První úspěšná záchrana rysího mláděte v Česku. Osiřelá samička se teď vrací do volné přírody
Osiřelá rysice Jane prošla měsíce trvající rehabilitací v česko-bavorské spolupráci a během několika týdnů se stane prvním úspěšně vráceným rysím sirotkem v historii české ochrany přírody.
Obsah článku
Na podzim 2025 našli pracovníci Správy Národního parku Šumava v západní části parku osiřelé rysí mládě. Samička vážila málo, byla sama a bez matky neměla šanci přežít zimu. Dnes, po půl roce přísné izolované péče, stojí před návratem do divočiny, jenže ne tam, odkud přišla. Místo šumavských hvozdů ji čekají lesy Chráněné krajinné oblasti Brdy. A právě v tom spočívá podstata celého projektu: nejde jen o záchranu jednoho zvířete, ale o cílený pokus dodat brdským lesům přesně ten článek, který jim roky chyběl.
Od Šumavy přes Bavorsko do Brd
Cesta Jane začala v záchranné stanici v Klášterci u Vimperka, kde prošla karanténou a prvotním veterinárním ošetřením. Klášterec je široce zaměřená stanice pro handicapované živočichy se sedmihektarovým areálem, pro akutní příjem ideální, pro dlouhodobou rehabilitaci velké šelmy nikoli. Proto putovala dál, přes hranici do Neuschönau v Národním parku Bavorský les.
Právě tam v roce 2023 vzniklo první bavorské přijímací zařízení pro rysy, dva boxy a venkovní výběh záměrně umístěné mimo návštěvnické trasy. Od listopadu 2025 žila Jane v odlehlém výběhu s téměř nulovým kontaktem s lidmi. Žádné hlazení, žádné přikrmování z ruky. Personál ji kontroloval jen vizuálně, aby zachoval to nejcennější, co rehabilitované zvíře může mít: plachost a lovecké instinkty. Před vypuštěním dostane telemetrický obojek, který umožní sledovat její pohyb, úspěšnost lovu i adaptaci na nové prostředí.
Přesné datum vypuštění společná tisková zpráva z 19. května 2026 neuvádí. Mluví o „následujících týdnech“.
Proč ne zpět na Šumavu
Šumavsko-bavorská populace rysa ostrovida se má čile k světu. V monitorovací sezoně 2024/2025 bylo v obou parcích potvrzeno 27 samostatných rysů a 22 mláďat, nejvyšší zaznamenaný počet mláďat v rámci sledování. Vrátit Jane sem by znamenalo poslat ji do území, kde si mladá samice jen těžko najde volný domovský okrsek.
Brdy představují opačný případ. Monitoring v posledních letech opakovaně potvrzoval přítomnost jednotlivých migrujících samců ze Šumavy, ale samice tam chyběly. Bez samic nedošlo k rozmnožování, stabilní teritorium zřejmě nevzniklo. Dva důvody mluví pro vypuštění právě sem:
- Volný prostor. Na okraji populace je snazší najít neobsazené teritorium než v přeplněném jádru.
- Samice jako limitující faktor. Samice rysů hůř překonávají krajinné bariéry při dálkových přesunech (silnice, železnice, otevřenou krajinu). Právě proto se na okrajích areálu objevují hlavně samci a právě proto má „dodání“ samice největší populační smysl.
Evropská data tento přístup potvrzují. Rozsáhlá studie publikovaná v PLOS ONE analyzovala osudy 320 osiřelých rysů ze 13 evropských zemí v letech 1975–2022. Z 66 jedinců vrácených do přírody přežilo alespoň rok po vypuštění 66 procent, a úspěšnost nejvíc ovlivňovalo právě místo vypuštění.
Co znamená „založit rodinu“
Žádná metafora. Biologicky jde o to, aby se Jane usadila v Brdech, vytvořila si teritorium, potkala samce a rozmnožila se. Rysí říje probíhá od ledna do března. Pokud bude vypuštěna v průběhu léta 2026, první realistické okno pro reprodukci se otevírá až v říji na přelomu zimy a jara 2027. Případná mláďata by přišla na svět na jaře 2027.
Podle nás je právě tohle klíčový posun: Brdy přestanou být územím, kam rysové jen občas zabloudí, a mohou se stát místem, kde se usadí. Jedna samice samozřejmě neznamená jistotu. Ale odstraňuje právě ten limit, který dosud rozmnožování blokoval.
Rizika, která nezmizí
Brdy nabízejí rozsáhlé lesní celky, dostatek kořisti v podobě srnčí a mufloní zvěře i klidová místa. Přítomnost rysa navíc pomáhá regulovat spárkatou zvěř, snižuje tlak okusu na přirozenou obnovu lesa a usnadňuje růst druhově pestřejších porostů odolnějších vůči klimatické změně. Vhodný habitat ale neznamená nulové riziko.
Dlouhodobě zmiňované hrozby pro české rysy zahrnují:
- Fragmentaci krajiny, silnice a železnice mezi Šumavou a Brdy fungují jako migrační bariéry.
- Dopravní mortalitu, srážky s vozidly patří k nejčastějším příčinám úhynu.
- Pytláctví, u celé česko-bavorsko-rakouské populace, odhadované na 120 až 140 jedinců, se opakovaně zmiňuje jako vážný problém.
I v Beskydech, druhé hlavní oblasti výskytu rysa v Česku, zůstává situace křehká. Zimní mapování v roce 2025 potvrdilo pokračující přítomnost rysů, ale zároveň odhalilo alarmující mezery v tradičních lokalitách.
Česko není první, ale může se poučit
Jane není evropský experiment bez precedentů. Francouzské Centrum Athénas v květnu 2023 vypustilo dva subadultní rysí sirotky po šesti měsících péče, šlo už o 26. a 27. takto vráceného rysa v historii centra. Část rehabilitovaných zvířat se v přírodě následně i rozmnožila.
Pro Česko je to ale premiéra. A pokud se Jane v Brdech uchytí, otevře cestu pro další podobné případy: osiřelá mláďata, která by jinak skončila v zajetí, mohou dostat druhou šanci tam, kde je populace potřebuje nejvíc.
Pravděpodobnost, že na ni turisté v brdských lesích narazí, je mizivá. Rys je noční, samotářský a extrémně plachý. Pokud by k setkání přece jen došlo, platí jednoduchá pravidla: nepřibližovat se, nekrmit, mít psa pod kontrolou. Jane odejde sama. Přesně k tomu ji celé ty měsíce v Neuschönau připravovali.