Slepé rameno Dyje u Břeclavi vypadá jako amazonský prales. Pod korunami zaplavených stromů se skrývá rybářská perla Moravy

Osm hektarů stojaté vody obepnuté lužním porostem, kde kmeny stromů mizí přímo v hladině. Mahenovo jezero na Břeclavsku vypadá jako záběr z jiného kontinentu.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Kdo zná jižní Moravu, vybaví si Pálavu, bílé vápencové útesy nad Novomlýnskými nádržemi, vinařské stezky a Lednicko-valtický areál plný zámeckých parkových scenérií. Jenže stačí odbočit z hlavní turistické osy do levobřežní nivy Dyje mezi Novými Mlýny a Podivínem a krajina se promění. Místo otevřených horizontů pohltí návštěvníka nízký lužní les, mokřadní tůně a slepé rameno řeky, jehož břehy zarůstají tak hustě, že slunce prosvítá jen v pruzích.

Kde přesně hledat moravský „zaplavený prales“

Souřadnice 48°50’03.03″N, 16°46’15.00″E zavedou navigaci do ploché nivní krajiny, kde silnice končí a začínají polní a lesní cesty. Mahenovo jezero, v místním názvosloví označované též jako Panvastr, tvoří součást rybářského revíru 461 159 Dyje 4C. Výměra činí pouhých osm hektarů, což je zlomek rozlohy Novomlýnských nádrží. Právě ta komornost ale dělá zásadní rozdíl: zatímco pod Pálavou fouká vítr přes kilometry otevřené vodní hladiny, tady obklopuje rameno hustá vegetace a vzduch stojí.

Oficiálně značené parkoviště přímo u břehu chybí. Nejjistější přístup vede přes obec Přítluky, odkud pokračuje poslední úsek po místních cestách. Na kole se nabízí napojení z Mikulovské vinařské stezky, která protíná celou turistickou osu pod Pálavou a kolem Lednicko-valtického areálu. Mahenovo jezero tak funguje jako tichá odbočka z jinak frekventované cyklotrasy.

Proč stromy stojí ve vodě a krajina připomíná tropický mokřad

Jádrem vizuálního zážitku je původ samotného jezera. Jde o odstavené rameno Dyje, které vzniklo při regulaci řeky a vodohospodářských úpravách koryta. Podle souhrnných doporučených opatření AOPK ČR tvoří převážnou část zdejších vod právě taková mrtvá ramena, a většina z nich si přesto zachovala znaky přirozené říční morfologie. Voda tu kolísá, sezónně stoupá a zaplavuje okolní terén. Starý lužní porost v depresích zůstal stát, a když hladina vystoupí, obepne kořenové náběhy i dolní partie kmenů. Vzniká obraz lesa vyrůstajícího z vodní plochy.

Dojem exotiky zesiluje charakter lužního lesa. V nivě Dyje se potkává měkký luh s vrbami a topolovými porosty s tvrdším luhem, kde dominují duby a jasany. Přechod mezi oběma typy závisí na tom, jak dlouho a jak vysoko voda v daném místě stojí. Právě tenhle gradient, od trvale zamokřených partií po sušší hrany, vytváří mozaiku prostředí, jakou běžný les podél moravské řeky nenabízí. Komáři, spadlé dřevo přes cestu, měkké bahno pod nohama. Kdo čekal upravenou stezku s lavičkami, ocitne se v jiném světě.

Chráněná mokřadní lokalita s rybářskou povolenkou v kapse

Mahenovo jezero spadá do evropsky významné lokality Niva Dyje. Ochranářské materiály ho spolu s jezerem Kutnar a přírodní památkou Květné jezero řadí mezi nejvýznamnější mokřadní body Přítluckého poldru na levém břehu mezi Novými Mlýny a Podivínem. Zdejší tůně hostí přirozeně eutrofní vody s bohatou vodní vegetací a na ni navázanou faunu.

Současně tu ale funguje plnohodnotný rybářský provoz. Revír Dyje 4C zahrnuje kromě Mahenova jezera i další vody v okruhu necelých dvou kilometrů, Dyji 4B, 4D, Herdy a další. Pro lov potřebuje rybář:

• platný rybářský lístek vydaný v České republice (cena se pohybuje od 100 do 1 000 Kč podle délky platnosti),
• povolenku Moravského rybářského svazu, kterou lze objednat online nebo vyzvednout v pobočných spolcích, ve výdejním místě v Hustopečích či po domluvě v Mikulově.

V katastru Přítluk navíc platí místní omezení daná obecní vyhláškou, s nimiž je dobré počítat předem. A pozor: sousední Křivé jezero má statut národní přírodní rezervace a lov tam je zakázán.

Pro nerybáře má Mahenovo jezero jinou hodnotu. Cyklovýlet po Mikulovské vinařské stezce, odbočka do nivy, půlhodina ticha u hladiny, kde se zrcadlí koruny stromů, a návrat zpátky na trasu mezi vinohrady a Pálavu. Kontrast mezi otevřenou pálavskou scenérií a uzavřeným mokřadním labyrintem funguje jako reset optiky, připomínka, že jižní Morava má víc vrstev, než kolik jich zachytí pohlednice.