Proč je projektilový mravenec noční můrou celého pralesa?

Plně vzrostlý mravenec měří podle ThoughtCo. cca 3 cm. Jako mnoho dalších druhů hmyzu se živí nektarem a různými housenkami. Je aktivní ve tmě a žije poměrně krátkou dobu, kdy jen několik jedinců dosáhne stáří 90 dní. Na první pohled tedy nevypadá nijak děsivě. Jenže pro jeho hrozivé jméno je důvod. Jeho bodnutí se řadí mezi opravdu nezapomenutelné zážitky.

Podle Culture Trip prohlásil kdysi entomolog Dr. Justin Schmidt, že jeho žihadlo je „čistá, intenzivní a oslnivá bolest. Jako jít po žhavém uhlí s obrovským hřebíkem v patě.“ Naštěstí dosud neexistuje případ úmrtí na toto bodnutí. A další dobrá zpráva je, že bolest přirozeně odejde během 24 hodin – proto jeho druhá přezdívka. Mravenec také nebodá, dokud není přímo napaden nebo jinak vyprovokován. Když to ale udělá, existuje pro oběť jen bolest.

Lékařské využití mravenčího jedu

Že jsou nejrůznější jedy využitelné v medicíně, není nic překvapivého. Nakonec oblíbený botox pochází z toxinu botulinu a jed projektilového mravence není výjimkou. Ve studii uveřejněné v roce 2001 v Protein Spotlight upozornila Vivienne Baillie Gerritsen na skutečnost, že jed tohoto mravence byl domorodci v Amazonii používán po celá staletí. Konkrétně jako léčebný prostředek na revmatismus. Další svědectví přinesl VICE.

V roce 1968 pracoval v bolivijské Amazonii Němec jménem Gunter Holzmann. Pomocí tohoto zázraku se zbavil projevů artritidy. Mravenčí jed má obecně značnou historii využití ve východní medicíně, hlavně díky údajným protizánětlivým účinkům. VICE také podotýká, že konkrétní druhy mravenců byly v Indii využívány pro zlepšení zraku, v Maroku pro úlevu od únavy a v Austrálii na léčbu bolestí hlavy. Každý druh má zřejmě to své.

Přechodový rituál bojovníků kmene Sateré-Mawé

Domorodá skupina Amazoňanů žije na místě dnešní Brazílie. Nejsou známí jen pro pěstování guarany, ale také jako uživatelé mravenčího jedu během obřadů. Jde o iniciaci, při které se chlapci stávají muži. Podle Smithsoninanu noří zvířata nejdříve do přírodního sedativa a mravenci jsou následně zapleteni do rukavic z listí. Ty jsou navlečeny na ruce chlapcům ve věku 12 let, přičemž žihadla míří dovnitř. Následující děj je celkem očekávatelný.

Mravenec se probere a dalších 10 minut bodá do nebohého nositele rukavice. Následují svalové křeče, dezorientace a halucinace. Mladí bojovníci ale tímto procesem neprochází jen jednou. Teprve po 20. rituálu tohoto druhu jsou považováni za dospělé. Pokud ovšem nepatříte ke kmenu Sateré-Mawé, vyhněte se těmto mravencům za každou cenu. Ano, bolest přejde za 24 hodin, ale bude to téměř určitě nejhorší den vašeho života.

Jaké nejbolestivější zranění od hmyzu jste zažili?

Zdroj: ScienceNews

Článek „Projektilový“ mravenec vám zajistí nejhorších 24 hodin v životě. Jeho kousnutí je to nejbolestivější na planetě, ale zároveň prý léčí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mravenčí práce na pěstování hub

Podle studie z roku 2017 provedené Smithsonovským institutem pěstovali mravenci v Jižní Americe různé druhy hub už před 60 miliony let. Podle genetických dat různých druhů se odlišnost farmářské linie mravenců objevila asi před 30 miliony let. Jde o důsledek přesunutí některých druhů do suššího klimatu. Mravenčí farmaření zahrnuje dva typy, vyšší a nižší. Ten nižší se většinou vyskytuje ve vlhkých deštných pralesích.

Tady se spory hub dovedou vymanit z mravenčích kolonií a vrátit zpátky do divočiny. Mravenci občas hromadí divoké houby a nosí si je zpátky do hnízda. Genetické spektrum pěstovaných a divokých hub se tak mixuje. V důsledku tak mají „nižší“ mravenci menší vliv na genetiku a evoluci své úrody. V základu dovedou houby přežít i bez nich, což znamená menší závislost na těchto mravenčích populacích.

Ten druhý způsob farmaření

Ve vyšší formě nejsou ani mravenci a ani houby schopni přežít nezávisle na sobě. Před 30 miliony let se klima v Jižní Americe změnilo na chladné a suché. Mravenci se v návaznosti na to usídlili v krajině mimo les. Houby, které se vyvinuly v deštném pralese, už nemohly uniknout ani přežít v pouštích. Tato izolace způsobila jejich závislost na mravencích, kteří hrabou komůrky v podzemí a optimalizují vlhkost i proudění vzduchu.

Časem se houby, které nemohou přežít v suchém prostředí, v mravenčích „sklenících“ domestikují. Stejně jako mnoho plodin, které lidé modifikovali do té míry, že už nejsou schopny přežít v divočině vlastními schopnostmi. I některé druhy hub se změnily natolik, že přežijí jen v lidmi (nebo mravenci) udržovaném prostředí. Tento neúprosný vzájemný vztah plodiny a pěstitele má ovšem více vrstev, než je na první pohled patrné.

Ovlivnění plodiny i pěstitelů

Když se mravenci stali farmáři, ztratili svou schopnost vytvářet aminokyselinu arginin. Takže se stali závislými na houbách, které ji obsahovaly. Výměnou za to vyživují, zalévají a čistí tyto houby. To samozřejmě vyvolává otázku, kdo je vlastně pánem této situace. Ovládli mravenci houby a adaptovali si je podle záměru, nebo jsou sami ovládáni? Odpověď je, že ani jedno. Vyvinuli si prostě vzájemně prospěšný vztah, ze kterého těží obě strany.

Mravenci staví podzemní komory a celá bludiště, která jim dovolují houby přesně zásobovat. Zvyšují tím také jejich produkci, aniž by se snížila odolnost houby na vlivy vnějšího prostředí. Toto jejich podzemní zemědělství poskytuje veškerou potravu, kterou potřebují, v míře zcela srovnatelné s lidským hospodařením. Zabezpečují si tak stabilní příjem potravy, aniž by jakkoli narušovali životní prostředí, které je obklopuje.

Které aktivity zvířecích druhů považujete za nejpropracovanější?

Zdroj: LiveScience

Článek Mravenci tvoří udržitelné zemědělství. Od těchto malých hospodářů se má lidstvo stále co učit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Moskyti, krysy a kočky

Asijšti tygří moskyti se dostali do USA v polovině 80. Let mezi pneumatikami na lodích z Asie a poprvé se projevili v Houstonu, odkud se svižně rozšířili do 40ti států. Také obsadili části Evropy, Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie. Oni a jejich poddruhy jsou rizikem pro zdraví populace díky přenosu mnoha chorob. Od nich je jen krůček ke krysám, jejichž celosvětové rozšíření už trvá asi 3000 let, co lidé začali plout mezi světadíly.

Jakmile se krysy dostanou na nové území, přemůžou další malé savce, ale zraňují také ptáky a vodní druhy. Na ostrovech po celém světě mají na svědomí vyhubení mnoha lokálních druhů. Kdyby tohle bylo málo, likvidují také úrodu, majetek a přenáší nemoci. Kočky jsou doma v Evropě a na Středním východě, ovšem s naší pomocí se uvelebili na všech nezmrzlých územích světa. Jsou to perfektní predátoři a zabijí přibližně miliardu ptáků ročně.

Termiti a ohniví mravenci

Termiti pocházejí z Východní Asie a s obchodníky se rozšířili do celého světa, přičemž umí přežít kdekoli, kde je celulóza a vlhko. Obojí jim pomáhá postavit si velmi rychle kolonií a ovládnout nové území. Jejich chuť na dřevo dokáže zničit kdejakou stavbu od domů po mosty. Kromě toho, že dovedou likvidovat stromy a úrodu, mají dopad hlavně na infrastrukturu. Ohniví mravenčí se obvykle stanou mravenčí dominantou, kdekoli se ocitnou.

Jejich agresivní chování a silné útoky zahrnují bodání a kousání. Jsou doma v Jižní Americe a do USA dorazili ve 30. Letech na lodích, nejspíš při převozu lokálních zemin. Pak se rozšířili do Austrálie, na Nový Zéland, do Číny a do oblasti Karibiku. Jejich kolonie mají mnoho dopadů – požírají sazenice od citrusů po sóju, omezují obyvatelná území a jejich kousnutí jsou komplikací jak pro člověka, tak pro farmářská zvířata.

Zdroj: ScienceNews

Článek Nejnákladnější zvířecí druhy, které způsobující škody za miliardy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.