Případ jménem geocentrismus

Naše denní realita se díky vědomí elektronů nebo protonů nijak neliší a to samé platí pro heliocentrismus. Při absenci jakýchkoli znalostí o světě by nám geocentrismus přišel naprosto v pořádku, protože Země se s námi přece nehýbe, že? Dalším argumentem pro geocentrický model je hvězdná paralaxa či její absence. Jedná se o zdánlivou změnu viditelných objektů v závislosti na tom, odkud se na ně díváme.

Staří Řekové tvrdili, že jestli se Země pohybuje kolem Slunce, pak by hvězdy měnily pozici právě kvůli jejímu pohybu. Jenže ony se nehýbou. Respektive hýbou, ale nehýbou se dostatečně na to, abychom si toho my všimli. Je to naprosto totéž jako pocit, že vás při řízení auta sleduje Měsíc. Je zkrátka příliš daleko na to, abychom si jakékoli změny všimli. S postupujícím pokrokem v pozorování má geocentrismus stále více trhlin.

Jak poznat oběh kolem Slunce

Můžete věřit učebnicím. Případně existuje několik postupů, jak si ověřit, co obíhá kolem čeho. Jedním z nich jsou fáze planety Venuše, která je na nebi viditelná. Krom toho vykazuje podobné rysy a fáze jako Měsíc. Zaprvé ji vidíme proto, že odráží světlo Slunce.  Zadruhé díky fázím je někdy blíž a někdy dál. Plnou Venuši tak uvidíte, když je na druhé straně Slunce. A jak by mohly Slunce a Venuše obíhat kolem Země a současně se Venuše dostat takhle daleko?

Právě tohle je něco, co spatřil Galileo svým dalekohledem. A další byly měsíce Jupiteru, což můžete zopakovat. Opatřete si nějaký základní dalekohled a podívejte se na Jupiter. Nejspíš uvidíte jen tečku bez detailů. Jenže kolem ní budou další tečky. Pointou je, že geocentrismus tvrdí, že všechno obíhá kolem Země. Ale něco také obíhá čistě kolem Jupiteru, ne kolem Země. Už jen tato prostá skutečnost zasazuje geocentrismu solidní ránu.

Zdroj: Wired

Článek Země obíhá kolem Slunce, učí nás ve škole. Je tomu opravdu tak? Učitelé vám neřekli úplnou pravdu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vítejte v geocentrickém modelu

Toto uspořádání nebeských těles bylo široce uznáváno po dlouhou dobu, asi od roku 550 před Kristem do 17. století. Nakonec ale přesnější pozorování a znalosti vedly k tomu, že tato idea už byla zcela neudržitelná. Nahradil ji heliocentrický systém, který do středu těles umístil právě Slunce. Jenže to, že je to takhle jednodušší, neznamená nutně pravdivost. Co kdyby tedy všechny ty šílené komplikace geocentrického vesmíru byly nakonec pravdivé?

Pokud by středem vesmíru byla Země, museli byste se odnaučit prakticky všechno, co o vesmíru znáte. Uprostřed všeho by nás obklopovalo několik vrstev nebeských oběžnic a hned vedle by byl Měsíc. Pak Slunce, Venuše, Merkur, Mars a zbytek planet soustavy. Za tím by ležela sféra obsahující všechny hvězdy a dále už jen hranice vesmíru, jak ho známe. Při zachování gravitačních zákonů by se dramaticky změnila velikost Země i Slunce.

Planeta versus hvězda

Jednoduše by Země musela být mnohem větší a Slunce zase menší. Největší planetou v soustavě je teď Jupiter, jehož hmotnost je jen 0.1 % Slunce a on sám je 300krát větší než Země. Tohle by v našem planetárním sousedství vyžadovalo radikální úpravy. Menší Slunce by nebylo nadále schopné fúzní reakce, což by znamenalo citelně méně jeho záření. To by znatelně ovlivnilo klima a obyvatelnost naší planety, průměrně teploty by se propadly.

A pokračovaly by v poklesu, dokud by se Země nestala obrovskou sněhovou koulí. Co se ostatních planet týče, jejich oběžné dráhy tvaru elipsy by vzaly za své, místo toho by vytvořily podivné křivky. Všechny by se také pohybovaly různou rychlostí a například Měsíc by měnil tvar orbitu každý měsíc. Ano, bylo by to velice chaotické. A přichází velmi podivná část pozorování hvězdné oblohy, protože by to někdy vypadalo, že tělesa couvají.

Žádné prosté obíhání Země

Planety kolem nás by totiž neobíhaly zcela jednoduše, sledovaly by také vlastní minioběžné dráhy zvané epicykly. To by vyústilo v poněkud bláznivé dráhy kolem Země, ale aspoň by byla zachována naše roční období. Nikoli ale kvůli zemské ose, bylo by to kvůli pohybu Slunce nahoru a dolů podél hvězdného rovníku. V jednom bodě by došlo k ohřátí severní hemisféry a v druhé pozici té jižní, což by se střídalo.

Rozbolela vás z této vesmírné představy hlava? Možná je načase poslechnout si zcela ohromující množství důkazů, že přece jen nejsme středem vesmíru. Ale možná nejsou všechny ty staré teorie úplně špatné. Třeba je tu mimozemská civilizace, která se schovává v nitru naší planety. A vy jen potřebujete podívat se opravdu, ale opravdu hluboko pod povrch vašeho světa, abyste ji nakonec objevili. Tak úspěšné pátrání.

Jak se vám líbí geocentrický nástin?

Zdroj: WhatIfShow

Článek Jak by to vypadalo, kdyby byla Země středem vesmíru? Geocentrismus by zde způsobil totální chaos a devastující podmínky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.