Je to jedna z nejoblíbenějších ryb internetu, okouzlující kousek z hlubin a tvář, kterou může milovat jen Matka příroda. I tak ale dokázal tlustohlavec okouzlit celé davy.
Vypadá, že se pořád mračí, a stal se inspirací pro memy, plyšové hračky a smajlíky. Jakmile tlustohlavce jednou uvidíte, už si ho nikdy nespletete. Jenže co o něm vlastně víme? Z jakého důvodu vypadá tak zamračeně? A co nám tento tvor může říct o prostředí, ve kterém žije? Nejdřív je potřeba vyjasnit terminologii. Tlustohlavovi se říká „blobfish“, tento termín ale označuje několik různých druhů, stejně jako celou rodinu hlubinných ryb.
Co je tedy tlustohlavec?
Než získal slávu jako internetový mem, byl vědeckou kuriozitou. Jde o hlubinnou rybu a jeho populární vzhled je dosti zavádějící. Jako moučník z 80. let totiž vypadá jen tehdy, když je vynesen na povrch. Důvodem tohoto vzhledu je, že žije v nejhlubších oblastech oceánu. Tedy v hloubkách 600 – 1 200 metrů. Tam je tlak víc jak 100krát vyšší než ten atmosférický, který vnímáte zrovna teď. A tlustohlavec se tomuto prostředí musel přizpůsobit.
Jeho tělo je mačkavé, má měkké kosti a téměř žádné svalstvo. Když je chycen do sítě a následně vytažen nahoru, dekomprese způsobí roztažení těla a uvolnění kůže. To vede právě k získání onoho proslaveného vzhledu. Na pevnině nebo palubě člunu jeho želatinová tkáň neudržuje strukturu, takže se zhroutí do kašovité formy jako vyplavená medúza. „Obraz, který máme všichni zafixovaný, je opravdu hrozný, protože jde o mrtvolu.“
Jak tedy vypadá v přirozeném prostředí?
V dostatečné hloubce vypadá tento tvor vlastně jako normální ryba. Má trochu baňatou hlavu, výrazné černé oči a přední ploutve připomínající pírka. Těla tlustohlavců mají šedorůžovou barvu, dozadu jsou trochu zúžená, takže připomínají pulce. Obvykle nejsou delší než 30 centimetrů a váží pod 2 kilogramy. Zajímavé je, že plavou s minimální námahou a podobně jako další hlubinné ryby nemají plynový měchýř. Ten běžným rybám kontroluje jejich vztlak.
Pokud by tento orgán měly, pak by je tlak okamžitě rozdrtil. Místo toho přichází ke slovu složení tlustého těla. Je totiž ve skutečnosti méně husté než okolní voda. Můžeme si to představit, jako když na hladině vody plave olej. Hodně tuku v tkáni jim dovoluje fungovat podobně. Jednoduše plavou u mořského dna, většinou jsou v klidu a vynakládají jen tu nejnutnější energii. Lenost je jejich strategií pro přežití, čemuž pomáhá právě tuk.
Jaký je jejich jídelníček?
Vzhledem k základní letargii konzumují všechno, co jim voda přinese až „pod nos“. Jejich neutrální hustota způsobuje, že je voda prostě nese s sebou. Když se malí šneci, korýši a další poživatelný materiál dostane moc blízko, stane se z něj večeře. Tato strategie, tedy „lež a čekej“, je u hlubinných predátorů celkem obvyklá. Tlustohlavci jsou poměrně rozšíření v Atlantiku a Indickém oceánu. Nicméně se druhy nachází jen v malých regionech.
O čem bohužel nemáme reálné informace, je tvar a podoba mláďat. Internet je plný obrázků, jde ale výlučně o podvrhy. Stejně tak máme jen málo informací o jejich dlouhodobém chování, protože vzhledem k hloubce je jejich zkoumání velmi obtížné. Zahrnuje to i proces páření, biologové ovšem navrhují celkem jednoduchou metodu. Stejně jako se nechají nést vodou za potravou, tak si zkrátka pár vleze na sebe a spojí se.
Očekávaná délka jejich života
Tohle je další obtížná otázka vzhledem k tomu, jak málo informací o této zajímavé rybě máme. Víme však, že ryby v takových hloubkách obecně rostou dosti pomalu, trvá jim dlouho dosáhnout dospělosti a délka dožití je tak delší. Například druhy žijící ve 150–450 metrech se dožívají až 200 let. Tlustohlavec se nachází ještě mnohem hlouběji, takže by na tom měl být minimálně podobně, ne-li mnohem lépe.
Současně je těžké určit, zda je zrovna tento druh nějak ohrožený. Jednoduše totiž nevíme, kolik jich tam dole je, zda mají nějaké přirozené predátory. Taky není jasné, jak je ovlivňují měnící se podmínky v oceánech a další faktory. Ať už je ohrožený, nebo ne, dokázal k sobě fantasticky přitáhnout pozornost v hlasování o nejošklivější zvíře planety. Je nejspíš načase se na oceánské dno podívat opravdu důkladně, hlubiny toho jistě skrývají mnohem víc.
Z které další mořské ryby vám naskakuje husí kůže už při pohledu?
Zdroj: ScienceFocus
Technika
|
PŘEČTENÍ: 23348
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 20562
Technika
|
PŘEČTENÍ: 18717
