Nešťastné planety, které to nedaly

Obrovská masa OGLE objektu vyvolává otázku, co to vlastně je. Místo, kde se nachází, je plné „hnědých trpaslíků“, tedy hvězd, které nedosáhly na dostatek hmoty k zahájení termonukleární reakce. Jde o subhvězdné objekty, ze kterých nevyzařuje žádné světlo či jiná energie, mají však vlastní jádro a také vodivý povrch. V jejich nitru může docházet k syntéze helia z deuteria, problém je však nedostatek tlaku a teploty.

Právě kvůli nedostatečným podmínkám nedojde k syntéze těžších prvků z lehkých atomů vodíku. Hnědý trpaslík vzniká z protohvězdy, nestane se ale plnohodnotnou hvězdou. Jde tedy o mezistav mezi planetou a hvězdou. Název „hnědý trpaslík“ zavedla americká astronomka a aktuální ředitelka SETI centra Jill Tarterová. Potřebovala totiž odlišit tyto subhvězdy od červených trpaslíků. Ty jsou přes malou hmotnost skutečnými hvězdami.

Pro astronomy je anomálií

Jestliže je OGLE stále planeta, pak je opravdu obrovská. Pokud jde o hnědého trpaslíka, jde o velmi zvláštní konstelaci. Tyto objekty se totiž obvykle netočí kolem jiných hvězd. Exoplaneta je planeta, která obíhá kolem jiné hvězdy, než Slunce. Hostující hvězda byla objevena už v červnu roku 2016. Za hnědého trpaslíka je brána hvězda s hmotností v rozsahu 13–80násobku hmotnosti právě planety Jupiter z naší soustavy.

Jakmile totiž těleso překročí onen 80násobek, nastane v jádru teplota a tlak potřebný ke spalování lehkého vodíku na těžší prvky. Těleso se v ten moment stane hvězdou. Při hmotnosti nižší než 13 Jupiterů nedojde k žádným reakcím a objekt je jen opravdu velkou planetou. Někdy se takovým tělesům říká také hnědí podtrpaslíci. Termonukleární fúze poskytuje energii, kterou hvězdy vyzáří do okolí a udrží tak vlastní rovnováhu.

Jaké druhy vesmírných objektů si vybavíte?

Zdroj: LiveScience

Článek Ve středu Mléčné dráhy byl objeven nový podivný objekt. Nejde však o černou díru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jedna z potenciálně obyvatelných exoplanet

Nejzazší bod se nachází ve vzdálenosti 3 000 světelných let od naší Sluneční soustavy. Zdá se, že KOI 5715.01 splňuje nejzákladnější požadavek na podporu života. Existuje v zóně zvané Zlatovláska nedaleko své hvězdy. Podmínky by tedy nebyly příliš horké ani příliš studené, aby na jeho povrchu mohla existovat klíčová složka podporující život. Samozřejmě se jedná o tekutou vodu. Ale také by se zde dalo zaškrtnout mnoho políček, které by naznačovaly tzv. superobyvatelnost.

Bližší charakteristika exoplanety

Planetární soustava, ke které patří, by mohla být stará asi 5,5 miliardy let. To znamená, že je asi o 1 miliardu let starší než naše vlastní Sluneční soustava. A planeta by téměř odpovídala požadavku na velikost a měla daleko bohatší biodiverzitu. Protože je KOI 5715.01 téměř dvojnásobná než Země, může tuto podmínku trochu přestřelit. Kromě toho vědci zmiňují, že tato planeta je ve skutečnosti chladnější než Země. Kolonizace je ale i přesto možná.

Možná až příliš obrovská exoplaneta pro kolonizaci

Při správném složení atmosféry by silný skleníkový efekt mohl zvýšit teploty na požadovanou úroveň. A pokud jde o superobyvatelné světy, tak tam je věda teprve na počátcích. Přibližně 2 700 světelných let daleko by byl Kepler-69 c. Tato další super-Země by mohla být stará asi 7 miliard let. U této exoplanety se ale zdá, že je pro kolonizaci příliš velká. Tak velká kamenná planeta by mohla mít jediný kolosální kontinent, a to s obrovskými pouštěmi uprostřed. Ale pobřeží omývané Keplerovým oceánem může být vaším ideálním místem, kam se přestěhovat.

Třetí kandidát s možnými známkami života

Třetím vhodným příkladem by mohl být SPECULOOS 2c nacházející se pouze 106 světelných let daleko. Ne že by mu jeho blízkost dávala nějakou výhodu. Cesta do této super-Země by vám stále trvala více než 200 000 let. A to pokud byste se pohybovali rychlostí Parker Solar Probe NASA, nejrychlejší sondy, jaká kdy byla vypuštěna.

SPECULOOS 2c však vypadá slibně. Je součástí systému, který je starý asi 7 miliard let. Je asi o 40 % větší než Země. Kvůli tomu je dost možné, že se jedná o kamennou planetu stejně jako v případě té naší. Navzdory tomu, že také existuje v obyvatelné zóně, její červený trpaslík je stále velmi malý. Je to jen asi 15 % velikosti našeho Slunce. Tato planeta tedy obíhá kolem hvězdy ve velmi blízké vzdálenosti.

Někde mezi dnem a nocí

Tato blízká vzdálenost by mohla znamenat, že SPECULOOS 2c je slapově uzamčen ke své hvězdě. Této super-Zemi trvá 8,5 dne, než vykoná jednu úplnou rotaci kolem své osy a jeden oběh kolem své hvězdy. To by zanechalo jednu stranu planety v neustálém denním světle a druhou v nekonečné noci. To vše znamená, že život by mohl být možný v zóně terminátoru, tenkém pruhu země mezi těmito dvěma stranami. Je jen třeba podmínky více prozkoumat a zjistit všechny možnosti.

Článek Vědci objevili nové exoplanety, které by mohly mít vhodné podmínky pro život se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Země je pod dalekým dohledem

Vědci taktéž zmiňují jejich hlavní účel, který se týká výhradně hvězd s hlavní posloupností podobnou Slunci a exoplanet. Tyto sluneční soustavy mohou také obsahovat světy podobné Zemi. Ty by se měly nacházet v obyvatelné zóně pro život. Všechny potenciální systémy jsou do 300 milionů světelných let od Země, což je dost blízko na to, aby cizí civilizace mohla zanalyzovat lidský svět.

Obklopeni hvězdným systémem

Co se týče hvězdných systémů, kterých je přibližně přes 1 000, tak ty jsou skutečně zvláštní kvůli tomu, že leží v ekliptice Země. To je tzv. rovina oběžné dráhy lidského světa kolem Slunce. Exoplanety pohybující se po stejné dráze by měly výhled na Zemi. Jednou takovou exoplanetou je např. GJ 504b. Pro ně by Země byla tranzitní planetou, což je taková, která se pohybuje před Sluncem, když se pozorovatel dívá na vzdálené hvězdy. Tyto exoplanety by mohly vidět Zemi překračovat Slunce a také by osvětlily její pulzující biosféru.

Otázka existence mimozemské civilizace

Výzkumníci tvrdí, že pozorování tranzitu je důležitým nástrojem pro astronomy, kteří zkoumají blízké sluneční soustavy a hledají obyvatelné světy. Budou také hrát klíčovou roli při vytváření plánu pro nejnovější vesmírné teleskopy, včetně vesmírného teleskopu Jamese Webba NASA, který byl vypuštěn v roce 2021. Všeobecně je tedy možné, že tam někde v dalekém vesmíru je někdo, kdo má zájem lidstvo kontaktovat. Může se však jednat i o negativní interakce s cizím světem, to se časem uvidí.

Článek Okolní světy jsou dost blízko na to, aby nás mohly pozorovat. Je jich víc než 1 000 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.