Pandy všem vytřely zrak! Už nejsou na odpis a jejich tajemná zbraň vás překvapí. Doslova přelstily vlastní osud
Ještě před pár desítkami let byla panda na pokraji vyhynutí. Dnes se ukazuje, že systematická ochrana přírody má smysl a přináší výsledky.
Obsah článku
Pamatujete si na ty časy, kdy se o pandách mluvilo jako o živočišném druhu, který to má v podstatě spočítané? No, tak si nalijme čistého vína, protože ledy se konečně hnuly a tenhle černobílý symbol roztomilosti nám všem vytřel zrak, jak redakce VědaŽivě zjistila. Není to tak dávno, co byla panda velká vnímána jako beznadějný případ, ale dneska je to úplně jiná písnička.
Z kritického stavu do mnohem bezpečnějšího přístavu
Pojďme si to probrat popořadě. V osmdesátých letech to byla vyloženě bída, v čínské divočině se potloukalo jen něco málo přes jedenáct set kousků. A dnes? Poslední sčítání lidu, tedy vlastně pand, ukázalo číslo 1 864. Možná si řeknete, že to není žádné terno, ale pro experty z Mezinárodního svazu ochrany přírody to byl jasný signál k akci. V roce 2016 oficiálně přepsali pandy ze škatulky ohrožených jen mezi zranitelné. A pozor, čínské úřady to po dlouhém zkoumání v roce 2021 potvrdily také! Je to zkrátka důkaz, že když se do něčeho zakousnete a nepustíte, výsledky se dostaví.
Život na bambusové dietě a šestý prst
Panda není žádný drobeček, je to pořádný macek, který většinu dne profláká. A má k tomu dobrý důvod. Jejich trávení je totiž tak trochu postavené na hlavu. I když vypadají jako medvědi, cpou se skoro výhradně bambusem. Aby z něj vytěžily aspoň trochu energie, musí ho spořádat klidně i 38 kilo denně. To je slušná porce, co? K tomu jim pomáhá jedna vychytávka, o které jste možná neslyšeli, mají totiž takzvaný falešný palec. Ve skutečnosti je to jen prodloužená zápěstní kůstka, díky které dokážou bambusové stvoly držet tak šikovně, jako vy držíte příbor.
Jak se staví dálnice pro medvědy
Ovšem záchrana pand nebyla žádná brnkačka – to zase ne. Nestačilo jen zakázat lov, muselo se začít u bydlení. Dneska mají pandy k dispozici 67 rezervací, což je oproti jedinému osamocenému flíčku z roku 1963 neuvěřitelný skok. Jenže ani to nestačí. Pandy jsou totiž dost vybíravé a nerady se potkávají s civilizací. Proto se teď budují takzvané zelené koridory. Představte si to jako takové pandí dálnice, které spojují izolované lesy, aby se tyhle chlupaté potvůrky mohly mezi sebou kamarádit a pářit, aniž by musely vytáhnout paty z bezpečí divočiny.
Ovšem i když je důvod k oslavě, vyhráno ještě zdaleka není. Problémem jsou pořád necitlivé stavby silnic a rozšiřování měst, které jim ukrajuje z jejich obýváku. Navíc je tu klimatická změna, která by mohla zamávat se zásobami bambusu. Tak snad to přečkají i bez úhony.