V lublaňské zoo se narodila tři mláďata kriticky ohroženého tygra

Lublaňská zoo oznámila narození tří mláďat tygra ussurijského. Porod proběhl 27. května 2026 a jde o první vrh páru, který do Slovinska dorazil teprve před necelými dvěma lety.

Foto: Keven Law - licence CC BY-SA 2.0

Tygřice Arisa a samec Ussuri se v lublaňské zahradě zabydleli v létě 2024. Arisa přicestovala ze zoo v polském Zamości, Ussuri z norského Kristiansandu. O necelé dva roky později, v noci z 26. na 27. května, přivedla Arisa na svět tři mláďata. Personál je od první minuty sleduje přes kameru instalovanou v brlohu a podle tiskové zprávy Zoo Ljubljana z 3. června mláďata sají, rychle rostou a matka se chová vzorně ochranitelsky. Návštěvníci zoo mohou rodinu pozorovat na obrazovce napojené na přenos z brlohu; termín, kdy budou tygříci k vidění přímo v expozici, zahrada zatím neoznámila.

Proč tři mláďata nejsou jen roztomilá novinka

Lublaňský vrh nevznikl náhodou. Zoo Ljubljana je od roku 1999 členem Evropské asociace zoo a akvárií (EAZA) a od roku 2000 i Světové asociace zoo a akvárií (WAZA). Pár Arisa–Ussuri byl sestaven na doporučení koordinátora evropského chovného programu EEP, kterým je Matthias Papies z berlínského Tierparku. Každé spojení samce a samice v rámci EEP vychází z genetické a demografické analýzy celé evropské populace. Cílem není jen mít mláďata, ale mít ta správná mláďata, která rozšíří genový fond záložní populace.

WAZA označuje chov amurského tygra v zoo za „genetický záchranný člun“. Lublaňská trojčata jsou konkrétním příspěvkem do tohoto člunu, ne lokální atrakcí, ale plánovaným dílem v mozaice, která má druh udržet při životě i pro případ, že by divoká populace zkolabovala.

Kolik tygrů vlastně zbývá ve volné přírodě

Mediální zkratka „pár stovek“ koluje roky, ale skutečnost je složitější. WAZA na svých stránkách stále pracuje s formulací „méně než 500 volně žijících amurských tygrů“. Jenže Amur Tiger Center, ruská státní organizace zodpovědná za monitoring, po celoplošném sčítání v roce 2022 uvádí číslo vyšší, více než 750 jedinců v Rusku včetně mláďat.

Rozdíl není podvod, ale metodika. Starší odhady často počítaly jen dospělé jedince a vycházely z konzervativnějších modelů. Ruské sčítání zahrnulo i mláďata a pokrylo širší území. Přitom 95 % světové populace amurského tygra žije právě na ruském Dálném východě, takže ruská data jsou pro celkový obraz klíčová.

Důležité zpřesnění: amurský tygr je v materiálech EAZA veden jako ohrožený (status EN), nikoli kriticky ohrožený. Kriticky ohrožené jsou jiné poddruhy, například tygr sumaterský. To ale nic nemění na tom, že 72 až 83 % úhynů amurských tygrů v přírodě způsobuje člověk, především pytláctvím.

Co drží druh při životě

Záchrana amurského tygra přitom stojí na dvou pilířích. Ten první, terénní, zastřešuje Global Tiger Recovery Program 2.0, který sdružuje tygří státy a implementačně ho nese Global Tiger Forum. Ruská strategie ochrany amurského tygra platná do roku 2034 mluví o stabilizaci populace s tendencí k dalšímu růstu, ale zároveň varuje, že bez potlačení pytláctví, ochrany habitatů a řešení konfliktů s místními obyvateli se trend nemusí udržet.

Druhý pilíř tvoří právě koordinované chovy v zoo. V Evropě je to EEP, globálně pak WAZA GSMP propojující čtyři regionální asociace. Smyslem není nahradit přírodu; teritorium divokého samce pokrývá v průměru 100 000 hektarů lesa, což žádná zoo nenapodobí. Smyslem je pojistka. A občas i víc: WWF popsal případ dvou v zajetí držených amurských tygrů přesunutých do polodivokého zázemí v Kazachstánu, kde by až jejich potomci mohli jednou žít ve volné přírodě. Jde o výjimku, ne pravidlo, ale ukazuje, že cesta ze zoo zpět do divočiny není úplně uzavřená.

Český kontext: Praha chová tygry od roku 1961

Čeští milovníci tygrů nicméně nemusí jezdit do Lublaně. Zoo Praha chová tygry ussurijské v rámci téhož evropského programu a první úspěšný odchov zaznamenala už v roce 1961. Od té doby odchovala celou řadu mláďat. Čerstvý vrh srovnatelný s lublaňským ale pražská zoo v roce 2026 zatím neoznámila.

Kdo by přesto chtěl vidět právě lublaňská trojčata, má to z Brna autem zhruba pět hodin. Počítat ale musí s tím, že mláďata jsou zatím přístupná jen přes obrazovku v areálu zoo.