University of Plymouth. „Většina Nizozemska už je pod hladinou moře, ale nemizí, protože obyvatelé staví a udržují pobřežní obrany.“

Organizace The Nature Conservancy navrhuje obnovu mangrovů a také rozšiřování korálových útesů, kterým se ovšem daří jen v konkrétních oblastech. Úředníci na Floridě nedávno oznámili zmírňující strategii, která bude podle The New York Times zahrnovat zvyšování domovů i silnic. Stejně tak budou tvořeny otevřené prostory, které záplavám dovolí se rozptýlit, aniž by voda poškodila klíčovou infrastrukturu.

Ne každý si investice může dovolit

Zatímco země jako USA mohou vytvořit mnoho pobřežních projektů, řada rozvojových zemí tento luxus nemá. Například Bangladéš není podle Masselinka na rozdíl od USA nebo Nizozemska v tak výhodné pozici. Klíčové tedy není určení, které země zmizí nebo ne, ale určení konkrétního problému. Z něj může vzejít projekt a vývoj nutné dlouhodobé obrany. Pokud budeme mít tohle na paměti, jak bude svět vypadat za 100 let?

„Nízko položené, ale prosperující a politicky stabilní země mohou být v následujících dekádách v klidu, ty nestabilní a chudé ale nejspíš moře neudrží,“ prohlašuje Masselink. „Vývoj je velmi těžké odhadnout, protože kromě nejistoty vzestupu hladin – což výrazně závisí na emisích skleníkových plynů – je hlavním faktorem postoj a aktivita samotného národa. Tedy jak konkrétně zamýšlejí bojovat proti zvyšující se hladině.“

Znáte nějaké zatopené území, kde bylo dřív sucho?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Vlivem globální změny klimatu by některé země a města mohly zmizet. Které to jsou a proč? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Povodně v Praze

Neúprosná voda s sebou brala vše, co jí stálo při cestě. Velkou škodu napáchala především v Praze, kde zaplavila stanice metra, celé čtvrtě, památky i dokonce část zoologické zahrady. Jen v pražské zoo kvůli povodním zahynulo 134 zvířat. Nakonec muselo být evakuováno okolo 50 tisíc lidí a se škodami, které povodeň napáchala, se Praha potýká i po dlouhých 22 letech.

Neúprosná a krutá povodeň 

Nejhůře dopadly Metly a Zálezlice, které skončily téměř kompletně pod vodou. Evakuováno bylo celkem 225 tisíc lidí, nejvíce v Praze. Povodně měly obrovský dopad na celé hospodářství. Resorty byly zničení, doprava trpěla, špatně na tom bylo i zemědělství, potravinářství či lesní a vodní hospodářství. Velké drama zažívali i lidé v okolí neratovické chemičky Spolana. Celý areál se ocitl pod vodou a nakonec z něj uniklo přes 80 tun chloru. Velká voda pak nakonec napáchala škody za minimálně 73 miliard korun. O život nakonec připravila 92 lidí.

Může se letos vrátit? 

Totožný scénář by podle meteorologů mohl nastat i letos. Na Česko totiž míří extrémní srážky, které od 13. do 15. srpna budou zužovat celou Českou republiku. Meteorologové zde vidí podobnost s rokem 2002, kdy vznik podvodní tehdy umožnily dvě tlakové níže. V roce 2002 místy spadlo až 400 litrů vody na m2, v Krušných horách 12. srpna spadlo až 312mm srážek. Letos jsou podle ČHÚ očekávaný podobné srážky a to v okolí Jeseníků, kde mohou dosáhnout až hodnoty 300mm. Kvůli vydatným srážkám jsou poté předpokládány výrazné vzestupy hladin vodních toků.

Vážná hrozba

V Olomouckém kraji již byla svolána povodňová komise a v souladu s povodňovými plány již probíhají přípravy na možné povodně. Na území Moravy se očekávají srážky okolo 250mm. Kromě vody se očekává také silný vítr. Podmáčený terén v důsledku srážek by mohl větru pouze pomoci, proto je potřeba počítat i s tím, že se budeme potýkat i s vyvrácenými stromy.

Článek Povodně 2002: Před 22 lety napáchaly velké škody, letos by se mohly opakovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na jaké potopení stačí veškerý led?

Zvýšení hladiny o 500 metrů v jeden moment by vyžadovalo mnohem víc, než roztání veškerého ledu, který tu ještě máme. Což ovšem vede k další velké otázce, tedy – kolik ledu by bylo potřeba k potopení celé Země? Ujasněme si ovšem jednu věc: naše planeta má ledu docela dost. Ale i kdyby roztál všechen najednou, zvedlo by to hladiny moří a oceánů „jen“ o 70 centimetrů. To by poslalo ihned pod vodu veškerá města na pobřeží, nemluvě o lidech.

Tři miliardy lidí by tak musely okamžitě opustit svoje domovy a zamířit někam do vyšších poloh. To by ale byla jen mokrá procházka v porovnání s následky toho, kdyby naše planeta měla 7krát víc ledu. A všechen by roztál najednou. Teď si představme ohromný půlkilometrový vzestup, u kterého by bylo označení jako „devastující“ hrubé podcenění. Stačilo by tohle na potopení veškeré pevniny planety? Naštěstí tomu tak není.

Jak potopit celou Austrálii

Průměrná nadmořská výška terénu Země je asi 840 metrů, takže by pořád zbývalo nějaké území, kam se lidé mohou přesunout. Tedy za podmínky, že vynecháte Austrálii, ta by totiž byla skoro 200 metrů pod vodou. Evropa by čelila podobnému osudu, neboť hodně jejích míst se nachází pod hranicí 500 metrů nad mořem. Země jako Dánsko nebo Nizozemsko by se ocitla kompletně pod hladinou. Španělsko a Francie by mohly uchovat své nejvyšší vrcholky.

Spojené státy a Kanada by také nebyly ideálním místem pro přežití. Většina Severní Ameriky by byla dnem oceánu. Kde by tedy mohli lidé najít bezpečné útočiště? Zkuste Afriku. Tento kontinent leží většinou území nad 600 metry nad mořem. Jeho poměrně velká část by tak zůstala suchá. Jestli chcete mít ještě větší šance, odeberte se do Chile nebo Afghánistánu. Tyto země leží v nejvyšších polohách světa, takže by utrpěly nejméně.

Enormní boj o přežití

Nejlepší volbou by však byla Čína, která by se stala největším a nejmocnějším národem planety. Miliardy lidí by zemřely při zaplavení pobřežních měst i zemí. I kdyby se několik přeživších dostalo někam výš, katastrofa by tam neskončila. Většina zemědělské půdy planety by totiž byla zničena – buď potopena, nebo znehodnocena slanou vodou. Zbývaly by horské vrcholy a málo stromů na to cokoli postavit nebo rozdělat oheň.

Změnila by se celá soustava oceánských proudů, teplota by výrazně poklesla, možná i spustila malou dobu ledovou. Nebylo by prakticky nic k jídlu a pomřely by i mořské ryby. Jsou totiž zvyklé na vyšší koncentraci soli. Ta slaná by navíc znehodnotila i dosavadní zásoby pitné. Snězte talíř vtipné kaše, protože potřebujete najít nějaký způsob, jak si obstarat základní potřeby. Modrá planeta je skutečně modrá, ale pro náš druh v případě takové katastrofy jen těžko obyvatelná.

Do které ze zmíněných oblastí byste se dokázali dostat?

Zdroj: Science

Článek Jedním z efektů globálního oteplování je vzestup mořské hladiny. Jak by to vypadalo, kdyby se zvedla o 500 metrů? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čím novější, tím více záznamů máme

Díky historickým záznamům mohou badatelé odhadnout, kolik životů vyhaslo během našeho letopočtu. Tento přehled postupuje od nejmenších po největší. Dne 11. října roku 1138 se začala třást půda pod syrským městem Aleppo. Město stojí na hranici arabské a africké tektonické desky, ovšem tento případ zemětřesení byl zvlášť silný. Ztráty jsou odhadovány na 230 000 životů, údaje však pochází z 15. století a mohly se míchat s jinými.

V 3.42 ráno 28. července roku 1976 bylo dle zprávy USGS čínské město Tchang-šan srovnáno se zemí zemětřesením o síle 7.8 stupně. Jde o průmyslové město s populací v době katastrofy asi 1 milion lidí, oficiální údaje hovoří o 240 000 mrtvých. Podle některých expertů je číslo masivně podhodnoceno a realita je 700 000 obětí. Zkolabovalo 85 % všech budov a otřesy byly cítit až v Pekingu vzdáleném 180 km. Obnova trvala několik let.

Případy zemětřesení rozhodně nekončí

Jako u všech dávných katastrof je přesné stanovení počtu zemřelých v Antiochii problematické. Soudobý kronikář John Malalas psal o 250 000 obětech, když otřesy zasáhly v květnu roku 526 Byzanc. Katastrofu vykládal jako boží hněv a zmiňuje, jak oheň ničil všechno, co nezvládlo zemětřesení. Podle studie v The Medieval History Journal z roku 2007 byl počet obětí mnohem vyšší, protože v Byzanci bylo mnoho turistů při svátku vzkříšení Ježíše Krista.

„Zemětřesení v Haiyuanu bylo největší v Číně za celé 20. století, a to jak co do velikosti, tak i intenzity,“ uvedl geolog Deng Qidong z čínské Akademie věd během semináře v roce 2010. Otřesy udeřily 16. prosince 1920 a podle zpráv šlo o stupeň 7,8. Dnes však Čína uvádí velikost 8,5 a i v počtech obětí jsou nesrovnalosti. USGS uvádí 200 000 obětí, studie čínských seismologů z roku 2010 navyšuje toto číslo až na 273 400.

Když udeří větry a země

Cyklón Coringa udeřil na přístav Coringa v Bengálském zálivu 25. listopadu 1839. Podle NOAA byl vytvořen bouřný sloupec vysoký 12 metrů. Kategorie a síla hurikánu nejsou známy, což je případ mnoha bouří před 20. stoletím. Bylo zničeno asi 20 000 lodí a zahynulo přibližně 300 000 lidí. V podobném gardu se odehrál i tajfun v Haiphongu v roce 1881, konkrétně 8. října. Obecně se má za to, že mu padlo za oběť asi 300 000 lidí.

V lednu 2010 udeřilo zemětřesení o síle 7,0 stupňů na Haiti a zařadilo se jako třetí nejsilnější v historii vůbec. Jde o jednu z nejchudších zemí na západní polokouli, ovlivněny byly životy 3 milionů lidí. V lednu 2011 úřady zveřejnily celkový počet 316 000 obětí. Studie z Medicine, Conflict and Survival uvádí něco kolem 160 000 mrtvých, zatímco odhady USGS mluví „jen“ o 100 000. I v moderní době je počítání obětí často problematické.

Žlutá řeka a Jang-c’-ťiang

Žlutá řeka se kolem roku 1880 nacházela nad většinou okolního území, což mělo na svědomí množství hrází, které ji měly udržet na cestě zemědělskou půdou centrální Číny. Hráze byly ale zaneseny a nakonec řeku ještě zvedly. Když v září 1887 udeřily těžké lijáky, tok zaplavil víc jak 12 949 kilometrů čtverečních, aspoň podle Encyclopedia of Disasters. V důsledku těchto povodní zahynulo 900 000 až 2 miliony lidí.

Výrazné srážky v centrální Číně v srpnu 1931 spustily nejničivější katastrofu v historii. V zimě 1930 došlo k mnoha sněhovým bouřím, jarní tání zvedlo hladiny a země velmi nasákla. Do toho přišly deště a cyklóny. Podle knihy The Nature of Disasters in China zaplavila voda skoro 180 000 čtverečních kilometrů a řeka Jang-c’-ťiang vypadala jako obrovské jezero či oceán. Podle NOAA přišlo o život až 3,7 milionu lidí.

Kterou největší nepřízeň živlů jste v životě zažili?

Zdroj: Science

Článek Když se planeta mstí: Které přírodní katastrofy měly na svědomí nejvíce lidských životů? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pohled krásný i děsivý

Obrovské sítě v Austrálii mají na svědomí miliony pavouků, kteří používají stejnou taktiku. Ti, kteří normálně žijí čistě na zemi, potřebují mít teď možnost dostat se co nejrychleji co nejvýše nad zem. Jejich vlákna se zachytí na vegetaci a oni tak mohou snadno utéct před nebezpečím. Místní radní Carolyn Crossley uvedla, že se byla podívat na místní jezero, aby zkontrolovala škody po záplavách. Obrovské pavučiny jí naprosto vyrazily dech.

Carolyn sice tento fenomén viděla už dříve, jenže nikdy ne v takovém rozsahu. „Je to současně děsivé a neuvěřitelně krásné. Pavučinami bylo pokryté všechno, všechny stromy i ploty. V té době zrovna zapadalo slunce a světlo pronikalo všemi těmi závoji napříč celou krajinou.“ Dokonce to celé vypadalo jako jedna jediná síť, která se jen hemží pavouky. Je to jako propojená instalace nějakého uměleckého počinu, a ne výtvor těchto drobných tvorečků.

Dočasnost celého úkazu

Amanda Treager, která v oblasti také žije, uvedla, že si nejdříve myslela, že jde o bezpečnostní sítě kolem silnic. Nikdy totiž neviděla – stejně jako Carolyn – že by se tento jev vyskytl v takovém měřítku. A bylo to naprosto ohromující. Jemné pavučiny obepínající všechno v okolí nejspíš zmizí během jednoho týdne. Místní obyvatelé ale uvádí, že bylo velmi příjemné je vidět právě po příšerném počasí, které zažili během předchozích dnů.

Prudký déšť a silné poryvy větru bičovaly rozsáhlé oblasti Victorie a způsobily bleskové povodně. Voda poškodila množství majetku a dva lidé byli nalezeni mrtví ve svých autech. Úřady popsaly proběhlou bouři jako obrovskou regionální katastrofu, stovky domácností zůstaly několik dní bez proudu. Umělecké dílo milionů pavouků se tak pro místní stalo příjemným zpestřením, které je na chvíli pozvedlo na duchu a přivedlo na jiné myšlenky.

Zdroj: BBC

Článek Zhmotněná noční můra, celá krajina je obsypána pavučinami. Pokud nemáte pavouky v oblibě, tomuto místu se vyhněte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.