S každými 10 km od Etny klesá výskyt rakoviny. Vulkanické plyny obsahují těžké kovy a radioaktivní částice, které kontaminují vodu i půdu

Sicílie patří mezi nejoblíbenější letní destinace českých turistů. Čedok i Invia nabízejí poznávačky s výstupem na Etnu, pobyty v Taormině, Giardini Naxos nebo přímo v Catanii u úpatí sopky.

Foto: Public Domain Pictures

Co ale katalogy nezmiňují, jsou výsledky epidemiologických studií, které už roky spojují východní pobřeží ostrova s nezvykle vysokým výskytem nádorů štítné žlázy. Geografická analýza 186 obcí kolem Etny, publikovaná v roce 2020 v Scientific Reports, přinesla dvě klíčová čísla: s každými deseti kilometry vzdálenosti od sopky klesá incidence o 1,00 případu na 100 000 obyvatel a s každým odklonem o deset stupňů od jihovýchodní osy vulkanického oblaku klesá o dalších 0,67 případu na 100 000. Směr převládajícího oblaku přitom vysvětloval riziko silněji než pouhá vzdálenost.

Co přesně Etna vypouští do ovzduší a proč je štítná žláza tak zranitelná

Etna degasuje prakticky nepřetržitě. I v klidových fázích podzemní magma uvolňuje směs plynů, aerosolů a pevných částic, která se větrem šíří desítky kilometrů od kráteru. Měření zachytila v oblaku těžké kovy: arsen, kadmium, rtuť, mangan, olovo, thalium, vanad a zinek. K nim se přidávají halogeny, tedy chlorovodík, fluorovodík, bromovodík a jodovodík. Radioaktivní složku tvoří radon-222 a na aerosolech navázané dceřiné radionuklidy (olovo-210, bismut-210 a polonium-210).

Proč právě štítná žláza? Vědci pracují s hypotézou, že tento orgán reaguje mimořádně citlivě na chronickou nízkoúrovňovou směs halogenů a kovů. Na východní Sicílii dominuje papilární histotyp nádoru a přehledová literatura zaznamenala u tamních tumorů častější mutaci BRAF V600E. Kauzalita zůstává předmětem výzkumu, biologická věrohodnost takového mechanismu je ovšem podstatně vyšší než u obecného tvrzení, že „všechny nádory vznikají stejně“.

Tři cesty kontaminace: vzduch, voda, jídlo

Vulkanický oblak nedopadá jen na turistické stezky. Depozice popela, aerosolů a mikroskopických krystalků pokrývá půdu v okruhu desítek kilometrů. Oxid uhličitý a další vulkanické plyny pronikají do podzemních vod, snižují pH a urychlují vyluhování kovů z bazaltového podloží. Třetí cestou je potravní řetězec, kdy kontaminovaná půda a závlahová voda přenášejí zátěž do plodin a zeleniny pěstované na svazích sopky.

Biomonitoring dospělých obyvatel Catanie z roku 2025 potvrdil v tělech rezidentů zvýšené hladiny uranu a wolframu vedle již zmíněných kovů. Studie ovšem pracovala výhradně s trvalými obyvateli a chronickou expozicí. Přímý důkaz, že dvoutýdenní dovolená měřitelně zvyšuje riziko, v dostupné literatuře chybí.

Kde přesně hledat riziko: mapa pro opatrného cestovatele

Celá Sicílie rozhodně nevychází jako jednolitě nebezpečný ostrov. Epidemiologické studie se soustředí na tři provincie obklopující Etnu a na průmyslové „zóny národního zájmu“ (SIN) Augusta-Priolo a Gela. Jde o dva odlišné profily zátěže:

• Etnejský pás (Catania, východní a jihovýchodní svahy): geogenní expozice kovům, halogenům a radonu z vulkanického oblaku. Riziko klesá se vzdáleností a s odklonem od převládajícího jihovýchodního směru oblaku, žádná studie však nestanovuje práh „bezpečno“.
• Průmyslové hotspoty (Augusta-Priolo, Gela): petrochemická kontaminace s excesy i u jiných diagnóz než štítná žláza. Pro turistu jde o lokality bez plážového či poznávacího důvodu.
• Západ a sever ostrova (Palermo, Cefalù): mimo hlavní fokus etnejské i průmyslové epidemiologie. České cestovní kanceláře sem běžně prodávají pobyty a z hlediska dlouhodobých dat jde o klidnější zónu.

Pro srovnání: věkově standardizovaná incidence rakoviny štítné žlázy u žen dosahuje v okolí Etny 31,7 případu na 100 000, zatímco na Islandu (další sopečné oblasti) činí 9,5. U Vesuvu studie uvádějí hrubou míru 9,0 oproti 6,2 v nevulkanické části Kampánie, metodicky ovšem jde o jiný typ výpočtu.

Praktická opatření: co turista skutečně ovlivní

Akutní nebezpečí kolem Etny dnes řídí italská civilní ochrana prostřednictvím stupňů poplachu a obecních vyhlášek, které omezují přístup do summitových zón. Emise přitom kolísají; týdenní bulletin INGV z 24. 6. 2025 zaznamenal středové hodnoty denního SO₂, ale satelit zachytil skok na 4 720 tun při erupční epizodě 19. 6. 2025. Dvouletý report za období 2023–2024 dokumentuje střídání klidnějších období s paroxysmy, při nichž oblak stoupal do výšky čtyř až osmi kilometrů.

Co může cestovatel udělat:

• Sledovat alerty INGV a civilní ochrany před výstupem i během pobytu.
• Respektovat uzávěry summitových zón, protože přístup na vrchol se mění operativně a obecní vyhlášky bývají aktualizovány i ze dne na den.
• Ověřit kvalitu koupací vody na konkrétní pláži přes Portale Acque italského ministerstva zdravotnictví; v sezoně 2025 splnilo v celé EU 96 % koupacích vod alespoň dostačující kvalitu.
• Volit základnu mimo etnejský pás a průmyslové SIN, pokud je hlavním motivem relaxace u moře. Palermo nebo Cefalù nabízejí pláže bez geogenní ani petrochemické zátěže zachycené ve studiích.

Stránka českého MZV pro Itálii obsahuje obecné cestovní doporučení, specifické upozornění na epidemiologické studie o štítné žláze zde ovšem nenajdete. Stejně tak otevřené texty Čedoku a Invie žádné takové varování neuvádějí.

Komu patří opatrnost a komu klid: délka pobytu jako rozhodující proměnná

Veškerá dostupná epidemiologie stojí na datech o trvalých obyvatelích, tedy lidech, kteří pod Etnou žijí roky a desetiletí, dýchají tamní vzduch, pijí místní vodu, jedí lokální plodiny. Studie, která by kvantifikovala zdravotní dopad čtrnáctidenní dovolené, dosud publikována nebyla. Redakční dedukce z toho plynoucí je prostá: kdo míří na Sicílii na dva týdny, čelí řádově jiné expozici než catanijský rezident. Kdo ale zvažuje dlouhodobější pobyt na východním pobřeží, ať už pracovní stáž, semestr studia, nebo přesídlení, měl by tato data vzít v potaz.