Mrazák je pro maso zásadní pomocník

Když maso nespotřebujete hned, mrazák je nejlepší způsob, jak prodloužit jeho životnost. Při teplotě kolem −18 °C se výrazně zpomaluje množení bakterií a neubývá na kvalitě. Drůbeží maso nebo ryby zvládnou v mrazáku zhruba půl roku, zatímco hovězí a vepřové klidně až jeden rok. Důležité je však všechny kousky zamrazit co nejdříve po nákupu, ideálně ještě ten samý den. Čím čerstvější ho tam vložíte, tím lepší bude po rozmrazení.

Velkou chybou je nicméně ukládat do mrazáku velké kusy masa bez rozmyslu. Mnohem praktičtější je rozdělit ho na menší porce. Díky tomu nebudete muset rozmrazovat víc, než skutečně potřebujete. Rychlé zmrazení je poté klíčové – pokud má mrazák funkci rychlého zmrazení, určitě ji využijte. Pomalé mrznutí totiž poškozuje strukturu masa a po rozmrazení bývá sušší.

Jak poznat, že maso už patří do koše

Ani mrazák ale není zárukou věčnosti. Pokud maso po rozmrazení zapáchá, má nepřirozenou barvu nebo slizký povrch, raději ho vyhoďte. Tyto známky jasně ukazují, že už není bezpečné ke konzumaci. Je sice pravda, že některé změny, jako například lehké ztmavnutí, mohou být přirozené, ale pokud máte pochybnosti, vždy se vyplatí dbát na opatrnost.

Zásadní vliv na výdrž i chuť masa má rovněž to, jak ho zabalíte. Volně uložené kousky rychle vysychají a mohou nasát pachy z mrazáku. Ideální jsou proto pevné sáčky, potravinová fólie nebo vakuová balení, která omezují přístup vzduchu na minimum. Velmi praktické je také označování balíčků datem zmrazení. Díky tomu máte přehled a nestane se, že v mrazáku objevíte „záhadný balíček“, o jehož stáří nemáte tušení.

Článek Maso v mrazáku může zkazit víc než jen chuť. Jak poznat, kdy už ho radši vyhodit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nevyhnutelný úbytek váhy

Jedním z efektů, který by přinesla náhlá změna stravování z běžného způsobu na vegetariánský, by byl (téměř zaručený) úbytek váhy. Tým výzkumníků z Lékařské fakulty Univerzity George Washingtona ve Spojených státech amerických zhodnotil 15 studií, které se tímto fenoménem zabývaly, a po provedení vlastního výzkumu jejich výsledky potvrdil. Lidé, kteří se studií zúčastnili, v průměru zhubli 4,5 až 10 kilogramů.

Nedostatek potřebných živin

Náhlý přechod na bezmasou stravu by s sebou přinesl také akutní nedostatek živin. Lidé, kteří se rozhodli uchýlit se k vegetariánství, jsou často slabí, unavení a potýkají se s nedostatkem energie. Za vším stojí ztráta důležitého zdroje bílkovin a železa. Kromě železa přijdete i o klíčový zdroj vitamínu B12 a vitamínů A, B a D. Abyste je doplnili, pravděpodobně budete muset zařadit doplňky stravy, nebo si bedlivě hlídat jídelníček. Bílkoviny a vitamín B12 doplníte konzumací ořechů, luštěnin, fazolí, čočky či sóji. Na železo je bohatý například špenát či obiloviny.

Nižší riziko některých onemocnění

Provedené výzkumy naznačují, že vegetariáni a vegani mají nižší riziko výskytu některých chorob, kterými jsou kupříkladu cukrovka, různé druhy zánětů, zácpa a střevní potíže nebo srdeční onemocnění. Vegetariánská, na vlákninu bohatá strava posiluje zdraví střev a podporuje růst prospěšných bakterií. Často také neobsahuje nasycené tuky, které vedou k chronickým zánětům. Nechcete-li se konzumace masa vzdát, volte libové, bílé maso a vyhněte se jehněčímu, vepřovému a hovězímu.

Vliv (ne)konzumace masa na klima

Jedním z důležitých argumentů ve „sporu o maso“ je i vliv jeho konzumace na životní prostředí. Odpůrci masa poukazují na vysoké emise skleníkových plynů, které nepříznivě ovlivňují klimatickou změnu, na vyšší spotřebu vody a na nezanedbatelné nároky na půdu, která je nutná pro chov zvířat. Zastánci konzumace masa zase podotýkají, že rostlinné potravy jednotlivec potřebuje mnohonásobně více než živočišné.

V případě, že by se z většiny lidí stali vegetariáni, by sice došlo ke snížení emisí CO₂, ale zároveň by bylo nutné vyčlenit rozsáhlé plochy pro pěstování plodin, které by uspokojily poptávku. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních plodin, které vegetariáni a vegani konzumují, je sója, by byly v takovém případě silně ohrožené tropické deštné lesy a lesy v subtropických oblastech, jejichž kácení je již dnes palčivým problémem.

Jak často konzumujete maso a výrobky z něj?

Zdroj: WebMD

Článek „Spor o maso“ stále nemá vítěze. Když ho přestanete jíst, na vaše zdraví to bude mít značný dopad – pozitivní i negativní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co je to ten myoglobin?

Jde o protein, který na sebe váže železo a kyslík a nachází se v srdečních a kosterních svalech většiny obratlovců. A vlastně skoro všech savců, když už je o tom řeč. To zahrnuje krávy, prasata i ovce, tedy druhy, jejichž maso patří na světě k nejkonzumovanějším. Když je maso zmrazeno, voda uvnitř se změní na krystalky. Je přitom třeba mít na paměti, že maso obsahuje vodu ze 76 %. Jak se mění skupenství vody, dochází k narušení struktury svalu.

Vznikající ledové krystalky totiž naříznou svalové buňky masa. Je to něco, jako kdybyste měli v kapse vystřelovací nůž a ten se vám najednou prudce otevřel. Když tyto krystalky později vlivem tepla opět roztají, voda maso normálně opustí – jen s sebou ponese taky nějaký myoglobin, který se s ní předtím smísil. Nejde tedy rozhodně o nic závadného a není třeba považovat maso za nějak závadné, pokud narazíte právě na tuto tekutinu.

Když to není krev, proč ta červená barva?

Protože na sebe myoglobin váže kyslík a železo, má právě onu červenou barvu, kterou máme tak tradičně a od počátku věků spojenou právě s krví. Tento mechanismus také vysvětluje, proč se steaky na pánvi smrsknou. Jejich proteiny totiž ztratí schopnost vázat na sebe vodu a z masa jí vyteče mnohem víc. Správně se má steak ostatně dělat krátce po obou stranách, aby se zatáhl a pustil této vody ven co nejméně, takže uvnitř zůstane hezky šťavnatý.

Jediný případ, kdy z masa může opravdu vytéct trochu krve, je při jeho porcování přímo na farmách. Ovšem jatečně upravená těla vykrvácí po samotné porážce, kdy je vypuštěna valná většina životodárné tekutiny. Maso nakoupené z velkého skladu je obvykle skladováno tak, aby se předešlo jakékoli škodě na produktu při dalším transportu. Právě proto mají vaničky dole ubrousek nebo podobnou vrstvu, která vodu s myoglobinem snadno nasákne.

Potkala vás s touto vodou nějaká nehoda nebo zajímavá příhoda?

Zdroj: IFLScience

Článek Říkáte si, co za červenou tekutinu se nachází v každém balení masa? Krev to není. Co to tedy je a odkud se bere? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.