Proč vědci desítky let četli vztah lev–hyena pozpátku

Barkerová na problém narazila už během magisterského výzkumu hnědých hyen na University of Pretoria. Když svá terénní pozorování sdílela s dalšími předními badateli, dostávala opakovaně stejnou odpověď: „Máš ten vztah obráceně.“ Její noční záznamy ukazovaly, že lvi přicházejí k hyenám, ale bez tvrdých telemetrických dat to zůstávalo anekdotou proti zavedenému paradigmatu.

349 163 poloh a pětiminutové fixy: jak GPS technologie převrátila zažitý model

Metodický průlom spočíval v hustotě a synchronizaci měření. Obojky vysílaly souřadnice každých pět minut během vrcholné aktivity zvířat, tedy v noci a za soumraku, kdy se oba druhy pohybují nejvíce. Z celkového datasetu vzniklo 23 současně sledovaných dvojic, z nichž 10 tvořily mezidruhové dyády lev–hyena.

U každého simultánního fixu výzkumníci vyhodnocovali, zda se jedinec pohybuje směrem k partnerovi, od něj, nebo laterálně. Napříč třemi statistickými vrstvami se u hyen opakoval konzistentní signál ústupu. U lvů se naopak neobjevil žádný jednotný vzorec vyhýbání, a u samců se projevil zřetelný sklon k přibližování.

Klíčová čísla studie:

• 17 lvů a 14 skvrnitých hyen s GPS obojky
• 349 163 GPS relokací (zachyceno 57 % potenciálně možných fixů; ztráty způsobila mortalita zvířat a logisticky nevyzvednuté obojky)
• 23 dyád, z toho 10 mezidruhových
• Fixy po 5 minutách během období nejvyšší aktivity

Starší práce, například studie Swansona a kolegů z roku 2016, dokázaly zachytit prostorové překryvy a hrubší časové vyhýbání, ale nedisponovaly dostatečnou rozlišovací schopností, aby určily, kdo se v konkrétním okamžiku pohybuje ke komu. Právě tato jemná škála rozhodla.

Samci lvů jako aktivní vykonavatelé tlaku: překvapivý motor dominance

Nejpřekvapivější výsledek se týká pohlavního rozdílu uvnitř lvího druhu. Samci vykazovali zřetelnou tendenci směřovat k hyenám. Lvice žádný konzistentní směrový vzorec neprojevily; Barkerová z nočních pozorování doplňuje, že chování samic záviselo na přítomnosti dalších členů smečky nebo právě samců.

Autoři nabízejí několik vysvětlení, proč samci hyeny vyhledávají. Hyení aktivita může fungovat jako průzkumný podnět, tedy signál, který stojí za prověření. Lev se přiblíží, aby posoudil hranice hyeního klanového teritoria, nebo aby využil příležitost k odebrání kořisti. V širší literatuře navíc samci lvů nesou hlavní podíl na mortalitě hyen způsobené lvy. Dominantní samec tedy v krajině funguje jako pohyblivý zdroj rizika, který hyeny čtou a reagují na něj ústupem.

Srovnání s dalšími africkými šelmami tento obraz ještě zostřuje. Gepardi se lvům vyhýbají spíš časově, přicházejí na stejná místa, ale v jiný moment. Afričtí divocí psi v experimentech s přehráváním zvuků okamžitě opouštěli místo po přehrání lvích řevů, zatímco na hyení volání reagovali výrazně méně. Vztah lev–hyena se od obou vzorců odlišuje právě aktivním přibližováním dominantního predátora.

Co nový pohybový vzorec znamená pro ochranu šelem v Africe

Praktický dopad studie směřuje především k managementu populací v národních parcích. Pokud samci lvů aktivně vyhledávají hyeny a hyeny na ně reagují ústupem, mění se výchozí předpoklad pro plánování reintrodukcí i monitorování kontaktních zón. Keňský národní akční plán pro lvy a skvrnité hyeny už dnes požaduje společné databáze a translokační protokoly pro oba druhy. Nová studie do tohoto rámce přidává podstatný detail: přítomnost dominantních samců lvů může pro hyeny představovat kvalitativně odlišnou míru rizika než pouhý počet lvů v oblasti.

Pro evropské zoologické zahrady včetně českých je dopad spíš nepřímý. Skvrnitá hyena má v rámci EAZA vlastní koordinovaný chovný program a zoo pracují s formalizovanými standardy péče. Studie ale může proměnit způsob, jakým se o hyenách mluví v edukačních programech, jako o plnohodnotných predátorech s komplexní prostorovou strategií, nikoliv jako o pouhých mrchožroutech.

Limity výzkumu, které drží opatrnost u nejsilnějších tvrzení

Barkerová a její tým sami upozorňují na hranice svých dat. Mezidruhové dyády se samci lvů vytvořili pouze dva unikátní jedinci s kompletním pětiminutovým záznamem. Směr výsledku to nezpochybňuje, ale sílu statistického tvrzení to drží v rovině trendu, nikoliv definitivního verdiktu. Celková úspěšnost zachycení fixů dosáhla 57 procent, zbytek pohltila mortalita zvířat a logistické překážky při vyzvedávání obojků.

Autorka sama říká, že kdyby měla neomezené prostředky, rozšířila by přístup na celé společenstvo velkých šelem (leopardy, gepardy, divoké psi), aby bylo možné pochopit, jak celá komunita predátorů vyjednává prostor a riziko.

Článek Lvi záměrně vyhledávají hyeny, ne kvůli potravě, ale kvůli teritoriu. GPS obojky odhalily pohybový vzorec, který výzkumníci roky popírali se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čtyři sta kilo? Co víme a co ne

Tvrzení o síle přes 400 kilogramů koluje kolem atrakce jako hlavní lákadlo. V otevřených zdrojích Malkia Parku se nám ale nepodařilo dohledat ani metodiku měření, ani typ zařízení, kterým by byl tah lva veřejně doložen. Žádný dynamometr, žádný protokol. Reportáž z návštěvy 19. května 2026 popisuje samotné přetahování, nikoli způsob, jakým park k číslu došel.

Podle nás slib titulku drží hlavně bezprostřední pocit v ruce, odpor, který nedokážete překonat, a vizuální blízkost šelmy za sklem. Jde o zážitek, ne o laboratorní měření. Kdo čeká certifikovaný údaj, bude zklamaný. Kdo chce na vlastní kůži pocítit, co znamená síla lva, ten si přijde na své.

Jak to funguje a kdo se může zapojit

Mechanismus je jednoduchý: lev stojí ve svém výběhu, lano prochází otvorem ve skleněné bariéře ven k návštěvníkům. Přímý kontakt člověka se šelmou neprobíhá. Podle reportáže serveru Fotr na tripu měl lev možnost volby, do hry šel sám, bez pobízení. Vykastrovaný samec bez hřívy, kterého předchozí majitel zbavil přirozené dominance, přesto bez problémů přetáhl desítky lidí najednou.

Samostatný věkový limit pro přetahování park veřejně neuvádí. Platí obecná pravidla: děti do 15 let musí mít dospělý doprovod, ruce se nesmějí dávat do klecí a ohrad, odstup od výběhů je minimálně metr. Technický popis pojistek lana nebo bariéry při extrémním tahu veřejně dostupný není; bezpečnost stojí na fyzickém oddělení sklem.

Na sociálních sítích se objevuje kritika, že jde o zneužití zvířete pro pobavení turistů. Park a průvodci oponují právě konceptem enrichmentu. Pozorování z návštěvy naznačuje, že hra působila dobrovolně. Oficiální welfare protokol konkrétně k této atrakci ale park nepublikuje, takže férové je držet se formulace: podle pozorování dobrovolné, ne podle zveřejněného postupu garantované.

Víc než jedno lano, azyl pro šelmy s příběhem

Malkia Park není jednorázová atrakce. Vznikl jako Big Cats Rescue a postupně se proměnil v zoo, která dnes hostí přes 75 druhů, poddruhů a plemen zvířat. Většina velkých koček přišla z cirkusů nebo nevhodných soukromých chovů. Jméno dostal park po lvici Malkii, první zachráněné šelmě, narozené se zlomeným ocasem.

Příběhy dalších svěřenců ukazují, proč tohle místo existuje:

• Jaguárka Maya – zachráněná ze stísněných podmínek u soukromého chovatele.
• Levhart obláčkový Cattleya – přišel o končetinu, běhá na třech nohách.
• Gepardice Diana – trpí degenerativní myelopatií, zadní končetiny postupně slábnou.

Oproti klasickým velkým zoo je Malkia Park menší a specializovanější. Důraz klade na komentovaný výklad příběhů jednotlivých zvířat, ne na šíři sbírky. Členství v EAZA se nám v otevřených zdrojích dohledat nepodařilo, takže rovnítko s akreditovanými evropskými zahradami by bylo předčasné.

Praktický průvodce: ceny, časy, doprava

Otevírací doba pro letní sezonu 2026 (červenec–srpen) je denně 9:30–18:00, poslední vstup hodinu před zavírací dobou. Park má turniketový systém; po odchodu z areálu se nelze vrátit.

Komentovaná krmení jsou v ceně vstupného. O víkendech a svátcích (březen–listopad) začíná dopolední průvod v 11:00, odpolední ve 14:30; kapybary se krmí ve 13:15, velbloudi a lamy ve 13:45. Ve všední dny v červenci a srpnu se časy mění; park je zveřejňuje na sociálních sítích.

Jak se tam dostat z Česka: Adresa je Orechová Potôň – Lúky 810, GPS N 48°02.801 E 17°33.850. Autem z jižní Moravy přes Břeclav a Bratislavu, z Prahy po D1. Bez auta dojedete vlakem nebo autobusem do Dunajské Stredy a odtud taxíkem. Vlak sice staví i v Orechové Potôni, ale od nádraží je to k parku asi 5 km a taxi služba tam není. Pro rodiny s malými dětmi je v areálu trampolínové hřiště, houpačky a skluzavky.

Co si z návštěvy odvezete

Přetahování se lvem není férový souboj, je to demonstrace síly zvířete, které vás porazí dřív, než stačíte zatnout paty. Skutečná hodnota Malkia Parku ale leží jinde: v příbězích šelem, které by bez něj neměly kam jít. Lano je jen vstupní brána.

Článek Lev táhne lanem silou přes 400 kg. V Malkia parku si to můžete vyzkoušet na vlastní ruce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.