O skrytém mauzoleu poblíž Luolyangu věděli vědci řadu let díky historickým pramenům. Pravost Zhiovy hrobky ale nepotvrdily. Při vykopávkách nyní našli pečetě se jménem Zhiova následovníka Liu Honga. Tyto pečetě společně s historickými prameny dokazují možnou pravost Zhiovy hrobky.

Tvrdá vláda čínského císaře

Liu Zhi, zvaný také jako Císař Huan, vládl Číně v letech 146 – 168 našeho letopočtu. Během své krátké vlády se potýkal s hladomorem, ekonomickou krizí a v posledních letech panování i s protesty a rebeliemi proti jeho vládě.

Císař Liu Zhi tyto rebelie nejčastěji řešil popravováním vládních úředníků, které podezříval ze zrady a vynášení informací. V roce 159 našeho letopočtu popravil jednoho ze svých poradců, díky kterému se dostal na císařský trůn. V roce 166 pak krvavě potlačil studentské povstání.

5 000 konkubín na císařském dvoře

Do dějin se ale Liu Zhi zapsal také jako majitel jednoho z největších harémů v historii. O jeho harému napsal Xun Suang v roce 166 našeho letopočtu, že čítal 5 – 6 tisíc konkubín a společně s nimi si císař nechal přivážet i prostitutky z exotických zemí. I tak ale během své vlády Zhiu vystřídal tři manželky:

• císařovnu Yixian – údajně zemřela žárlivostí,
• císařovnu Deng Mengnü – zemřela po tom, co ji Liu Zhi uvrhl do vězení,
• císařovna Huansi – jako jediná císaře přežila a sloužila jeho nástupci Liu Hongovi.

Liu Zhi zemřel ve věku 36 v roce 168 našeho letopočtu. Příčina úmrtí není jistá, historické prameny se ale shodují na tom, že se nejednalo o úmyslné zabití. Zhiovo mauzoleum některé historické prameny nazývají jako mohylu porozumění. Komu Liu Zhi rozuměl, už ale prameny neuvádějí.

Článek Archeologové vykopali hrobku nechvalně proslulého čínského císaře Liu Zhia se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.