<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>jahody &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/jahody/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 16 Jun 2026 05:32:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>jahody &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Češi berou jahodárny útokem. Samosběry nabízejí čerstvé plody levněji než supermarkety</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/cesi-berou-jahodarny-utokem-samosbery-nabizeji-cerstve-plody-levneji-nez-supermarkety/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 05:31:38 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[jahody]]></category>
		<category><![CDATA[samosběr]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=209628</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kilo jahod na samosběru stojí od 65 korun, zatímco v obchodech se aktuální cena šplhá k 160 korunám za kilo. Rozdíl láká tisíce lidí na pole, a farmy nestíhají otevírat.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Sobota 14. června, Statek Malejov v Zámrsku u Pardubic. Největší plantáž je vytržená do posledního keříku, web hlásí přesun na náhradní pole a prosí: zkontrolujte stránku, než vyrazíte. O dvě stě kilometrů dál, v Bříství u Kolína, skončil první samosběr sezóny ještě dřív; pole vysbírali návštěvníci během jediného dne. Farma Simandl na Vysočině řeší nápor jinak: rezervace otevírá každou neděli ve dvacet hodin a garantuje objednané kilogramy jen těm, kdo si stihli kliknout. Zájem o samosběry v roce 2026 je mimořádný. A má logiku: kdo přijede ve správný čas na správné místo, ušetří desítky korun na každém kilu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik stojí jahody z pole a kolik z obchodu</h2>



<p>Cenová mapa samosběrů se napříč republikou rozevírá překvapivě široce. Na jednom konci stojí Statek Malejov se 65 korunami za kilo, na druhém Lhota pod Libčany na Hradecku, kde Deník zaznamenal cenu 170 korun za kilo, tedy skoro trojnásobek.</p>



<p>Mezi tím leží většina farem:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Velké Bílovice</strong> (Jihomoravský kraj) – 80 Kč/kg</li>



<li><strong>Jiratice</strong> (Vysočina, Farma Simandl) – 90 Kč/kg</li>



<li><strong>Turnov</strong> (Liberecký kraj, Sempra) – 90 Kč/kg</li>



<li><strong>Kunratice</strong> (Praha) – 98 Kč/kg</li>



<li><strong>Bříství</strong> (Středočeský kraj) – 99 Kč/kg</li>
</ul>



<p>Proti tomu stojí obchody. Naše srovnání šesti aktuálních nabídek z cenového srovnávače Potravinka.cz k 14. červnu ukazuje rozpětí od 77 do 313 korun za kilo, s orientačním průměrem kolem 159 korun. Kdo sbírá v Zámrsku, ušetří na každém kilu zhruba 94 korun. V Jiraticích nebo Turnově je to asi 69 korun, v Kunraticích a Bříství stále přes šedesát. Jenže u drahých lokalit typu Hradecko už samosběr levnější být nemusí; část obchodních nabídek vyjde stejně nebo i níž.</p>



<p>Skutečný benefit samosběru proto začíná ve chvíli, kdy člověk bere víc kilo a nejede přes půl republiky. Při pěti kilogramech za 90 korun ušetří oproti orientační obchodní ceně přes 345 korun. Při jednom kilu je rozdíl necelých sedmdesát korun, a benzín s časem ho snadno spolknou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kde se sbírá a jak se farmy liší</h2>



<p>Samosběry v roce 2026 běží ve většině krajů. Potvrzené otevřené lokality zahrnují Prahu, Středočeský, Pardubický, Liberecký, Zlínský a Jihomoravský kraj i Vysočinu. Agregační přehled na samosber-jahod.cz eviduje 115 jahodáren po celé republice. Jenže „otevřeno&#8220; neznamená všude totéž.</p>



<p>Farmy fungují ve třech základních režimech. Simandl v Jiraticích jede striktně na týdenní rezervace; kdo si neobjedná v neděli večer, nemá garantované místo ani kilogramy. Statek Malejov naopak vyhlašuje otevření konkrétního pole den předem na webu; kdo přijede pozdě, najde vytržené řádky. Velké Bílovice a Huštěnovice fungují spíš průběžně podle zrání a počasí, termíny dávají na Facebook a do sekce „Aktuálně&#8220;.</p>



<p>Praktický důsledek: bez kontroly webu nebo sociálních sítí těsně před odjezdem je cesta risk. Statek Malejov to píše přímo: „Prosíme, kontrolujte náš web, aktualizujeme denně.&#8220; Bříství dokonce hlásí ukončení samosběru z důvodu vysbírání ještě dřív, než skončí vyhlášená otevírací doba.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sezóna nezačala všude stejně, a mrazy ji komplikují</h2>



<p>Představa, že jahodová sezóna startuje 1. června po celém Česku, je zjednodušení. Žertovy sady v Bříství zahájily první samosběr už 20. května. Část jihomoravských farem se rozjela na přelomu května a června. Simandl spustil objednávky 7. června, na Hradecku v Černožicích jahody k 1. červnu teprve dozrávaly.</p>



<p>Za nerovnoměrností stojí nejen klima, ale i vědomá práce s odrůdami. Farma Lotouš sází ranou Rumbu, poloranou Sonátu a pozdní Faith, a díky tomu sklízí celý červen. Simandl kombinuje Rumbu s pozdějšími odrůdami Verdi a Hademar. Jihomoravský kraj má náskok díky teplejším podmínkám i promyšlené odrůdové skladbě.</p>



<p>Rok 2026 přitom není bezproblémový. <a href="https://mze.gov.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/ministr-sebestyan-mrazy-zavazne-poskodily-sady-pristi-tyden-eurokomisari-moji-pisemnou-zadost-osobne-zopakuji" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ministerstvo zemědělství</a> v květnu popsalo dvě vlny jarních mrazů se škodami mezi 1,1 a 1,6 miliardy korun a očekávání zhruba poloviční úrody ovoce celkově. Na jahodách se to projevuje regionálně; právě proto se na Hradecku objevila cena 170 korun za kilo, zatímco Malejov v Pardubickém kraji drží 65 korun na velké plantáži s průběžně otevíranými poli.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co si vzít s sebou a na co se připravit</h2>



<p>Základní výbava je jednoduchá: vlastní nádoby na jahody, hotovost jako jistotu a pevnou obuv. Velké Bílovice doporučují pokrývku hlavy a opalovací krém, Sempra Turnov upozorňuje na podmáčené pole po dešti. Hotovost zůstává na řadě farem jediným způsobem platby; Huštěnovice, Malejov i Velké Bílovice ji vyžadují přímo. Simandl ale už přijímá i kartu, Kunratice platbu přes QR kód. Paušální tvrzení, že na samosběr se jezdí jen s bankovkami, v roce 2026 neplatí beze zbytku.</p>



<p>Děti jsou na většině farem vítané, Simandl je označuje za „nejlepší pomocníky&#8220;, jen s kočárkem se mezi řádky neprojede. Psi a další domácí zvířata mají na pole vstup zakázaný; z hygienických důvodů to uvádí Simandl, Malejov i Kunratice. V Kunraticích navíc platí pravidlo netrhat zelené plody a nechodit s dětmi po porostu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Samosběr jahod v Prostějově (jaro - léto 2022)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/1mk1VGoCyxw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>A ještě jedna věc, kterou obchod nenabídne: Malejov doporučuje příjezd na začátku dne, kdy jsou plody po noci vychlazené a svěží. Plně vyzrálá jahoda utržená v ranním chladu a snědená ještě téhož dne, to je důvod, proč se lidé na pole vracejí, i když by kilo v akci sehnali i v supermarketu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik času ještě zbývá</h2>



<p>Sezóna samosběrů není záležitost jednoho víkendu. Huštěnovice díky skladbě odrůd počítají s minimálně čtyřmi až pěti týdny sklizně, Malejov mluví o zhruba třítýdenní vlně, Lotouš sklízí celý červen. Polovina června ještě rozhodně není pozdě. Ale okno se může zkracovat rychle, podle počasí, podle toho, jak rychle návštěvníci pole vysbírají, a podle mrazových škod, které letos zasáhly některé regiony víc než jiné.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/cesi-berou-jahodarny-utokem-samosbery-nabizeji-cerstve-plody-levneji-nez-supermarkety/">Češi berou jahodárny útokem. Samosběry nabízejí čerstvé plody levněji než supermarkety</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/1mk1VGoCyxw" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/1mk1VGoCyxw" />
			<media:title type="plain">Samosběr jahod v Prostějově (jaro - léto 2022)</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Krátké video z oblíbeného samosběru jahod.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/samosber-jahod-v-prostejove-jaro.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jahody právě teď: Tuhle chybu dělá skoro každý a zbytečně se připravuje o tuny plodů</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jahody-prave-ted-tuhle-chybu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 09 Jun 2026 03:30:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[jahody]]></category>
		<category><![CDATA[pěstování]]></category>
		<category><![CDATA[Zahrada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205614</guid>

					<description><![CDATA[<p>Spousta zahrádkářů dělá stejnou chybu. Jahodník v tomto období vyžaduje pozornost, která rozhodne o velikosti i kvalitě úrody.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Máme tu červen, čas rozkvetlých třešní a&#8230; také pořádného frmolu na jahodovém záhoně. Protože jestli si myslíte, že jahodníky prostě nějak odplodí samy, zatímco vy si budete na lehátku popíjet limonádu, tak vás v redakci VědaŽivě musíme vyvést z omylu. O vaší budoucí úrodě se totiž rozhoduje právě teď.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Nastelte jim postel, ať se plody neválejí v blátě</h2>



<p>Všimli jste si, jak se jahodám říká v angličtině? Strawberries – tedy slámové bobule. A to není jen tak pro nic za nic. <strong>Právě teď je totiž nejvyšší čas podložit jahodníky mulčem</strong>. Protože jakmile se začnou objevovat první květy a malinké zelené plůdky, nikdy nesmí ležet přímo na zemi. Proč? Protože hlína je plná plísní, a jakmile přijde deštík, plody v mokru okamžitě začnou hnít.</p>



<p>Ideální je čistá, suchá sláma, ale skvěle poslouží i dřevitá vlna nebo klidně posekaná tráva, která vám zbyla na zahradě (ta ale nesmí být mokrá a nesmí v ní být vysemeněný plevel). Tenhle „koberec“ má navíc jednu super výhodu: udrží v zemi vlhkost a vy nebudete muset tak často zalévat. A bonus pro lenochy? Přes poctivou vrstvu slámy se plevel probojovává jen horko těžko.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-205254 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvet.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Hnojení a pitný režim pro budoucí šampiony</h2>



<p>Jahody jsou v červnu neskutečně hladové. V tomhle období totiž investují veškerou energii do tvorby plodů. Takže pokud jste je nestihli pohnojit v dubnu, máte poslední šanci. A jak na to? Sáhněte po hnojivech <strong>s vyšším obsahem draslíku, který se stará o cukernatost</strong> a velikost plodů. Přírodní zákvas z kopřiv je sice fajn (a naše babičky na něj nedaly dopustit), ale pozor na dusík – kdybyste to s ním totiž teď přehnali, budete mít sice obří zelené listy, ale plodů se skoro nedočkáte.</p>



<p>A voda? To je kapitola sama o sobě. Jahody mají kořeny docela mělké, takže vysychají bleskovou rychlostí (pokud tedy nepoužíváte mulč, jak jsme psali výše). Proto je zalévejte vydatně, ale pozor: nikdy ne na listy a květy! Mokrý květ je totiž doslova magnetem na plíseň šedou, která vám dokáže zlikvidovat celou úrodu dřív, než stačí zčervenat.</p>



<p>Také si hlídejte květopase jahodového. To je takový malý prevít, co nakusuje stopky květů, které pak usychají a padají. Také pokud u svých jahodníků uvidíte svěšená poupata, musíte včas zasáhnout, jinak se s úrodou můžete rozloučit. Stačí trocha přírodního postřiku nebo mechanický sběr.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jahody-prave-ted-tuhle-chybu/">Jahody právě teď: Tuhle chybu dělá skoro každý a zbytečně se připravuje o tuny plodů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajná zbraň pro obří jahody, kterou musíte znát. Hnojení právě teď zajistí extra sladké a velké plody</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/tajna-zbran-pro-obri-jahody/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Apr 2026 06:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[jahody]]></category>
		<category><![CDATA[pěstování]]></category>
		<category><![CDATA[Zahrada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205255</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zahrada může prospívat i bez chemie. Přírodní hnojiva, která běžně vyhazujete, mají překvapivou sílu – jen je potřeba vědět, kdy a jak je použít.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Přiznejme si to na rovinu, málokdo z nás si dokáže představit začátek léta bez misky pořádně šťavnatých jahod. Jenže aby z těch vašich rubínových pokladů <strong>nebyly za pár týdnů jen kyselé chudinky velikosti hrachu</strong>, musíte jim teď podle zjištění redakce VědaŽivě na jaře trochu podstrojit. Teď už jde totiž do tuhého.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zázrak z krbu, který nic nestojí</h2>



<p>Začněme tím, co najdete doma. Možná doma topíte dřevem a ani netušíte, že v popelníku schováváte zahradnické zlato. Obyčejný dřevěný popel je totiž doslova nabušený vápníkem, hořčíkem a hlavně draslíkem. Je to takový <strong>multivitamin, po kterém kořeny jahod vyloženě baží</strong>. Ale pozor, než to tam začnete sypat horem dolem, pamatujte, že popel musí být jen z čistého dřeva. Žádné dřevotřísky nebo lakované palety – to byste si tu úrodu spíš přiotrávili. Jinak je ale úplně jedno, z jakého dřeva pochází.</p>



<p>Nejlepší je připravit si takový „čajíček“. Jeden hrnek prosátého popela nasypte do desetilitrového kýble s vodou a nechte to do druhého dne uležet. Pak podle potřeby přeceďte (dělejte to jen v případě, že vám vadí zbytky popela na záhonu) a použijte jako zálivku. Tahle <strong>dávka vystačí zhruba na dvacet sazenic</strong>. Ale pozor – lijte hnojivo přímo ke kořenům, listům by mohlo ublížit. A na závěr ještě jedna perlička – podle mých soukromých pozorování popel také odpuzuje slimáky. Zabijete tak hned dvě mouchy jednou ranou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvety.jpeg"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/jahody-kvety-1024x538.jpeg" alt="" class="wp-image-205250 transfer-szn-utm"/></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Droždí není jen na buchty, jahody se po něm můžou utlouct</h2>



<p>Jestli doma krb nemáte, nezoufejte a koukněte se do lednice. Obyčejná kostka droždí dokáže se záhonem také hotové divy. Kvasinky totiž nastartují život v půdě a pomůžou rostlině vytáhnout z hlíny i to, co by v ní jinak zůstalo nevyužité. <strong>Stačí jednu kostku rozdrobit do litru vlažné vody</strong>, nechat den kvasit a pak naředit dalším litrem vody. Je to levné, ekologické a výsledek poznáte na první kousnutí. Ale pozor – hnojte tak maximálně jednou za měsíc a určitě nepoužívejte kvasnice jako jediné hnojivo. Živé kvasinky totiž vytahují z půdy draslík, který musíte doplnit i jinak – třeba právě výše zmíněným dřevěným popelem anebo nějakým přírodním přípravkem z obchodu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tajné tipy pro královskou úrodu: Špetka kyselosti a mulčování</h2>



<p>Chcete jít ještě dál? Jahody jsou trošku vybíravé dámy a milují mírně kyselou půdu. Takže si pamatujte, že pokud máte na zahradě zeminu moc zásaditou, plody budou plané. Zkuste proto jednou za čas přidat do zálivky<strong> pár kapek citronu nebo trochu kávové sedliny</strong>. Lógr z kafe navíc jahodníky ochrání před některými škůdci (zejména před slimáky a mšicemi). Na podzim pak můžete jahodové keříky zahrnout trochou rašeliny, ale to už předbíhám.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/tajna-zbran-pro-obri-jahody/">Tajná zbraň pro obří jahody, kterou musíte znát. Hnojení právě teď zajistí extra sladké a velké plody</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
