Čtečka kódu a struktura obrazu

Skener čárových kódů – častěji čtečka – je zařízení, které kód načte a rozklíčuje informace v něm obsažené. Je to stejné jako oko, které snímá impulsy z okolí a překládá je mozku. Čtečka má světelný zdroj, ostřící čočku, převaděč signálu a dekodér, který z kódu „vytáhne“ potřebné informace. Obrovskou výhodou je získání informací v reálném čase bez nutnosti dalšího lidského zásahu nebo potřeby dalších pomůcek.

Stejně jako dnes moderní QR kódy jsou čárové kódy zkrátka způsobem, jak vměstnat velké množství informací do jednoduchého vizuálního vzoru. Ten sestává z oněch černých i bílých proužků, kterým se taky říká prvky. Každý z nich představuje předem definované znaky pro určitou sadu čárových kódu. Není totiž kód jako kód a každá oblast má vlastní sady. Technicky existují v základu dva typy čárových kódů, které jsou běžně používány.

Jedna nebo dvě dimenze kódu

Kód s jednou dimenzí – 1D – je zkrátka série černých a bílých proužků a dá se najít prakticky na jakémkoli zboží v obchodech. Kód s dvěma dimenzemi je obsáhlejší a potřebuje speciální čtečku, která si se vzorcem tohoto typu umí poradit. I když byly čárové kódy původně zavedeny hlavně kvůli rychlosti zpracování, mají navíc některé další výhody. V první řadě se jedná o přesnost, protože ruční přepisování je vždycky náchylnější k lidské chybě.

Druhým faktorem je dostupnost dat v reálném čase, bez čehož už si dneska obchodování nelze představit. Pozitivem jsou také nižší náklady na výcvik pracovníků, protože metodika použití je jednoduchá a všude prakticky totožná. Všechny zmíněné složky zlepšují operativnost obchodních skladů, přepravy a dalších součástí soukolí nutného k pohybu zboží. Obecná dostupnost této technologie také znamená velmi nízkou pořizovací cenu.

Zdroj: LightSpeedHQ

Článek Tajemství čárových kódů v Česku i ve světě. Jak vlastně fungují a jaký plní účel? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.