Lvi záměrně vyhledávají hyeny, ne kvůli potravě, ale kvůli teritoriu. GPS obojky odhalily pohybový vzorec, který výzkumníci roky popírali

9. září 2026 vyšla ve Frontiers in Ethology studie, která na základě 349 163 GPS relokací ukazuje, že hyeny při setkání ustupují a samci lvů se k nim cíleně přibližují.

Foto: PxHere

Zažitý výklad zněl jednoduše. Hyeny následuj lví smečky, aby jim ukradly kořist. Terénní etologové tento model přejímali generaci za generací, protože dával intuitivní smysl: hyeny se často objevují u lvích úlovků, a kdo přijde druhý, ten logicky následuje. Jenže právě tady se skrýval interpretační zkrat. Bez souběžných dat o pohybu obou druhů v reálném čase totiž neexistoval způsob, jak rozlišit, kdo kontakt inicioval.

Proč vědci desítky let četli vztah lev–hyena pozpátku

Barkerová na problém narazila už během magisterského výzkumu hnědých hyen na University of Pretoria. Když svá terénní pozorování sdílela s dalšími předními badateli, dostávala opakovaně stejnou odpověď: „Máš ten vztah obráceně.“ Její noční záznamy ukazovaly, že lvi přicházejí k hyenám, ale bez tvrdých telemetrických dat to zůstávalo anekdotou proti zavedenému paradigmatu.

349 163 poloh a pětiminutové fixy: jak GPS technologie převrátila zažitý model

Metodický průlom spočíval v hustotě a synchronizaci měření. Obojky vysílaly souřadnice každých pět minut během vrcholné aktivity zvířat, tedy v noci a za soumraku, kdy se oba druhy pohybují nejvíce. Z celkového datasetu vzniklo 23 současně sledovaných dvojic, z nichž 10 tvořily mezidruhové dyády lev–hyena.

U každého simultánního fixu výzkumníci vyhodnocovali, zda se jedinec pohybuje směrem k partnerovi, od něj, nebo laterálně. Napříč třemi statistickými vrstvami se u hyen opakoval konzistentní signál ústupu. U lvů se naopak neobjevil žádný jednotný vzorec vyhýbání, a u samců se projevil zřetelný sklon k přibližování.

Klíčová čísla studie:

• 17 lvů a 14 skvrnitých hyen s GPS obojky
• 349 163 GPS relokací (zachyceno 57 % potenciálně možných fixů; ztráty způsobila mortalita zvířat a logisticky nevyzvednuté obojky)
• 23 dyád, z toho 10 mezidruhových
• Fixy po 5 minutách během období nejvyšší aktivity

Starší práce, například studie Swansona a kolegů z roku 2016, dokázaly zachytit prostorové překryvy a hrubší časové vyhýbání, ale nedisponovaly dostatečnou rozlišovací schopností, aby určily, kdo se v konkrétním okamžiku pohybuje ke komu. Právě tato jemná škála rozhodla.

Samci lvů jako aktivní vykonavatelé tlaku: překvapivý motor dominance

Nejpřekvapivější výsledek se týká pohlavního rozdílu uvnitř lvího druhu. Samci vykazovali zřetelnou tendenci směřovat k hyenám. Lvice žádný konzistentní směrový vzorec neprojevily; Barkerová z nočních pozorování doplňuje, že chování samic záviselo na přítomnosti dalších členů smečky nebo právě samců.

Autoři nabízejí několik vysvětlení, proč samci hyeny vyhledávají. Hyení aktivita může fungovat jako průzkumný podnět, tedy signál, který stojí za prověření. Lev se přiblíží, aby posoudil hranice hyeního klanového teritoria, nebo aby využil příležitost k odebrání kořisti. V širší literatuře navíc samci lvů nesou hlavní podíl na mortalitě hyen způsobené lvy. Dominantní samec tedy v krajině funguje jako pohyblivý zdroj rizika, který hyeny čtou a reagují na něj ústupem.

Srovnání s dalšími africkými šelmami tento obraz ještě zostřuje. Gepardi se lvům vyhýbají spíš časově, přicházejí na stejná místa, ale v jiný moment. Afričtí divocí psi v experimentech s přehráváním zvuků okamžitě opouštěli místo po přehrání lvích řevů, zatímco na hyení volání reagovali výrazně méně. Vztah lev–hyena se od obou vzorců odlišuje právě aktivním přibližováním dominantního predátora.

Co nový pohybový vzorec znamená pro ochranu šelem v Africe

Praktický dopad studie směřuje především k managementu populací v národních parcích. Pokud samci lvů aktivně vyhledávají hyeny a hyeny na ně reagují ústupem, mění se výchozí předpoklad pro plánování reintrodukcí i monitorování kontaktních zón. Keňský národní akční plán pro lvy a skvrnité hyeny už dnes požaduje společné databáze a translokační protokoly pro oba druhy. Nová studie do tohoto rámce přidává podstatný detail: přítomnost dominantních samců lvů může pro hyeny představovat kvalitativně odlišnou míru rizika než pouhý počet lvů v oblasti.

Pro evropské zoologické zahrady včetně českých je dopad spíš nepřímý. Skvrnitá hyena má v rámci EAZA vlastní koordinovaný chovný program a zoo pracují s formalizovanými standardy péče. Studie ale může proměnit způsob, jakým se o hyenách mluví v edukačních programech, jako o plnohodnotných predátorech s komplexní prostorovou strategií, nikoliv jako o pouhých mrchožroutech.

Limity výzkumu, které drží opatrnost u nejsilnějších tvrzení

Barkerová a její tým sami upozorňují na hranice svých dat. Mezidruhové dyády se samci lvů vytvořili pouze dva unikátní jedinci s kompletním pětiminutovým záznamem. Směr výsledku to nezpochybňuje, ale sílu statistického tvrzení to drží v rovině trendu, nikoliv definitivního verdiktu. Celková úspěšnost zachycení fixů dosáhla 57 procent, zbytek pohltila mortalita zvířat a logistické překážky při vyzvedávání obojků.

Autorka sama říká, že kdyby měla neomezené prostředky, rozšířila by přístup na celé společenstvo velkých šelem (leopardy, gepardy, divoké psi), aby bylo možné pochopit, jak celá komunita predátorů vyjednává prostor a riziko.