Jedním z efektů globálního oteplování je vzestup mořské hladiny. Jak by to vypadalo, kdyby se zvedla o 500 metrů?

Chaos ovládá ulice a zprávy se šíří jako oheň v divočině. Hladina moří po celém světě náhle stoupla o 500 metrů a k vašemu domovu právě míří obrovské a ničivé vlny.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Kde byste se mohli schovat, abyste takovou katastrofu přežili? Bylo by vaše město kompletně zničeno? A co by bylo potřeba ke spuštění katastrofy takto epických rozměrů? Data o stoupajících hladinách světových vodstev neustále zaplavují internet. Globální oteplování stále více taví ledové kry i celé ledovce. A během posledních 100 let se vodní hladiny celé planety zvedly o 24 centimetrů. Na vzestup o 500 metrů by toho bylo ale potřeba víc.

Na jaké potopení stačí veškerý led?

Zvýšení hladiny o 500 metrů v jeden moment by vyžadovalo mnohem víc, než roztání veškerého ledu, který tu ještě máme. Což ovšem vede k další velké otázce, tedy – kolik ledu by bylo potřeba k potopení celé Země? Ujasněme si ovšem jednu věc: naše planeta má ledu docela dost. Ale i kdyby roztál všechen najednou, zvedlo by to hladiny moří a oceánů „jen“ o 70 centimetrů. To by poslalo ihned pod vodu veškerá města na pobřeží, nemluvě o lidech.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Tři miliardy lidí by tak musely okamžitě opustit svoje domovy a zamířit někam do vyšších poloh. To by ale byla jen mokrá procházka v porovnání s následky toho, kdyby naše planeta měla 7krát víc ledu. A všechen by roztál najednou. Teď si představme ohromný půlkilometrový vzestup, u kterého by bylo označení jako „devastující“ hrubé podcenění. Stačilo by tohle na potopení veškeré pevniny planety? Naštěstí tomu tak není.

Jak potopit celou Austrálii

Průměrná nadmořská výška terénu Země je asi 840 metrů, takže by pořád zbývalo nějaké území, kam se lidé mohou přesunout. Tedy za podmínky, že vynecháte Austrálii, ta by totiž byla skoro 200 metrů pod vodou. Evropa by čelila podobnému osudu, neboť hodně jejích míst se nachází pod hranicí 500 metrů nad mořem. Země jako Dánsko nebo Nizozemsko by se ocitla kompletně pod hladinou. Španělsko a Francie by mohly uchovat své nejvyšší vrcholky.

Spojené státy a Kanada by také nebyly ideálním místem pro přežití. Většina Severní Ameriky by byla dnem oceánu. Kde by tedy mohli lidé najít bezpečné útočiště? Zkuste Afriku. Tento kontinent leží většinou území nad 600 metry nad mořem. Jeho poměrně velká část by tak zůstala suchá. Jestli chcete mít ještě větší šance, odeberte se do Chile nebo Afghánistánu. Tyto země leží v nejvyšších polohách světa, takže by utrpěly nejméně.

Enormní boj o přežití

Nejlepší volbou by však byla Čína, která by se stala největším a nejmocnějším národem planety. Miliardy lidí by zemřely při zaplavení pobřežních měst i zemí. I kdyby se několik přeživších dostalo někam výš, katastrofa by tam neskončila. Většina zemědělské půdy planety by totiž byla zničena – buď potopena, nebo znehodnocena slanou vodou. Zbývaly by horské vrcholy a málo stromů na to cokoli postavit nebo rozdělat oheň.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Změnila by se celá soustava oceánských proudů, teplota by výrazně poklesla, možná i spustila malou dobu ledovou. Nebylo by prakticky nic k jídlu a pomřely by i mořské ryby. Jsou totiž zvyklé na vyšší koncentraci soli. Ta slaná by navíc znehodnotila i dosavadní zásoby pitné. Snězte talíř vtipné kaše, protože potřebujete najít nějaký způsob, jak si obstarat základní potřeby. Modrá planeta je skutečně modrá, ale pro náš druh v případě takové katastrofy jen těžko obyvatelná.

Do které ze zmíněných oblastí byste se dokázali dostat?

Zdroj: Science