Suché skály odhalují tektonicky porušené vrstvy tvrdého pískovce v Českém ráji
Úzký skalní hřeben severně od Besedic ukazuje to, co jinde v Českém ráji neuvidíte: pískovcové vrstvy staré sto milionů let postavené téměř nastojato.
Obsah článku
Český ráj má desítky skalních měst. Prachovské skály, Hruboskalsko, Besedické skály; všude věže, rokle, okna vymodelovaná vodou a mrazem. Suché skály fungují jinak. Tady hlavní práci neodvedlo zvětrávání, ale tektonika. Podél lužické poruchy se cenomanské pískovce vztyčily do téměř svislé polohy, rozlámaly a klouzaly po sobě. Výsledkem není labyrint, ale kamenná hradba, úzký rozeklaný hřeben, kterému místní říkají Kantorovy varhany nebo Maloskalské Dolomity. Česká geologická služba lokalitu hodnotí jako jev výjimečného vědeckého významu s národní důležitostí. A přitom stačí přijít, zvednout hlavu a dívat se.
Zlom, který postavil pískovce na hranu
Klíč k pochopení Suchých skal leží hluboko pod povrchem. Lužická porucha je stará tektonická linie, pravděpodobně prvohorního původu, která byla v třetihorách a čtvrtohorách znovu oživena. Tlak podél ní vztyčil vrstvy křídového pískovce z původní vodorovné polohy do téměř vertikální. Na odkrytých stěnách jsou dodnes viditelná takzvaná tektonická zrcadla, vyhlazené plochy, kde se hornina při pohybu otírala o protilehlý blok. K tomu pukliny, ohlazy, rozlámané lavice. Kdo přijde bez geologického vzdělání, stejně pozná, že tady něco nesedí: vrstvy nestojí tak, jak by měly.
Samotné pískovce jsou cenomanské, tedy zhruba sto milionů let staré. Ale deformace, která jim dala dnešní tvar, je výrazně mladší. Důležité je tyto dvě věci oddělit: hornina je stará, ale její dramatická póza je dílem pozdějších pohybů zemské kůry.
Tvrdý pískovec, ostrý hřeben
Když se řekne „pískovec“, většina lidí si představí měkkou, snadno zvětrávající horninu. Na Suchých skalách to neplatí. Zdejší pískovce jsou často silicifikované, prostoupené oxidem křemičitým, který je zpevnil daleko nad běžný standard. Obec Malá Skála na svém webu výslovně mluví o mimořádné tvrdosti oproti ostatním skalním masivům v okolí.
Praktický důsledek je dvojí. Za prvé: hřeben eroduje pomaleji, a proto si drží ostré hrany, úzký profil a jehlovité tvary, které připomínají spíš vysokohorské štíty než české pískovce. Za druhé: tvrdost dělá ze Suchých skal oblíbenou horolezeckou lokalitu. Členové Českého horolezeckého svazu tu mohou lézt celoročně, jediným omezením bývá hnízdění dravců.
Jiný zážitek než skalní město
Srovnání s okolními lokalitami pomůže pochopit, proč Suché skály stojí stranou obvyklého výletního schématu:
- Prachovské skály – svrchnoturonské a coniacké pískovce rozřezané zvětráváním do věží, roklí a skalních oken. Síť vyhlídkových okruhů, rodinný terén.
- Hruboskalsko – turonské kvádrové pískovce s dobře čitelným šikmým zvrstvením, rozlehlé skalní město s desítkami věží.
- Besedické skály – skalní město v křemenných pískovcích s vazbou na bazanitové žíly; z vyhlídky na Sokole je přímý pohled právě na vztyčený hřeben Suchých skal.
- Suché skály – cenomanský hřeben podél lužické poruchy, kde hlavní atrakcí není procházka mezi věžemi, ale samotná tektonická stavba.
Kdo hledá labyrint se schodišti a zábradlím, bude na Suchých skalách překvapený. Tady se nebloudí. Tady se čte krajina.
Jak se tam dostat a co platí
Suché skály leží asi 1,5 km severně od Besedic, mezi silnicemi z Malé Skály (Zákoutí) na Koberovy a na Vrát. Česká geologická služba uvádí, že autem se dá dojet na vzdálenost zhruba 250 metrů od lokality. Oficiální turistický web Českého ráje doporučuje centrální parkoviště v Malé Skále, odkud vedou značené trasy. V okolí prochází Zlatá stezka Českého ráje i 4,5km okruh Dr. Edvarda Beneše z Besedic.
Lokalita je od roku 1956 národní přírodní památkou o rozloze necelých 23,5 hektaru a leží v CHKO Český ráj. Platí obecná pravidla chráněné krajinné oblasti: zákaz ohně mimo vyhrazená místa, zákaz vjezdu a parkování mimo vyznačené plochy, omezení pro drony. Na samotný hřeben a jeho okolí není vstup zakázán, ale terén není upravený pro kočárky ani pro nejmenší děti bez dohledu.