Máme před sebou revizi fyzikálních modelů?

Tento experiment byl zahájen během února roku 2018 a jeho cílem byl průzkum tzv. magnetického momentu mionu a odehrával se v prstencové magnetické konstrukci o průměru 14 metrů. Při předpovězené aplikaci známých fyzikálních sil měly miony v magnetickém poli kmitat v určitém rytmu. Ten je ovlivněn tzv. g faktorem s hodnotou 2 v rámci kvantové teorie, což prokázala už starší měření.

Miony sledované při tomto pokusu byly objeveny již v roce 1936 a spolu s elektrony, neutriny i tauony jde o elementární částice, které jsou 207krát těžší než elektrony a mají záporný náboj. Rovněž jsou nestabilní, tudíž se během 2,2 miliontiny sekundy rozpadnou na elektron, mionové neutrino a elektronové antineutrino. Jenže právě pokus Ferminho laboratoře ukázal, že miony kmitají v magnetickém poli rychleji, než kdokoli očekával.

Nečekaný host v magnetickém poli

Tohle by se nejlépe dalo vysvětlit právě zcela novou silou, ovšem zatím dle všeho neprojevila jinak než právě působením na miony, jejichž interakce nebyla v souladu se očekávaným modelem. Pozorování tak může vést k novým zákonům, novým částicím a silám dosud nespatřeným. Spekulace spojují tuto sílu také s dosud neobjevenými částicemi jako hypotetický leptokvark, nebo taktéž hypotetický boson Z.

Je ale ještě brzo na oslavy, protože zjištění Fermiho laboratoře zatím není možné prohlásit za objev. Pořád existuje jistá šance, že šlo pouze o statistickou chybu v měření. Pro prohlášení takového výsledku pokusu objevem musí být šance náhody jedna ku 3,5 milionu, v tomto případě je to zatím 40 ku několika tisícům. Ovšem podobné výsledky už přišly i z experimentů ve velkém urychlovači na hranicích Francie a Švýcarska, tunelu dlouhého 27 kilometrů.

Zdroj: CERN, AP

Článek Nedávný experiment ukázal fyzice novou možnou sílu vesmíru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.