Česká tarantule je zpět! Obří pavouk, který měl být dávno vyhynulý, se znovu šíří naším územím

Vypadá jako z tropů, ale žije i u nás. slíďák tatarský, největší pavouk Česka, byl považován za vyhynulého. Teď se znovu objevuje a budí pozornost.

Foto: Avereanu / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Pokud patříte k lidem, kteří při pohledu na křižáka v rohu koupelny berou do ruky pantofel nebo volají linku bezpečí, pak pro vás máme v redakci VědaŽivě zprávu, ze které vám možná naskočí husí kůže až na patách. Do české krajiny se totiž ve velkém stylu vrací král všech našich pavouků – slíďák tatarský.

Žádný drobeček, ale pořádná tarantule z Hané

Desítky let jsme si mysleli, že u nás tenhle „přerostlý kousek“ definitivně zaklepal bačkorami, ale příroda nám opět ukázala vztyčený ukazovák. Slíďák je zpět a zdá se, že se mu u nás začíná líbit víc než kdy dřív.

Když říkáme, že je velký, myslíme tím, že je fakt obrovský. Zapomeňte na ty hubené sekáče, co se vám pletou pod nohy. Samice slíďáka tatarského může mít tělo dlouhé skoro čtyři centimetry, a když k tomu připočítáte ty chlupaté nohy, dostanete se na slušných sedm čísel. Ale nebojte se. Vypadá sice jako nefalšovaná tarantule z nějakého béčkového hororu, ale nenechte se zmást. I když má kusadla jako kleště, člověku neublíží víc než průměrná včela. Navíc je to celkem slušňák – do baráku se vám cpát nebude (leda v krajní nouzi), raději má svůj klid někde v díře v zemi.

Architekt s láskou k hloubkám

Slíďák není žádný flákač, co by si jen tak seděl na pavučině a čekal, až mu do pusy spadne moucha. Je to rozený inženýr. V zemi si hloubí svislé nory, které můžou být hluboké až půl metru. Představte si to jako takový malý pavoučí protiatomový kryt. Dřív tyhle nory dělal hlavně v panenských stepích, ale když jsme mu krajinu zastavěli, musel se přizpůsobit. Dneska ho tedy klidně potkáte na místech, kde byste to nečekali – v pískovnách, na hnědouhelných výsypkách nebo na okrajích velkých stavenišť. Je to prostě takový pavoučí punker, který se zabydlí tam, kde je zrovna volno a dost tepla.

Máma roku s kočárkem na zádech

Jestli si myslíte, že hmyzí svět je jen o žraní a páření, slíďák vás vyvede z omylu. Samice jsou totiž neuvěřitelně obětavé matky. Svůj kokon s vajíčky nenosí někde v koutě, ale mají ho přichycený k zadečku a tahají ho všude s sebou. A pozor, když se malí pavoučci vylíhnou, nenastěhují se do vlastního podnájmu. Všech těch několik stovek drobotin naskáče mámě na záda a ona je nosí jako takový živý autobus, dokud nejsou dost velcí, aby se o sebe postarali. Je to věru fascinující pohled, tedy pokud zrovna netrpíte arachnofobií.