Vykácení tisíciletých stromů znamená katastrofální následky. Poskytují lesu nenahraditelný zdroj genetické diverzity

Vědecké studie odhalily, že prastaré stromy poskytují lesu neuvěřitelnou genetickou diverzitu a zároveň jsou nositeli statisíců genetických změn a mutací.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V souvislosti s globální změnou klimatu, která se projevuje zejména nárůstem průměrné teploty a migrací různých druhů rostlin a živočichů do severnějších oblastí, provedli vědci řadu nových studií zaměřených na lesní ekosystémy. Sledovali kupříkladu význam prastarých stromů pro les. Závěry jsou velmi závažné – prastaré stromy představují nenahraditelný zdroj genetické diverzity, avšak pomalu z planety mizí. Osud lesů se tak stává nevyzpytatelným.

Dlouhověké stromy vykazují vysoký počet genetických mutací

V České republice převažují tzv. hospodářské lesy. V nich se stromy pěstují účelově, a to pouze určitou dobu, než dosáhnou požadovaného věku. Poté jsou smýceny. Nejběžnějšími jsou v tuzemsku smrčiny, které dosahují mýtního věku kolem 80 let. V těchto lesích je míra genové diverzity zpravidla nízká. Daleko vyšší je tam, kde jsou stromy ponechané samovolnému vývoji bez zásahů člověka, například v Kalifornii, Kanadě či v oblastech tropů.

iZdroj fotografie: Bureau of Land Management Oregon and Washington / Creative Commons / CC BY
Smrk sitka (Picea sitchensis)

Stromy nezřídka dosahují věku několika set let až několika tisíc let. Typickými zástupci dlouhověkých jehličnanů jsou v Kalifornii rostoucí Pinus longaeva (borovice dlouhověká), která se může dožít i více než 5 000 let, Sequoiadendron giganteum (sekvojovovec obrovský) dožívající se i více než 3 000 let či Fitzroya cupressoides (Fitzroya cypřišovitá), ta je roste především v Chile a v Argentině. V Kadaně dominuje Picea sitchensis (smrk sitka).

Přírodní podmínky se často odlišují od těch, které panují na daném místě v současné době. V průběhu svého života se tedy dlouhověké stromy musely přizpůsobovat svému měnícímu se okolí. Tyto změny se děly prostřednictvím tzv. somatických mutací, což lze chápat jako reakci organismu na jeho okolí. Výzkum zaměřený na četnost a význam těchto mutací provedli vědci v Kanadě na smrku sitka. Vybrali jedince vyšší než 70 metrů ve věku 200 až 500 let.

Prastaré stromy jsou jakousi genetickou pojistkou

Závěry kanadské případové studie na smrku sitka přináší jistý vhled do složité problematiky somatických mutací. Sledované stromy vykazovaly až sto tisíc těchto mutací, přičemž většina z nich byla poměrně nevýznamná. Ovšem našly se mezi nimi i takové, které měly evoluční význam ve vztahu k adaptaci stromů na lokální klima či přítomnost určitého škůdce. Z těchto závěrů vědci usuzují, že starší stromy hrají zásadní roli v genetické rozmanitosti daného druhu.

Bohužel prastaré stromy podléhají všude po světě nekompromisní těžbě. Jejich přítomnost v lesních ekosystémech se tak stává čím dál vzácnější. Velkým problémem, který si těžařské společnosti a vlády daných států neuvědomují, je fakt, že jakmile se tyto stromy skácí, místní ekosystém přijde o jakousi genetickou pojistku. Na rozdíl od zvířat, stromy neztrácejí s věkem plodnost, tudíž mohou i ve vysokém věku produkovat velké množství semen a pylu.

iZdroj fotografie: Uživatel W. Bulach / Creative Commons / CC BY-SA
Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)

Potomci stromů, které musely během svého života překonat různé přírodní katastrofy či se vyrovnávat například se škůdci, jsou vybaveni stejnou genetickou výbavou jako jejich rodiče. Oproti jiným jedincům tak mají lepší předpoklady pro uspokojivý růst. Když ale prastaré stromy zmizí, ztratí se s nimi i tyto klady. Vědci rovněž poukazují na vyšší úmrtnost mladých stromků v důsledku změny klimatu a masivnějším útokům (nejen) hmyzích škůdců.

Aby se zachovala alespoň nějaká genetická rozmanitost, zakládají se všude po světě tzv. semenné sady. V těch se pěstují jedinci, kteří jsou identifikováni jako kvalitní a odolní. Semena, jež tyto vybrané stromy produkují, se poté sbírají a vysazují. V České republice je kupříkladu kolem 90 semenných sadů a ročně vyprodukují asi 180 milionů sazenic lesních dřevin (namátkou se jedná o jedle, buky, smrky, borovice, duby, jeřáby či třešně).

Jaký prastarý strom jste kdy navštívili?

Zdroj: LiveScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
132 lidí právě čte
Zobrazit další články