Skutečná nebo ne, byla silný ideál

Ať už byla Penthesilea skutečná historická osoba nebo ne, dávné Řeky idea silných bojovnic vždy fascinovala. Hrdinové jako Herkules nebo Théseus s nimi také bojovali, ten druhý si dokonce vzal Hippolytu, jednu z jejich královen a Penthesileinu sestru. Amazonky se také často vyskytují na vázách a dalších řeckých předmětech, jak dokazuje studie. „Pro Řeky s mužskou dominancí ve společnosti to byl možná způsob, jak si představit společnost s ženami v čele.“

Jenže Amazonky nepřežilo ani jedno psané svědectví, takže mnozí jejich existenci neberou vážně. Stojí za tím nejspíš sexistické přesvědčení, že ženy přece nemohly lovit nebo bojovat stejně jako muži. „Po dlouhou dobu si historikové vykládali tyto mýty jen jako příběhy,“ dodává Mayor. Tedy do doby, než se začaly rozvíjet archeologické postupy a kolem roku 1970 bylo v centrální Asii identifikováno několik hrobů, které jim odpovídaly.

V oblasti starověké Skýtie

Řekové věřili, že zuřivé bojovnice milující koně přišly z exotických zemí na severovýchodě Řecka, konkrétně ze Skýtie. Jde o obrovské území, které se táhne od severu Černého moře na západě až k východnímu Mongolsku. Skýtie nebyla jednotná a nomádské kmeny nejspíš mluvily mnoha různými jazyky od cca 8. století před Kristem do 5. století. Bylo tu odkryto mnoho hrobů spadajících právě do této doby. Změna přišla po roce 1970.

Tehdy začali archeologové objevovat hroby se zbraněmi a koňmi, přitom šlo ale jasně o ženské kostry. Některé měly zjevná bitevní zranění, jiné byly dokonce pohřbeny spolu. Jeden případ ze západního Ruska ukazuje dokonce tři generace ve společné hrobce. Ženy byly pohřbeny se stejnými poctami jako muži a se stejnými válečnými jizvami. Mnoho raných řeckých obrazů je zpodobnilo jako Řekyně, teprve později začaly vypadat jinak.

Odlišné verze zachycení Amazonek

Řekové nebyli jediní, kteří o těchto ženách psali. Amazonky byly zmíněny i v textech Peršanů, Egypťanů a Číňanů, tato podání se ovšem trochu rozcházejí. Skýťané totiž neměli vlastní systém písma, takže většina informací o nich pochází z kultur, které je obklopovaly. A i když některé mají pravdivé jádro, většina více odrážela kulturu samotného autora, než skupinu žen, kterou chtěl text zachytit. V řeckých verzích je například vždycky porazil muž.

„Oni si skutečně nedovedli představit jiný typ příběhu. Bitvy jsou líčeny velmi napínavě a samozřejmě nebudete krajanům vyprávět o tom, jak cizinka přemohla vašeho hrdinu.“ Peršané a ostatní vyprávěli o střetech a obchodech s Amazonkami, jejich podání je však o něco realističtější. Samotné slovo se poprvé objevuje u Řeků, nejspíš má ale perské kořeny. Dá se totiž spojit s perským „hamazon“, což znamená bojovník.

Historie, která je ignoruje

Řekové byli jako mužská společnost fascinováni konceptem rovnostářské, nebo dokonce ženské společnosti. Historie ale tyto příběhy dlouho ignorovala a pokládala je za pouhou fantazii. „Mužští historici a ti klasičtí nejspíš ze sexismu zkrátka nebrali tyto prameny vůbec v úvahu,“ podotýká Mayor. Navzdory existenci popisů od Platóna či Hérodota byly Amazonky zkrátka jen symbolem „jiných“ žen, které se odmítaly vdát.

Ovšem hrobů takových bojovnic bylo v minulých dekádách odkryto už více jak 300, a další budou zřejmě následovat. Je nejasné, proč obyvatelé Skýtie zmizeli, pokud k tomu skutečně došlo. Nomádská koňská kultura pokračovala v dalších regionech, pouze pod jinými jmény. Mongolové jsou jedním z takových příkladů. V mnoha částech bylo pak postavení ženy v kmeni nejspíš ovlivněno šířením Islámu a relikty toho převládají například v Kazachstánu.

Narazili jste někdy na příběhy s Amazonkami a v jaké podobě?

Zdroj: LiveScience

Článek Ostatky více než 300 amazonek odhalují zapomenutou historii: Co se za zuřivými bojovnicemi skrývá? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hroby Amazonek

Moderní historici tvrdí, že první dochované zmínky o Amazonkách pocházejí z pera antického básníka Homéra. Ten popisoval jejich život v místech, kde byly v devadesátých letech minulého století objeveny masové válečné hroby. V nich byly kromě ostatků mužských vojáků objeveny i ženské kostry, jež by mohly patřit bájným Amazonkám.

Archeologové zdůrazňují, že některé pozůstatky byly nalezeny s bojovými zraněními. Například s hroty zabodnutými v kostech. Kromě toho byly v hrobech přítomny i zbraně a další bojové doplňky, s nimiž byly válečnice často vyobrazovány. Díky moderní vědě dnes můžeme potvrdit, že historky, které byly dříve považovány za smyšlené, jsou založeny na pravdivých skutečnostech.

Amazonky po celém světě

Nalezené ženské ostatky patřily k tzv. Skýtům. Tito kočovní válečníci byli mistři v jízdě na koni a lukostřelbě. Žili velmi uvolněným stylem života – pili neředěné víno, zkvašené mléko a používali konopí. Mezi Skýty bylo na denním pořádku, že ženy přebíraly stejné role jako muži. Což je také důvodem, proč byly v hrobkách nalezeny spolu s válečnou výbavou.

Pojem Amazonek není striktně vázán jen na starověké Řecko a jeho oblast. Amazonky jsou všechny válečnice po celém světe. Objevit je můžeme v Egyptě, Mezopotámii nebo třeba Vietnamu. Řeka Amazonka, objevená v roce 1541 španělským vojákem Franciscem de Orellanou, byla také pojmenována po ženských bojovnicích, které objevitele v pralese napadly.

Zdroj: Science News

Článek Jsou antické Amazonky opravdu skutečné, nebo se jedná pouze o řecký mýtus? Záhada rozluštěna se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.