Pandemie má i svá pozitiva – aktuální vědecká data poukazují na její příznivý dopad na ovzduší

Miliony lidí po celém světě tráví většinu času ve svých domovech, což může mít za následek zhoršení jejich psychického zdraví. Současný stav s sebou však nese i řadu pozitiv, restrikce a s nimi spojený snížený pohyb obyvatel se odrážejí i v množství skleníkových plynů v ovzduší.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Ovzduší čistější než při minulých krizích

Zatímco stále větší procento lidí přichází o práci a jistotu výdělku, mezinárodní tým vědců z nejprestižnějších světových univerzit na základě svých měření odhalil, že míra oxidu uhličitého v ovzduší je na historicky nízké úrovni. Oproti minulému roku poklesla o 1551 milionů tun. Tento propad je rozsáhlejší než ten, jenž nastal v důsledku ekonomické krize z roku 2008 či olejové krize, jež pozastavila svět v roce 1979. A co víc – míra CO₂ nebyla tak nízko ani v průběhu druhé světové války. 

V průběhu dubnových restrikcí klesla míra znečištění o 16.9 %. Za celou první vlnu tedy došlo k takovému snížení emisí, k němuž dochází o nejvýznamnějších svátcích, během nich se tak děje pouze krátkodobě. Oproti tomu se pandemie, jež zpomalila dění celého letošního roku, postarala o snížení dlouhodobějšího rázu.

Koronavirus a ekonomika

Studie, jež byla publikována v akademickém magazínu Nature Communications poukazuje také na to, na kterých částí světové ekonomiky se pandemie nemoci covid-19 dotkla nejintenzivněji. 

Nejsilnější dopady měla současná omezení na oblast dopravy. Řada firem byla nucena přizpůsobit své fungování tak, aby její zaměstnanci mohli vykonávat práci z domova. To mělo za následek celosvětové snížení emisí spojených s přepravou do zaměstnání o celých 40 %. Naopak v oblasti energetiky byl zaznamenán emisní propad o 22 %, podíl průmyslu na znečištění klesl o 17 %.

Tato rozsáhlá studie, během níž byla analyzována data posbíraná z 31 zemí světa nám, kromě alespoň částečného uklidnění, poskytuje i bližší náhled na celou problematiku týkající se klimatické krize. V důsledku toho se nabízí otázka, které kroky je třeba učinit, abychom globální oteplování způsobené lidskou činností co nejefektivněji zpomalili.