Všechny bubliny jsou kulaté

Bublina je útvar, který se objevuje, když se do nějaké látky dostane vzduch nebo jakýkoli jiný plyn. Vzduchové kapsy se dají najít i uvnitř materiálů, nás ale zajímají ty samostatné. Při těch vytvoří látka tenký film, který část plynu uvězní. Molekuly této tenoučké vrstvy jsou k sobě přitahovány a to jediné udržuje celou bublinu pohromadě. Vzniklé těleso se snaží zaujmout co nejmenší možný objem, proto vzniká právě koule. V ní mají všechny body stejnou vzdálenost od středu a nemohou se dostat dál.

Samozřejmě větší bubliny mohou částečně formovat různé další tvary, ale vždycky budou kulovité. Z principu zkrátka nikdy nevznikne hranatá bublina. Ty krásné duhové barvy pak vznikají promítáním světla proti sobě. A tyto vlny se průběžně navzájem posilují nebo negují. Bublina je v zásadě tenoučká vrstva vody, kterou přítomnost molekul detergentu na obou stranách chrání před rozpadem. Podle tloušťky vrstvy se mění struktura barev takové bubliny.

Změny bublinek ve vaší koupeli

Když se někdy během koupele podíváte pozorně na ty droboučké bublinky, uvidíte, že se barva mění. Vlivem gravitace se totiž vodní film postupně ztenčuje. Toho si během jedné koupele všiml i Isaac Newton a zahájil pak sérii podrobnějších pozorování. Během těch sledoval, jak voda postupně plyne z vrcholku bubliny dolů a nechává za sebou tzv. černou skvrnu. Dnešní fyzika jí říká „Newtonův černý film“ a tato oblast bubliny sestává jen ze dvou vrstev molekul detergentu.

Právě sledováním postupného přechodu barev byl Newton schopen spočítat postupnou změnu síly vodní vrstvy, což je skutečně mimořádné zjištění. Protože bubliny potřebují vnější tlak vzduchu, není je možné vytvořit ve volném vesmíru. Ve vakuu zkrátka chybí cokoli, co by je udržovalo pohromadě. Stejně jako na Zemi jdou ovšem vyrobit například na vesmírné stanici, tedy i při absenci gravitace. A budou nejspíš vypadat i stejně dobře.

Zdroj: ScienceFocus

Článek Jak je možné, že jsou mýdlové bubliny vždy dokonale kulaté? Odpověď je jednodušší, než si myslíte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Světlo uvnitř bublin

Vědcům se poprvé podařilo pozorovat viditelné světlu z vesmírných bublin, který se říká Fermiho bubliny. Jsou to obrovské kuličky plynu, které se seskupují v rámci naší galaxie zvané Mléčná dráha. Díky nové technologii mohla být nově spatřena jejich záře. Tato záře byla emitována vodíkovým plynem, jenž byl elektricky nabit nebo byl ionizovaný uvnitř bublin.

Vesmírný objev

Tento obrovský nález, který se jistě zapíše do dějin objevování vesmíru, má na svědomí astronom Dhanesh Krishnarao z Univerzity ve Wisconsinu spolu se svými kolegy. Společně popsali tento nález 3.června na tiskové konferenci při virtuálním setkání americké astronomické společnosti. Jedná se tak o velký objev, který si rozhodně zaslouží velkou pozornost a rozhodně by neměl upadnout v zapomnění.

Gama záření

Bubliny byly původně pozorované už v roce 2010. V té době chrlily vysokoenergetické světlo známé jako paprsky gama. Tyto tyčící se struktury, z nichž každá je stářím kolem 25 tisíc světelných let, jsou považovány za pozůstatky starodávného výbuchu plynu v centru galaxie. Vědci ovšem neznají jeho zdroj. Výbuch mohl být výsledkem černé díry, která byla ve středu galaxie a chaoticky pohlcovala hmotu nebo emise způsobené výbuchem hvězd.

Použili speciální dalekohled

V bublinách se plyn rozšiřuje směrem ven a jeho pohyb mění zjevnou vlnovou délku jeho světla. Materiál, který se nachází blíže ke sluneční soustavě se pohybuje směrem k ní. Jeví se mnohem modřejší. Vzdálenější plyn se pohybuje směrem pryč a jeho barva je načervenalá. Díky posunu vlnové délky bylo vědcům umožněné přesně určit rychlost plynu na jednom místě v bublinách. Byl k tomu použit dalekohled WHAM. Díky tomuto dalekohledu vědci zjistili, že plyn unikal ven rychlostí až 220 km/h. Tento odhad souhlasil i s dřívějším měřením pomocí ultrafialového světla.

Víra v budoucí mapování

Vědci doufají, že měření budou probíhat i na jiných místech vesmíru, resp. Mléčné dráhy. Doufají, že díky častějším měřením se jim podaří podrobněji zmapovat rychlost plynu. Budou tak moci odhalit jaký energetický výkon mají známé Fermiho bubliny v Mléčné dráze.

Článek Obří plynné bubliny Mléčné dráhy byly poprvé spatřeny ve viditelném světle se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.