Genetická mutace modrých očí

V případě modrých očí stroma ani přední epitel díky genetické mutaci neobsahují žádný barevný pigment (melanin), a proto dobře propouští světlo. Kdykoli tyto vrstvy trefí bílé světlo, rozpadne se na jednotlivé vlnové délky. A protože modrá má vlnovou délku kratší, je roztříštěna víc než ostatní barvy. Proto se odráží mnohem snadněji a je tak i viditelnější. To je taky důvod, proč za různých světelných podmínek vypadají modré oči jasnější a jaksi živější – jejich barva závisí na osvětlení.

U šedých očí platí podobný fenomén jako u modrých, jediný rozdíl je, že obsahují více kolagenu. Vrstva buněk je tak méně průsvitná a modré odstíny neprojdou. Stroma v hnědých očích obsahuje značné množství melaninu, černo-hnědého pigmentu. Z toho vychází, že hnědá barva je způsobena prostým odrazem světla. Tyndallův jev se vyskytuje také u zelených očí, ale stroma tu obsahuje méně melaninu, takže kombinací modré a hnědé vznikne barva zelená.

Krásná modrá obloha za jasného dne

Když se za hezkého počasí podíváte na nebe, jeví se taky jako modré právě díky rozptylu světla, nikoli přítomnosti modrého barviva. Tento jev se jmenuje Rayleighův rozptyl a světlo se při něm rozptyluje na molekulách plynu i na dalších částicích. Ty musí být ale menší než vlnová délka světla. Pokud jde o modré oko, je to to, čemu vědci říkají strukturální zabarvení, které je opakem pigmentace. Barvu poskytuje světlo, nikoli obsažené barvivo.

Stejný princip zabarvení se v případě modré barvy objevuje v přírodě poměrně často. Například podivné modré záblesky, které občas spatříte na slanině. Ano, je to stejný princip jako u modrých očí. Stejně tak mnoho takto barevných ptáků nemá v peří žádnou pigmentaci, pouze nanostruktury uvnitř pírek zmíněným způsobem rozkládají světlo. Tento trik si také vytvořily některé druhy lesních bobulí a dalších plodin.

Kterou barvu máte v přírodě nejraději?

Zdroj: IFLScience

Článek Modré oči neobsahují žádný modrý pigment. Tak proč jsou modré? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákoutí chytání bronzu

Když sluneční světlo dopadne na naši kůži, dojde také k ničení melaninu, jenže na rozdíl od vlasů je kůže živou tkání. A právě proto se může slunci bránit. Právě tato obrana zahrnuje tvorbu dalšího melaninu, díky čemuž naše kůže postupně tmavne. Pokožka obsahuje buňky, které vytváří dva typy melaninu – eumelanin a feomelanin. První má barvu hnědou až černou, ten druhý zase mezi žlutou až červenou.

Podíly těchto dvou pigmentů určují výslednou barvu naší kůže i vlasů. Nabízí se pak otázka, na co je nám vlastně takové zabarvení. Právě melanin totiž chrání naše vlasy i kůži před velmi nebezpečným ultrafialovým světlem, tedy radiací pocházející ze Slunce. Toto světlo poškozuje naši DNA a může přivodit i vznik rakoviny. Právě to je důvod, proč na slunci naše kůže postupně tmavne – aby nás chránila před radiací.

Postupné tmavnutí kůže

Kůže tmavne ve dvou postupných krocích. Při kontaktu se světlem nejdříve dojde k okamžitému ztmavnutí, které je přímou odezvou. K tomu dochází při vystavení ultrafialové radiaci typu B a děje se to v rámci minut až dní. Většinou je to však vidět u lidí s tmavší pletí, nikoli světlou. Druhé tmavnutí je o dost pomalejší, říká se mu také „oddálené opálení“. Nastává při vystavení kůže radiaci typu A, odborně jde o melanogenesi.

To jednoduše znamená, že buňky se světlu brání produkcí většího množství pigmentu. Vznikají také další buňky tvořící tmavší barvivo. Postupně je tak vytvářen stále tmavší pigment, čím déle je lidská kůže slunečnímu světlu vystavována. Zvláštní je, že produkci barviva nezpůsobuje přímo slunce, tělo tak reaguje na ničení buněk skrze sluneční svit. Proces přestane nevyhnutelně v zimě, kdy se všichni vrátíme ke světlejší kůži, protože tělo už nemá na co reagovat.

Zdroj: TheTechInteractive

Článek Proč nám na slunci tmavne kůže, ale vlasy naopak světlají? Vysvětlení je zajímavější, než se může zdát se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jedná se o zcela náhodný objev

Jeden z obchodů například nabízel 40 mililitrů této barvy za skoro 5 000 Kč. Pro představu: takový objem je srovnatelný s běžným „velkým panákem“. Podle dostupných informací by měl nový pigment inspirovat také produkci ostatních barev, a například Crayola, známý americký výrobce uměleckých potřeb, se chystá nahradit svou „pampeliškově“ žlutou jiným odstínem. Podobně jako mnoho dalších objevů, i k tomuto došlo náhodou.

Původním cílem týmu z Oregonské státní univerzity byly materiály pro využití v elektronice. Postgraduální student Andrew Smith se snažil vytvořit vysoce efektivní materiál ohříváním oxidu manganu na asi 1 200 stupňů Celsia, když si všiml, že se v peci objevila neuvěřitelně modrá látka. Šlo tak skutečně o náhodu, protože s původním záměrem neměl tento materiál vůbec nic společného, ačkoli školu i vědecký tým nepochybně také proslaví.

Podle základních komponent

Pigment se jmenuje YInMn Blue podle svých hlavních chemických složek – yttria, india a manganu. Pokud nemáte hlubší znalosti chemie, možná vás zajímá, kvůli čemu vlastně všechen ten povyk. Vypadá to totiž, že si umělecký svět tento pigment okamžitě zamiloval díky jasné a živé barvě. Navíc je YInMn Blue také velmi stabilní sloučenina, která nijak nereaguje ani při silném teple, smíchaná s vodou nebo kyselinou.

Vzato kolem a kolem se jedná o ideální materiál, protože mnoho dalších anorganických modrých sloučenin má svoje problémy. Kobaltová modrá je například karcinogenní, a pařížská modř může zase uvolňovat kyanidy. Ale YInMn zatím vypadá poměrně bezpečně a také šetrně k životnímu prostředí. Příběh tím ovšem nekončí, protože stejný tým úspěšně vytvořil i žlutou, oranžovou, zelenou a fialovou.

Zdroj: IFL Science

Článek Zcela náhodný objev: vědci našli po dvou staletích nový, modrý, pigment. A hned putuje na plátna umělců se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.