Porozumění mechanismu vzniku

Jde skutečně o titěrné usazeniny, pouhé stovky atomů těchto materiálů. Jejich jedinečnost spočívá v tom, že jde o čerstvé materiály vzniklé explozí hvězd. Za což jsou vědci ohromně vděční, jelikož právě usazeniny tohoto typu jim mohou výrazně pomoci porozumět vesmírným procesům. V první řadě tomu, jakým způsobem vznikají prvky těžší než železo, jako třeba zlato, platina, uran a plutonium. Tohle jsou prvky, které jsou pro astrofyziky stále záhadou.

Vědecké týmy totiž dosud přesně neví, kde a jak tyto prvky v galaxiích vznikají a jak se liší jejich produkce na různých místech vesmíru. Odhalení těchto mechanismů by pokrylo zbytek periodické soustavy prvků. Například vodík a helium vznikly při Velkém třesku, uhlík a kyslík vznikají v jádrech hvězd. To je taky důvod oblíbené věty astronoma Carla Sagana, který velmi rád prohlašoval, že „jsme tvořeni hvězdným prachem“.

Intenzita výrobních podmínek

Astronomové jsou přesvědčeni, že ty nejtěžší kovy musí vznikat v prostředí mnohem intenzivnějším, než jsou běžné hvězdy. A jednou z možností je právě smrt velké hvězdy, tedy proces známý jako supernova. Gigantický výbuch by nepochybně všechny tyto částice vyslal do všech směrů, takže by doslova pršely na ostatní tělesa včetně naší planety. Supernova ovšem vytváří soubory prvků s různou stabilitou, tedy i radioaktivní.

Takové částice jsou nestabilní a vydrží tedy „jen“ několik milionů let. Jejich život by trval právě tak dlouho, aby se z explodující hvězdy dostaly na Zem, kde je lze takto objevit. A rozhodně nebudou zaměněny se stabilními prvky. Ty jsou všude kolem nás od doby vzniku Země, tedy celé miliardy let, nikoli pouhé miliony. Podmořský vzorek obsahoval také jasně odlišitelné plutonium 244, které se přirozeně nikde na Zemi nevyskytuje.

Zdroj: NPR

Článek Na dně oceánu bylo nalezeno čerstvě vzniklé plutonium mimozemského původu. Odkud se k nám dostalo? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.