Na Moravě vylovili tunu mrtvých ryb. Udusily se v noci, kdy řasy přestaly vyrábět kyslík a voda se změnila v past

Páteční ráno u česel malé vodní elektrárny Kožušany-Tážaly odhalilo hladinu pokrytou bílými břichy sumců, candátů, štik i kaprů přesahujících deset kilogramů. Rybářský technik Michal Šefčík a jeho kolegové vytáhli 310 kilogramů uhynulých ryb.

Foto: PublicDomainPictures

O den později přibylo dalších 600 kilogramů. Celkem 910 kilogramů, víc než za kterýkoli víkend od devadesátých let, kdy město Olomouc začalo rybí společenstvo na Moravě systematicky sledovat. Příčinou nebyla havárie, únik chemikálií ani otrava. Ryby se udusily ve vodě, která přes den obsahovala dostatek kyslíku. Smrtící past sklapla teprve po soumraku.

Proč se Morava po setmění mění v past bez kyslíku

Mechanismus, který za víkend před 14. zářím 2026 zabil stovky kilogramů ryb, vysvětluje ichtyolog Petr Loyka jednoduchou biologickou rovnicí. Dokud svítí slunce, vodní řasy a ponořené rostliny fotosyntézou produkují rozpuštěný kyslík. Hladina se drží na hodnotách, při nichž ryby přežívají bez potíží. Jakmile se setmí, fotosyntéza ustane. Rostliny, řasy, bakterie, měkkýši i ryby ale nepřestávají dýchat, kyslík tedy pouze mizí, aniž by ho cokoli doplňovalo.

Při normálním průtoku řeka stačí deficit vyrovnat prouděním a vzdušným kontaktem na hladině. Jenže Morava v Olomouci normální průtok nemá. Měřicí profil Olomouc-Nové Sady ukazoval 17. září 2026 hladinu kolem 80 centimetrů a průtok 4,07 kubíku za sekundu, přičemž hranice sucha leží na 82 centimetrech. Voda se sotva plazí, ředění znečištění prakticky nefunguje a noční spotřeba kyslíku překoná veškeré zásoby. Koncentrace rozpuštěného plynu se podle Loyky blížila nule. Pro ryby to znamená totéž jako pro člověka vzduchoprázdno.

910 kilogramů za dva dny: druhy, které odešly první

Tážalský jez a česla elektrárny v Kožušanech-Tážalech fungují jako fyzická bariéra. Oslabené ryby, které se v noci pokoušely uniknout do lépe prokysličených úseků, narazily na překážku a zůstaly v zóně s nejhlubším deficitem. Výsledek připomínal spíš inventuru celého toku než lokální epizodu.

Mezi uhynulými kusy rybáři identifikovali:

• Sumce a candáty, predátory citlivé na pokles kyslíku
• Štiky, jedny z prvních obětí při kyslíkovém kolapsu
• Ostroretky a parmy, druhy vázané na proudivé úseky
• Kapry přesahující 10 kilogramů, odolnější kaprovité ryby, jejichž úhyn svědčí o extrémní hloubce deficitu

Zasažený úsek se táhl od jezu přes jižní okraj Olomouce a pokračoval pod městem. Podle Statutárního města Olomouce jde o nejrozsáhlejší úhyn od počátku monitoringu rybího společenstva v devadesátých letech. Ironií je, že místní organizace Českého rybářského svazu na jaře 2026 Moravu čerstvě posílila: 650 kilogramů kapra v březnu, 100 kilogramů bolena a 140 kilogramů štiky v dubnu. Zářijový víkend smazal podstatnou část této investice.

Sucho jako tichý spolupachatel katastrofy na Moravě

Hromadný úhyn u Kožušan nevznikl ze dne na den. Olomouc už 3. července 2026 zakázala odběry povrchové vody z části toků a 14. září restrikce prodloužila až do 31. října. Český hydrometeorologický ústav k 17. září stále držel výstrahu na hydrologické sucho pro většinu území republiky a ke konci týdne očekával opětovný nárůst počtu suchých profilů.

Krátkodobá předpověď sice naznačovala mírné zlepšení průtoku na 4,6–4,7 kubíku za sekundu do 19. září, ale ani tato hodnota nepředstavuje bezpečnou rezervu. Nízký průtok totiž zesiluje všechny ostatní zátěže: splach nečistot po krátkých srážkách, proplach kanalizace, živiny z hnojení v povodí. Loyka upozorňuje, že vodu držíme mimo krajinu, od napouštění bazénů po odvodnění polí, a tokům chybí zásobní polštář.

Morava jako varování: stejný scénář se opakuje i na Dyji

Olomoucká epizoda stojí v řadě s dalšími letošními krizemi. V červenci 2026 spadl na Dyji mezi Bulhary a Břeclaví noční rozpuštěný kyslík na nulovou hodnotu. Povodí Moravy tam muselo nasadit mimořádné manipulace na jezech, provzdušňování a koordinovat denní režim vypouštění z čistíren odpadních vod. Na revíru Valová 2 u Prostějova platí od 5. září 2026 úplný zákaz lovu kvůli dlouhodobě špatným podmínkám. Ve Staré Červené Vodě vyšetřuje policie otravu potoka, po níž uhynulo na 700 ryb.

Podle zoologa Ondřeje Dočkala z Agentury ochrany přírody a krajiny trvá návrat plné druhové pestrosti po hromadném úhynu měsíce až roky. Rybáři mohou proces urychlit mimořádným zarybněním; olomoucká organizace tak postupovala už po předchozích krizích. Samotné vysazení nových ryb do toku s nedostatečným průtokem však problém neřeší. Dokud se nezvýší hladiny a nezlepší noční kyslíkový režim, zůstává každá teplá noc na Moravě hazardem.