Češi berou jahodárny útokem. Samosběry nabízejí čerstvé plody levněji než supermarkety

Kilo jahod na samosběru stojí od 65 korun, zatímco v obchodech se aktuální cena šplhá k 160 korunám za kilo. Rozdíl láká tisíce lidí na pole, a farmy nestíhají otevírat.

Foto: Pixnio

Sobota 14. června, Statek Malejov v Zámrsku u Pardubic. Největší plantáž je vytržená do posledního keříku, web hlásí přesun na náhradní pole a prosí: zkontrolujte stránku, než vyrazíte. O dvě stě kilometrů dál, v Bříství u Kolína, skončil první samosběr sezóny ještě dřív; pole vysbírali návštěvníci během jediného dne. Farma Simandl na Vysočině řeší nápor jinak: rezervace otevírá každou neděli ve dvacet hodin a garantuje objednané kilogramy jen těm, kdo si stihli kliknout. Zájem o samosběry v roce 2026 je mimořádný. A má logiku: kdo přijede ve správný čas na správné místo, ušetří desítky korun na každém kilu.

Kolik stojí jahody z pole a kolik z obchodu

Cenová mapa samosběrů se napříč republikou rozevírá překvapivě široce. Na jednom konci stojí Statek Malejov se 65 korunami za kilo, na druhém Lhota pod Libčany na Hradecku, kde Deník zaznamenal cenu 170 korun za kilo, tedy skoro trojnásobek.

Mezi tím leží většina farem:

• Velké Bílovice (Jihomoravský kraj) – 80 Kč/kg
• Jiratice (Vysočina, Farma Simandl) – 90 Kč/kg
• Turnov (Liberecký kraj, Sempra) – 90 Kč/kg
• Kunratice (Praha) – 98 Kč/kg
• Bříství (Středočeský kraj) – 99 Kč/kg

Proti tomu stojí obchody. Naše srovnání šesti aktuálních nabídek z cenového srovnávače Potravinka.cz k 14. červnu ukazuje rozpětí od 77 do 313 korun za kilo, s orientačním průměrem kolem 159 korun. Kdo sbírá v Zámrsku, ušetří na každém kilu zhruba 94 korun. V Jiraticích nebo Turnově je to asi 69 korun, v Kunraticích a Bříství stále přes šedesát. Jenže u drahých lokalit typu Hradecko už samosběr levnější být nemusí; část obchodních nabídek vyjde stejně nebo i níž.

Skutečný benefit samosběru proto začíná ve chvíli, kdy člověk bere víc kilo a nejede přes půl republiky. Při pěti kilogramech za 90 korun ušetří oproti orientační obchodní ceně přes 345 korun. Při jednom kilu je rozdíl necelých sedmdesát korun, a benzín s časem ho snadno spolknou.

Kde se sbírá a jak se farmy liší

Samosběry v roce 2026 běží ve většině krajů. Potvrzené otevřené lokality zahrnují Prahu, Středočeský, Pardubický, Liberecký, Zlínský a Jihomoravský kraj i Vysočinu. Agregační přehled na samosber-jahod.cz eviduje 115 jahodáren po celé republice. Jenže „otevřeno“ neznamená všude totéž.

Farmy fungují ve třech základních režimech. Simandl v Jiraticích jede striktně na týdenní rezervace; kdo si neobjedná v neděli večer, nemá garantované místo ani kilogramy. Statek Malejov naopak vyhlašuje otevření konkrétního pole den předem na webu; kdo přijede pozdě, najde vytržené řádky. Velké Bílovice a Huštěnovice fungují spíš průběžně podle zrání a počasí, termíny dávají na Facebook a do sekce „Aktuálně“.

Praktický důsledek: bez kontroly webu nebo sociálních sítí těsně před odjezdem je cesta risk. Statek Malejov to píše přímo: „Prosíme, kontrolujte náš web, aktualizujeme denně.“ Bříství dokonce hlásí ukončení samosběru z důvodu vysbírání ještě dřív, než skončí vyhlášená otevírací doba.

Sezóna nezačala všude stejně, a mrazy ji komplikují

Představa, že jahodová sezóna startuje 1. června po celém Česku, je zjednodušení. Žertovy sady v Bříství zahájily první samosběr už 20. května. Část jihomoravských farem se rozjela na přelomu května a června. Simandl spustil objednávky 7. června, na Hradecku v Černožicích jahody k 1. červnu teprve dozrávaly.

Za nerovnoměrností stojí nejen klima, ale i vědomá práce s odrůdami. Farma Lotouš sází ranou Rumbu, poloranou Sonátu a pozdní Faith, a díky tomu sklízí celý červen. Simandl kombinuje Rumbu s pozdějšími odrůdami Verdi a Hademar. Jihomoravský kraj má náskok díky teplejším podmínkám i promyšlené odrůdové skladbě.

Rok 2026 přitom není bezproblémový. Ministerstvo zemědělství v květnu popsalo dvě vlny jarních mrazů se škodami mezi 1,1 a 1,6 miliardy korun a očekávání zhruba poloviční úrody ovoce celkově. Na jahodách se to projevuje regionálně; právě proto se na Hradecku objevila cena 170 korun za kilo, zatímco Malejov v Pardubickém kraji drží 65 korun na velké plantáži s průběžně otevíranými poli.

Co si vzít s sebou a na co se připravit

Základní výbava je jednoduchá: vlastní nádoby na jahody, hotovost jako jistotu a pevnou obuv. Velké Bílovice doporučují pokrývku hlavy a opalovací krém, Sempra Turnov upozorňuje na podmáčené pole po dešti. Hotovost zůstává na řadě farem jediným způsobem platby; Huštěnovice, Malejov i Velké Bílovice ji vyžadují přímo. Simandl ale už přijímá i kartu, Kunratice platbu přes QR kód. Paušální tvrzení, že na samosběr se jezdí jen s bankovkami, v roce 2026 neplatí beze zbytku.

Děti jsou na většině farem vítané, Simandl je označuje za „nejlepší pomocníky“, jen s kočárkem se mezi řádky neprojede. Psi a další domácí zvířata mají na pole vstup zakázaný; z hygienických důvodů to uvádí Simandl, Malejov i Kunratice. V Kunraticích navíc platí pravidlo netrhat zelené plody a nechodit s dětmi po porostu.

A ještě jedna věc, kterou obchod nenabídne: Malejov doporučuje příjezd na začátku dne, kdy jsou plody po noci vychlazené a svěží. Plně vyzrálá jahoda utržená v ranním chladu a snědená ještě téhož dne, to je důvod, proč se lidé na pole vracejí, i když by kilo v akci sehnali i v supermarketu.

Kolik času ještě zbývá

Sezóna samosběrů není záležitost jednoho víkendu. Huštěnovice díky skladbě odrůd počítají s minimálně čtyřmi až pěti týdny sklizně, Malejov mluví o zhruba třítýdenní vlně, Lotouš sklízí celý červen. Polovina června ještě rozhodně není pozdě. Ale okno se může zkracovat rychle, podle počasí, podle toho, jak rychle návštěvníci pole vysbírají, a podle mrazových škod, které letos zasáhly některé regiony víc než jiné.