Pokud se lidé vyvinuli z opic, tak proč opice stále existují a některé dokonce žijí v ZOO?

Jeho příspěvek získal skoro 50 000 lajků a byl 13 000krát retweetován. Je proto logické se domnívat, že hodně lidí reagujících právě na Allena chtělo tuto otázku taky vyřešit. „Pokud jsme se vyvinuli z opic, proč jsou tu opice pořád s námi?“ Krátká odpověď by se dala formulovat ve stylu „nevyvinuli jsme se s žádné formy žádného zvířete, které je momentálně naživu“, což podotkl Zach Cofran, antropolog z Vassar College.

Jsou opice a opice

Otec evoluční teorie Charles Darwin popsal evoluci jako „původ se změnami“. To znamená, že lidé pocházejí od společného (a nyní vyhynulého) opičího předka. Otázka nicméně naráží na jiný problém. „Představa, že opice jsou jen krok od toho stát se člověkem nebo něčím podobným, je velmi běžným nedorozuměním,“ uvádí Cofran. Sděluje tím, že se lidé nevyvinuli z goril, které dnes vidíme v zoo, nebo šimpanzů, které si nadšeně fotíme na safari.

iZdroj fotografie: Pxhere

Tento předek žil před mnoha miliony let a procesu se také říká „společný předek“. I když s těmito zvířaty sdílíme náš původ, po dobu oněch milionů let jsme se změnili všichni. „Každý druh se adaptoval na specifické podmínky prostředí.“ Tito lidé se podle dosavadních poznatků oddělili od opičí linie šimpanzů v době před 9,3 – 6,5 miliony let. V dodatku jsme všichni opice a jako takoví jsme všichni příbuzní s dalšími opicemi.

Rozsah příbuzenství

Tento koncept univerzální příbuznosti je vlastně velmi pokorný. Když se nad tím totiž zamyslíme, pak máme společné předky prakticky s veškerým životem na Zemi. Jinými slovy jsme všichni předky jednoho druhu, který žil před miliony a miliony let. Také to znamená, že jsou lidé příbuzní s velrybami, žraloky, stromy, červy a bakteriemi. „Hodně z toho, co nás dělá lidmi, dělá i ostatní zvířata tím, čím jsou. Jen je to trochu jinak uspořádané.“

iZdroj fotografie: Pxhere

Dalším oblíbeným omylem je pak přesvědčení, že se lidé dále nevyvíjí. Všechny druhy na Zemi se totiž dále vyvíjí, tedy i člověk. Kromě toho navíc vidíme evoluci skrze antropocentrické čočky. Cílem evoluce totiž není stát se člověkem a „primitivní“ živočich není směřován k tomu stát se jedním z nás. „Nejsme vrcholem evoluce a je nedorozuměním věřit, že všechno se vyvíjí směrem k lidskosti. Ve skutečnosti evoluce žádný cíl nemá,“ dodává Cofran.

Rozvětvený strom života

Podle některých vědců je potřeba revidovat způsob, jakým evoluci vizualizujeme, a přehodnotit i některé termíny, kterými ji vysvětlujeme. S tím souvisí další nedorozumění, tedy vidění evoluce jako čistě lineárního procesu. Tedy že se projevuje přímým postupem od primitivního po rozvinuté. Vnímat ji však jako „větvící“ proces není příliš přesné. Jde o termín „kladogeneze“, tedy tvorbu nových skupin skrze „evoluční odlišnost“.

Je to jinými slovy proces, kdy se jeden druh rozdělí na dva odlišné. A právě tyto momenty jsou klíčem evoluce. Podle studie Ronalda a Jennera má ovšem lineární vidění evoluce přece jen něco do sebe. „Vlivné hlasy přesvědčily publikum, že lineární a větvící prvky evoluce musí být v rozporu.“ Modely často nerozlišují mezi legitimní linearitou společného předka a větvícími vztahy, tedy důsledek linií táhnoucích se od rozmanitosti předků.

Odspoda nahoru nebo naopak

Je potřeba poznamenat, že ani odborníci na evoluci se ne vždy shodnou na způsobu, jak k ní co nejlépe přistoupit. Studie z roku 2021 poukázala na dva hlavní přístupy, tedy „shora dolů“ a „zespoda nahoru“. Přístup „shora dolů“ se opírá o analýzu živých opic, jako jsou šimpanzi, zatímco druhý se soustředí na zkameněliny většinou vymřelých opů. Vědci pak argumentují tím, že tyto fosilie mohou poskytnout klíčové informace.

iZdroj fotografie: Pxhere

Antropoložka Ashley Hammond je toho názoru, že bez kombinace obou přístupů nemohou vědci získat celý obrázek. „Žijící opice je konkrétním druhem, reliktem mnohem větší skupiny již vymřelých opic. Když uvážíme všechny důkazy – tedy zkameněliny i živé druhy – zjistíme, že příběh lidské evoluce založený jen na několika opicích, které jsou momentálně naživu, má mnoho prázdných míst.“ Fosilie jsou potřeba pro rekonstrukci startovního bodu.

Kdy jste se s klasickým stromem života poprvé setkali?

Zdroj: LiveScience