Bylo dřív vejce, nebo slepice? Záludná otázka má konečně odpověď

Položením právě této otázky tak jen zůstáváme ve zdánlivě začarovaném kruhu peří a skořápek. A nějak postrádáme startovací čáru. Není však třeba se tím trápit navěky. Záhadu totiž pomůže rozlousknout několik vědeckých nástrojů. Konkrétně evoluční biologie. Vejce se jako způsob reprodukce dají najít v celé živočišné říši. Nejde jen o obal, ale také vnitřní membránu, kde se embryo zvířete vyvíjí. Tak jich pojďme několik rozklepnout.

Jak se objevilo první vejce

Pátrat budeme po vejcích v dnešní podobě. Ta první se objevila před miliony let u skupiny živočichů zvaných amniota. U nich můžeme najít typ vejce, které může matka naklást v různých podmínkách. Dříve se zvířata spoléhala na vodu. V jednom momentě se však vyvinulo takové, které mělo navíc tři membrány – amnion, chorion a allantois. Každá z nich plní jinou úlohu, společně však tvoří velkou ochranu pro cokoli, co se vyvíjí uvnitř. Vejce tak šla klást prakticky kdekoli.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Z vajec nám bohužel nezůstávají fosilie, proto nevíme přesně, kdy k tomuto přerodu došlo. Nejlepší odhad je 350 milionů let dozadu, kdy se vyskytl společný předek tetrapodů. Tedy zvířat se čtyřmi končetinami a páteří. Je více odhadů, panuje však shoda na období před 370–312 miliony let. A všichni dnešní plazi i ptáci jsou potomky právě těchto prvních amniot. Teď se pojďme podívat na úplně první vylíhlá kuřátka.

Jak přišla kuřata na svět

První opravdová kuřata jsou ta s první čistou genetickou mutací svých rodičů. Jejich přímí předkové tedy museli být dvě proto-kuřata. Jakmile se spářila, jejich DNA dala vzniknout první buňce prvního kuřete. A tyto mutace pokračovaly v kopírování, jehož výsledkem je první skutečné kuře. Jejich rodiče byli asi příslušníky druhu Gallus gallus z Asie, po domestikaci se tento opeřenec rozšířil. Teď se ale vraťme k naší původní otázce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zcela první vejce amniot přišlo před cca 350 miliony let. První skutečné kuře tu bylo asi před 58 000 lety. Jasně nám tedy vychází první článek řetězu – první bylo vejce, ze kterého vzešlo první kuře. Ale počkat, nebyli to právě někteří vědci, kteří přišli s tvrzením o prvním kuřeti? Tato domněnka pochází od badatelů studujících způsob formování kuřecího vejce. To je tvořeno uhličitanem vápenatým, který slepice dostávají ve stravě.

Otázka falešné dichotomie a rozporu

Ten je skladován v krystalech a slepicím celý proces vzniku skořápky umožňuje konkrétní protein. Ten se nachází jen ve vaječníku kuřete, což vedlo právě k domněnce, že kuře tedy muselo existovat ještě před vejcem a dovolit tak jeho tvorbu. Bez proteinu by totiž vejce nevzniklo. Protein je asi odpovědný za rychlejší proces tvorby samotné skořápky. To slepicím dovoluje vytvořit jedno vejce naprosto z ničeho už za 24 hodin. Hádanku tak můžeme uložit ke spánku.

Celá otázka je ostatně typem falešné dichotomie, tedy předpokladu nutné existence rozporu. Vejce jako nástroj se jasně vyskytlo už před kuřetem, slepičí ale nikoli. Matka prvního kuřete nám známého typu snesla vejce, ze kterého se první kuře vylíhlo. Ona sama od něj však byla geneticky odlišná, byť minimálně. Celý proces jsme řádně popsali včetně evolučního příběhu těchto známých opeřenců. Hádanku tak můžeme odložit jako skutečně vyřešenou.