Přímá várka radiových vln

Signál je ovšem podle dostupných informací přímá várka radiových vln o frekvenci 980 MHz a byl zachycen v dubnu a květnu roku 2019 na Parkesově teleskopu v Austrálii. Tento přístroj je součástí 100milionového Naslouchače, projektu pátrání po radiových vlnách z technologických zdrojů nacházejících se mimo naši sluneční soustavu. Signál o frekvenci 980 MHz se objevil jen jednou a od té doby se neopakoval.

Ta frekvence je důležitou vlastností, protože podle vědeckých kruhů neodpovídá tato hladina satelitům a dalším zařízení vytvořených člověkem. Naslouchač zachytává neobvyklá vysílání prakticky neustále – mezi pozemskými zdroji, přirozenou aktivitou Slunce a v dalších oblastech je signálů skákajících sem a tam dost. Jenže tenhle signál podle všeho přišel přímo z oblasti Proxima Centauri, asi 4.2 světelných let od Země.

Další zvláštní skutečnosti

Co je ještě dráždivější je skutečnost, že se signál během pozorování lehce změnil, a to způsobem odpovídajícím pohybu planety během vysílání. Proxima Centauri zahrnuje jeden známý skalnatý svět o 17 % větší než Země a jednoho známého plynného obra. Nejmenovaný zdroj s přístupem k datům uvedl, že se jedná o prvního vážného kandidáta na mimozemskou komunikaci od „Wow! Signálu“. To je slavný signál zachycený roku 1977, který se také podobal techno signatuře.

Noviny ovšem poznamenaly, že i tento bude mít ovšem nejspíš prostší původ. Taková „prostota“ obvykle zahrnuje komety nebo vodíkové mraky, které by mohly vysvětlit i onen starý signál. Výzvou pátrání po mimozemské civilizaci je také to, že nikdo neví, jakou formou by takové světy mohly komunikovat, a nikdo nezná všechny přirozené zdroje vln ve vesmíru. Takže pokud dorazí něco sofistikovaného, je lákavé se rychle přiklonit k mimozemšťanům. Ani po zveřejnění se tak nedá očekávat skutečná odpověď na zdroj vysílání.

Článek Lovci mimozemšťanů zachytili záhadný signál přicházející z nejbližšího hvězdného systému se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Exoplanety – je to to správné místo k životu?

V posledních desetiletích se s výzkumem exoplanet roztrhl pytel. Jsou to planety, které obíhají v obyvatelné zóně u svého slunce. Je to dost daleko, aby energie jejich slunce nebyla příliš silná, a zároveň dost blízko, aby planeta nebyla zmrzlá. Současně není otáčení příliš rychlé, může tam tedy být život. Důležitou podmínkou je voda. V poslední době se vědcům podařilo takových planet objevit celou řadu, a některé z nich splňují tyto podmínky pro život ve velké míře. Správná poloha se pozná při dlouhodobém pozorování takové planety. Když při pozorování ztmavne, znamená to, že prochází přes svoje slunce a z rozdílu barev se nechá vyhodnotit, jaké podmínky na planetě panují.

Existují i jiné výzkumné metody

Na začátku byla otázka, zda existuje život i na jiných planetách, a zda nás mohou mimozemšťané pozorovat. V novém článku tedy vědci převrátili tento vzorec a položili si otázku: Které blízké hvězdy jsou správně seřazené tak, aby viděli tranzit Země před Sluncem? A jsou schopné formy života na těchto planetách detekovat známky nás? A odpověď je ano, pro blízké hvězdné soustavy. Pokud by se pozorovatelé z těchto hvězd zaměřili na Zemi, byli by schopni detekovat biosféru naší modré planety.

Jak daleko je doba, kdy se setkáme s mimozemšťany?

Podle dosavadních výzkumů vesmíru víme, že v dosahu našich dalekohledů existuje více než 4200 planet, které obíhají kolem 3185 Sluncí, a mohou splňovat podmínky exoplanety. Přibližně 1000 z nich splňuje opačnou podmínku, že ne my je, ale oni mohou pozorovat nás. Pokud ano, určitě mají technické prostředky, aby nás mohli zpozorovat, a pak se na Zemi dále zaměřit. Nejvíce vzdálená planeta je od nás 326 světelných let, ta nejbližší 26 světelných let. Pro nás jsou to vzdálenosti, které se současnými raketami neumíme překonat, ale co když mimozemšťané takové prostředky mají? V dalším výzkumu nám může pomoci dalekohled Jamese Webba, který má být do kosmu vypuštěný v průběhu tohoto desetiletí.

Článek Jsme ve vesmíru sami, nebo jsou obydlené i jiné planety? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.