Při klasickém způsobu početí

„Náš rozbor ukazuje zcela poprvé, že vakcína proti covidu-19 aplikovaná u některého z partnerů nesouvisí s plodností celého páru, který se snaží počít pohlavním stykem. Doba potřeba k otěhotnění byla velmi podobná bez ohledu na očkovací status.“ Výzkum byl proveden na základě dat z průzkumu plodnosti, očkování proti covidu-19 a prodělání nemoci. Konkrétním průzkumem byla na škole vytvořená Pregnancy Study Online (PRESTO).

Zúčastnilo se 2 126 žen z Kanady a Spojených států, které poskytly informace o svých zdravotních stránkách a životním stylu. Další složkou byly také vlastnosti a další data týkající se jejich partnerů. Data byla sbírána od prosince roku 2020 do září 2021. Účastnice byly v rámci studie nadále sledovány až do listopadu 2021. Plodnost těch žen, které měly aspoň jednu dávku vakcíny, nebyla nijak odlišná od účastnic zcela neočkovaných. To samé u mužů.

Jeden z důvodů vyvrácen

Očkování proti covidu-19 tak na plodnost ani jednoho z pohlaví žádný vliv nemá. Nicméně i když vakcína toto neovlivňuje, samotná nákaza koronavirem bohužel ano. Tým vědců zjistil nižší plodnost u mužů, kteří byli během předchozích dvou měsíců pozitivně testováni na covid-19. Tento závěr se shoduje s dalšími studiemi, které se soustředily na to, jak může covid-19 ovlivnit mužský penis a varlata. Souvislost tu tedy bohužel existuje.

„Tato data opět poskytují důkazy, že vakcína proti covidu-19 nesnižuje ani jednomu z partnerů šanci na početí,“ konstatuje doktorka Lauren Wise, profesorka epidemiologie na BUSPH. „Struktura studie, velký vzorek populace a geografická heterogenita jsou jejími silnými stránkami. Stejně tak jsme byli schopni kontrolovat mnoho proměnných, jako například věk, socioekonomický status, zdravotní stav, zaměstnání nebo stres.“

Jakých dlouhodobých dopadů jste si po prodělání covidu-19 všimli?

Zdroj: IFLScience

Článek Vakcína proti covidu-19 nemá vliv na plodnost člověka. Samotné onemocnění ho mít ovšem může, hlavně u mužů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Otázka evoluční strategie

Že to tak u starších žen funguje, je známo už dlouho. Jenže byla záhadou evoluční strategie skrývající se za tímto projevem. Podle vědců je teď zřejmé, že jak ženy stárnou, mají větší sklon ovulovat dvojitě. Během jednoho měsíce jsou pak uvolněna dvě vajíčka, což zvyšuje pravděpodobnost, že aspoň jedno bude oplodněno a donošeno. Pro stanovení přesnějších pravděpodobností vyzkoušel mezinárodní tým badatelů simulaci několika scénářů.

Použili dostupnost šancí na přežití plodu v různých fázích těhotenství jak pro dvojčata, tak pro jednotlivé děti od žen, které počaly přirozenou cestou. Tato mapa byla následně porovnána s očekávanou šancí na dokončené těhotenství v závislosti na věku ženy a pravděpodobnosti dvojité ovulace. Paradox byl vyřešen poukázáním na skutečnost, že zrod dvojčat a samotných dětí není konkurenční strategií. Dvojvaječná dvojčata jsou adaptací na podmínky.

Větší příkon s postupujícím věkem matky

S přibývajícím věkem matky přepíná tělo postupně více a více na režim dvojité ovulace, což podporuje úspěch reprodukce. Jde o evoluční adaptaci na podmínky, která reaguje na klesající plodnost a není jednostranná. Míra dvojovulace se v závislosti na věku zvyšuje i snižuje a je pozorovatelná napříč celou lidskou populací. Projev s přibývajícím věkem může vysvětlit až 90 % výskytu dvojčat. S ním také ovšem přichází vyšší riziko potratu.

Frekvence dvojité ovulace se vyvinula proto, aby ženy dokázaly biologickým mechanismem udržovat vlastní plodnost. Práce naznačuje, že pravděpodobnost vypuštění dvou vajíček se zvyšuje jako evoluční odpověď na úpadek životaschopnosti plodu, který s věkem matky přirozeně přichází. Tato práce přispívá k hlubšímu porozumění širším souvislostem růstu populace v době, kdy stále více rodin odkládá plození potomků.

Chtěli jste v rodině dvojčata nebo jedno dítě?

Zdroj: IFLScience

Článek Díky „evoluční pojistce“ mají starší ženy větší naději na dvojčata, přišli odborníci s revoluční teorií. Jak je to vůbec možné? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Radikálně nižší množství

Kromě toho účastníci studie s vážným průběhem covidu, tedy ti, kteří byli přijati na jednotkách intenzivní péče, měli větší šanci na azoospermii po zotavení z infekce, ve srovnání s těmi, kteří prošli mírnějším průběhem nemoci. Nicméně výzkumníci zdůrazňují, že studie nedokazuje, že by koronavirus poškozoval sperma. Neví totiž, jaké byly počty spermií těchto mužů před jejich infekčním stavem, tudíž není možné stanovit, zda vůbec nastal pokles.

Všichni muži, u nichž byla zjištěna absence spermií, předtím zplodili děti, takže měli v minulosti aspoň nějaké aktivní spermie. Kromě toho není vyloučeno, že konkrétní medikamenty užívané během nákazy covidem-19 mohly mít také dopad na množství spermií – antivirotika, antibiotika nebo kortikosteroidy. Stejně tak mohla mít efekt předchozí nemocnost, ke které se covid jen přidal. Čím více nemocí, tím logicky větší dopad na tělesnou kondici.

Nemusí to souviset přímo s covidem

Vědci se shodují v tom, že tento fenomén nemusí být nutně spojený přímo s nemocí covid-19. Je větší pravděpodobnost, že za nízký počet spermií mohou předchozí choroby či intenzivní péče během infekce koronavirem. Dotyční musí být sledováni minimálně po dobu 90ti dnů od zotavení z infekce kvůli zjištění, zda tento fenomén trvá delší dobu, protože spermiím trvá několik měsíců, než plně dospějí.

Existuje ovšem důvod pro domněnku, že covid může ovlivnit produkci spermií. Buňky ve varlatech mají totiž vysoký podíl ACE2 receptoru, který koronaviru dovoluje do buněk vstoupit. Nicméně jen několik studií se věnovalo právě jeho výskytu ve spermatu od mužů, kteří byli na virus pozitivně testováni. Někde byl koronavirus nalezen, ale ne u všech takových pacientů, ať už během infekce nebo rekonvalescence.

Zdroj: Livescience

Článek Nepříjemná vzpomínka na covid-19 u mužů. Onemocnění může mít vliv na potenci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.