Nejstarší známá DNA byla objevena v Grónsku: Ekosystém pochází z doby před 2 miliony let, kdy se ještě na Zemi procházeli mamuti

Před více než 2 miliony let žily v severním Grónsku různé mikroorganismy, vegetace a zvířata. Nedávné vzorky ukázaly, že smíšené stromy mírného a arktického pásma spolu se zvířaty tvořily dříve neznámý typ ekosystému. Neexistují žádné moderní analogy tohoto systému. Dle získaných dat byla však genetická mapa tohoto ekosystému potvrzením, že se různé druhy dokážou přizpůsobit teplejšímu klimatu.

Porovnávání fragmentů DNA

K tomuto závěru došli vědci z Dánska, kterým se podařilo odhalit environmentální DNA z oblasti zvané Kap Kobenhavn na severu Grónska. Jedná se o genetický materiál, který do životního prostředí uvolňují všechny živé organismy. Tato DNA byla nalezena v nepatrném množství sedimentu.

Vědci porovnali tyto fragmenty DNA s celou existující knihovnou DNA, která byla shromážděna z vyhynulých i nyní existujících živých organismů. V genetickém materiálu se podařilo nalézt desítky dalších rostlin a tvorů, kteří nebyli dříve s touto oblastí nijak spojováni.

Grónsko bylo tehdy úplně jiné

Vědci poznamenávají, že nalezená DNA překonala rekord a stala se nejstarší známou. Předchozí exemplář patřil mamutovi. Jednalo se o fragment s genetickým materiálem nalezený v roce 2021. Byl to vzorek DNA mamuta, který se před více než milionem let proháněl sibiřskou stepí. Kromě toho se vědci domnívají, že asi před 2 miliony let byla v Grónsku teplota vzduchu o 10–17 stupňů vyšší. Toto je důležité zmínit, jelikož díky této teplotě mohla tehdejší zvířata a rostliny přežít.

iZdroj fotografie: Unsplash

Známky života masožravců se nepodařilo nalézt

Pro vědce jsou tato fakta velice zajímavá, jelikož poukazují na úplně jiné podmínky životního prostředí. Z makrofosilií totiž vyvodili, že v tehdejším Grónsku byly stromy, les a celkově podmínky, které by dnes pro běžného člověka byly celkem komfortní. DNA masožravců nebyla nalezena, ale vědci se domnívají, že v tomto ekosystému rozhodně žili predátoři. Takoví jako medvědi, vlci, či dokonce šavlozubí tygři.

Budou vědci pokračovat v prohledávání této oblasti?

Podle odborníků je tento objev velmi důležitý, protože může vypovídat o ekosystému v různých časových obdobích. Zároveň může zodpovědět otázku, která se týká změny klimatu a vlivu biodiverzity na úrovni různých druhů. Vědci tedy stále pokračují v hledání vzorků ve zdejších oblastech a doufají, že odhalí více.